Neolit na území České republiky

Na českém území je neolit reprezentován kulturou s lineární keramikou, na kterou přes tzv. šárecký typ navazuje kultura s vypíchanou keramikou.

Na Moravě se na konci neolitu objevuje kultura s moravskou malovanou keramikou ovlivněná lengyelským kulturním okruhem. Obyvatelstvo se v této době živilo především zemědělstvím (různě intenzivně doplňovaným lovem, sběrem, rybolovem). Lidé žili v malých osadách v tzv. dlouhých domech.

Již na konci kultury s lineární keramikou se objevují výšinná sídliště, v závěru neolitu vznikají rondely: velké, nejčastěji kruhové monumentální stavby, o jejichž účelu se vedou četné diskuze. Dobře prozkoumané lokality jsou Bylany u Kutné Hory, Miskovice, Plotiště nad Labem, Březno u Loun nebo Těšetice-Kyjovice a Vedrovice na Moravě.

[editovat] Moravský neolit

Dělení:

• Starší neolit 5600 př. n. l. - 5000 př. n. l. (eventuálně 4900 př. n. l.)
  • Kultura s lineární keramikou
• Střední neolit 5000 př. n. l. (nejpozději 4900 př. n. l.) - 4700 př. n. l.
  • Kultura s vypíchanou keramikou
  • Protolengyel
• Mladší neolit 4700 př. n. l. - 3700 př. n. l. (eventuálně 3500 př. n. l.)
  • Kultura s moravskou malovanou keramikou

Mladší doba kamenná - období následující po mezolitu asi 6000 př. n. l. - asi 3500 př. n. l. ve střední Evropě

Tento článek o historii je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.