Neptun (planeta)

Planeta Neptun

Klikněte na obrázek pro popis
Objev
Objevitel	Urbain Le Verrier John Couch Adams Johann Galle
Datum objevu	23. září 1846
Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa	4,498,252,900 4 498 252 900 km 30,068 963 48 AU
Obvod oběžné dráhy	28,263 Tm 188,925 AU
Výstřednost	0,008 585 87
Perihel	4 459 631 496 km 29,810 795 27 AU
Afel	4 536 874 325 km 30,327 131 69 AU
Perioda (oběžná doba)	60 224,9036 d (164,89 a)
Synodická perioda	367,49 d
Orbitální rychlost - maximální - průměrná - minimální	5,479 km/s 5,432 km/s 5,385 km/s
Sklon dráhy k ekliptice ke slunečnímu rovníku	1,769 17° 6.43°
Délka vzestupného uzlu	131,721 69°
Argument šířky perihelu	273,249 36°
Počet přirozených satelitů	13
Fyzikální charakteristiky
Rovníkový průměr	49 528 km (4,007 Zemí)
Polární průměr	48 681 km (3,829 Zemí)
Zploštění	0,0171
Povrch	7,619×109 km2
Objem	6,254×1013 km3
Hmotnost	1,0243×1026 kg
Průměrná hustota	1,628 kg/m3
Gravitace na rovníku (při 1 bar)	11,15 m/s2 (0,886 G)
Úniková rychlost	23,5 km/s
Perioda rotace	16,11 h (16 h 6 min 36 s)
Rychlost rotace	2,68 km/s = 9960 km/h (na rovníku)
Sklon rotační osy	28,32°
Rektascenze severního pólu	299,33° (19 h 57 min 20 s)
Deklinace	42,95°
Albedo	0,41
Povrchová teplota - min - průměr - max	50 K 53 K ? K
Charakteristiky atmosféry
Atmosférický tlak	>>100 MPa
Vodík - H2	80% ±3,2%
Hélium - He	19% ±3,2%
Metan - CH4	1,5% ±0,5%
Deuterium - HD	0,0192 %
Ethan - C2H6	0,00015%

Neptun je osmá a od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy. Pojmenován je podle starořímského boha Neptuna.

[editovat] Objevení

Jako první opakovaně pozoroval Neptun nedávno zkonstruovaným dalekohledem italský fyzik Galileo Galilei na přelomu let 1612 a 1613. Planetu, která se tehdy při pohledu ze Země nacházela v blízkosti Jupiteru však mylně považoval za hvězdu a náznakům jejího (ve dnech pozorování obzvlášť slabého) pohybu nevěnoval další pozornost. Když počátkem 19. století francouzský astronom Alexis Bouvard publikoval podrobné tabulky poloh tří tehdy známých obřích planet, ukázalo se, že v případě planety Uranu se nová pozorování s tabulkovými propočty znatelně rozcházejí. Bouvard po dalším pečlivém zkoumání těchto nepravidelností v pohybu Uranu vyslovil hypotézu, že pozorované odchylky mají svůj původ v gravitačním působení další, dosud neznámé planety. V letech 1843 až 1846 přibližnou polohu předpokládaného tělesa nezávisle na sobě vypočítali francouzský astronom Urbain Le Verrier a anglický astronom John Couch Adams. Zatímco Adamsovy výpočty byly známy jen úzkému kruhu britských astronomů, kteří potají vyvíjeli horečné úsilí o nalezení planety, Le Verrier své postupně zpřesňované výpočty zveřejňoval, ale coby astronom-matematik nenacházel nikoho z francouzských pozorovatelů, kdo by byl ochoten prověření jeho díla věnovat čas. Nakonec se Le Verrier obrátil dopisem na astronoma Johanna Gottfrieda Galleho z berlínské hvězdárny. Psaní dorazilo do Berlína 23. září 1846. Galle a jeho asistent Heinrich Louis d'Arrest nemarnili čas a ještě téhož večera se podle Le Verrierových doporučení pustili do pozorování. Ani ne po hodině se jim, necelý stupeň od předpovězené polohy, podařilo nalézt "hvězdu", která na jejich čerstvé mapě hvězdné oblohy v těchto místech nebyla zakreslena. Když následující noci opakované pozorování podezřelého objektu potvrdilo zřetelnou změnu jeho polohy, nebylo již pochyb - osmá planeta sluneční soustavy byla objevena. Souběžná snaha britských astronomů vyšla naprázdno, zejména pro velký rozptyl Adamsových výpočtů, které je postupem času spíše sváděly ze stopy (Adamsovy výsledky v době objevu planety udávaly polohu o 12 stupňů mimo), svou roli také sehrály neuspokojivé britské hvězdné mapy.

[editovat] Základní charakteristika

Neptun je svým vzhledem, velikostí a hmotností jakýmsi dvojníkem Uranu.

Atmosféra Neptunu je o mnoho bouřlivější, proměnlivější než atmosféra Uranu. Mraky různé výšky jsou v něm unášeny rychlostí více než 1 000 km/h. (až 2 000 km/h.). Zajímavým jevem je velká tmavá skvrna, široká jako naše Země. Je to obrovský vír, otáčející se rychlostí více než 600 km/h. V největší výšce obrovskou rychlostí prolétají malé jasné obláčky, o kterých se domníváme, že jsou tvořeny ledovými krystaly metanu.

[editovat] Přijímaná a vydávaná energie

Neptun je velmi daleko od Slunce a proto dostává 900krát méně sluneční energie, než Země. Zajímavostí však je, že vyzařuje 2,7krát více energie, než přijímá. V současnosti zdroj této vyzařované energie neznáme. Vyzařovaná energie však vysvětluje existenci bouřlivých procesů v atmosféře Neptuna.

[editovat] Prstence a měsíce

Podrobnější informace naleznete v článku Prstence Neptunu.

Sonda Voyager 2 pomohla objevit 3 prstence okolo Neptunu. Jsou velmi nevýrazné a tenké. Nejvzdálenější a nejvýznamnější z nich (pojmenován Adams) je zvláštní tím, že tvoří asi tři výraznější oblouky, poblíž kterých je nejvíc hmoty. Tato zhuštění mají i vlastní pojmenování: Svoboda, Rovnost a Bratrství.

Neptun má 13 měsíců a největší z nich je pojmenován Triton. Je to nejchladnější těleso pozorované v sluneční soustavě. Teplota jeho povrchu je -228 °C (45 K). Kromě Tritonu a dalšího původně známého měsíce Nereida byly všechny ostatní objeveny Voyagerem 2 v průběhu jeho průletu okolo planety. Dalších 5 měsíců bylo objeveno v letech 2002 a 2003.

[editovat] Související články

• Neptunovy měsíce

[editovat] Zdroje

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článků Neptune na anglické Wikipedii a Neptun (Planet) na německé Wikipedii.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Neptun (planeta)

Sluneční soustava
Slunce · Merkur · Venuše · Země · Mars · Ceres · Jupiter · Saturn · Uran · Neptun · Pluto · Makemake · Haumea · Eris
Planeta · Planetka· Trpasličí planeta · Měsíce: Měsíc · Marsovy · asteroidní · Jupiterovy · Saturnovy · Uranovy · Neptunovy · Plutovy · Eridin
planetky | Hlavní pás | meteoroidy | komety | Oortův oblak | Kuiperův pás | transneptunická tělesa | sluneční vítr