Netopýrky - Encyklopedie - Portál divoch.net

Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Netopýrky

Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Netopýrky
Pohled na stráň
Datum vyhlášení 1. ledna 1988
Kód ÚSOP 1126
Lokalita Brno-Komín
Výška 270–280 m n. m.
Výměra 1,54 ha
Seznam CHÚ v okrese Brno-město
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Netopýrky
Netopýrky
Přírodní památky v Česku

Netopýrky (též Nitoperky, Netopérke – z německého Neidberg = závist)[1] je přírodní památka ev. č. 1126, která se nachází v okrese Brno-město, v městské části Brno-Komín. Správa AOPK Brno. Výměra je 1,54 ha; včetně ochranného pásma je 25,86 ha. V chráněném území se nachází řada chráněných druhů rostlin, přičemž mezi nejvýznamnější patří koniklec velkokvětý. Na východ od památky se nachází přírodní památka Medlánecké kopce a severovýchodně pak Medlánecká skalka. Jde o jednu z nejcennějších nelesních krajinných prostor okraje Brna [e 1] a o Evropsky významnou lokalitu.[e 2]

Nedaleko PP Netopýrky je Medlánecké letiště [e 3] a v dolní části PP se nacházejí pamětní desky letcům, kteří zde zahynuli.

Sociální význam[editovat | editovat zdroj]

PP Netopýrky je lokalita, o niž pravidelně nebo v jednotlivých akcích pečují různé společnosti zabývající se ochranou přírody, turistikou nebo péčí o okolí. O PP Netopýrky pečovalo v minulosti i občanské sdružení Rezekvítek,[e 4] nyní o Netopýrky pečuje ZO ČSOP Jestřábník [e 5], akce na pomoc PP pořádá sdružení Veronica.[e 6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Důvod ochrany[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany je travinobylinné společenstvo úzkolistých a širokolistých suchých trávníků.[2] Lokalitu tvoří izolovaný ostrůvek teplomilných společenstev, který obsahuje některé chráněné a ohrožené druhy a druhy vyžadující pozornost. Z rostlin je to především koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum). Z hmyzu zde najdeme typické teplomilné druhy, jako je kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Na Netopýrkách a blízkém okolí byl zaznamenán výskyt ťuhýka obecného (Lanius collurio) a nyní i přímo na Netopýrkách stopy výskytu sysla (Spermophilus citellus).

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží přírodní památky tvoří metabazity brněnského masívu. Vyvýšenina vystupuje uprostřed mladších spraší. Z půd je zastoupena kambizem eutrofní.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Keřové patro na severním okraji území zastupuje růže malokvětá (Rosa micrantha), r. šípková (R. canina) a svída krvavá (Swida sanguinea). V teplomilných trávnících roste bělozářka větevnatá, čestec klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), koniklec velkovětý, kručinka barvířská (Genista tinctoria), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), z běžnějších druhů čičorka pestrá (Coronilla varia), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemumgrandiflorum subsp. obscurum), len počistivý (Linum catharticum), máčka ladní (Eryngium campestre), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum).

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Teplomilný hmyz zastupují motýli otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), žluťásek jižní (Colias alfacariensis), z brouků je zde kozlíček písečný (Dorcadion pedestre), z plazů ještěrka obecná (Lacerta agilis).[3]

Rizika[editovat | editovat zdroj]

a) Tvorbou černých skládek, které jsou vzhledem k malé velikosti PP velkým rizikem.
b) Pěstováním šlechtěných druhů rostlin, pro které je PP vytvořena. Křížením s hybridními odrůdami se další generace rostlin stanou bezcennými.
c) Používáním toxických látek a hnojiv. Insekticidy a jejich zbytky v černých skládkách na PP ohrožují nejen vzácné kudlanky nábožné, které se zde nachází.
d) Použitím hnojiv ohrožují zahrádkáři PP Netopýrky zdaleka nejvíce – nadbytek dusíku může dramaticky změnit druhovou skladbu na stanovišti.
e) Používáním závlahy mohou zahrádkáři měnit vláhové poměry stanoviště. Naštěstí připojení zahrádkářské kolonie k vodovodnímu řadu zůstává obcí nepovoleno.
  • Osídlení a výstavba – některé zahradní chatky načerno časem přerostly v stálá obydlí. Jak se obyvatelé vyrovnávají s odpady zde, kde není kanalizace, není známo. Naštěstí jde zatím o objekty ve větší vzdálenosti od PP. Úmysl „oživit“ bezprostřední okolí lokality Netopýrky několikapatrovými činžovními domy je zatím vzdálen realizaci. Lokalita Netopýrky není místními obyvateli považována za cennou, protože je srovnávána s rozlehlejší, celoevropsky významnou lokalitou „Kamenný vrch“.
  • Malý rozměr PP Netopýrky (0,9127 ha) násobně zvyšuje veškerá ohrožení a navíc přirozenou změnou druhové skladby na stanovišti může dojít k snížení nebo zániku populace chráněných rostlin. Na více než polovině plochy nyní není žádný výskyt cenné flory, porosty koniklece obvykle rostou na ploše o velikosti 50–60 m2 s nevelkým, zřejmě ustupujícím přesahem do jedné ze zahrad. Ještě před několika lety se menší populace koniklece velkokvětého vyskytovala i na opačné straně vrchu Netopýrky (49°13'52.257"N, 16°32'59.665"E).
  • Intenzivní zemědělství v sousedství PP: v dolní části lokality je velké riziko úletu používaných agrochemikálií a průsaku (nebo difuze) hnojiv. Spodní část lokality je ovšem zcela bez cenné flory, donedávna byla naopak zarostlá akátem a jinými plevelnými dřevinami.
  • Návštěvnost – rostlinám se návštěvníci vyhýbají, nedochází k poškození, sešlapávání, počet rostlin po pravidelném kosení roste, populace se ale spíše zahušťuje na stejné ploše.
  • Stavební záměr – v blízkosti PP Netopýrky byl plánován přivaděč na D43, tzv. Hitlerovu dálnici, a také přímo trasa několika variant této dálnice. Tyto varianty dálnice (Komínské varianty) byly snahou Ředitelství silnic a dálnic vyrovnat se s odporem proti dálnici D43 ze strany obyvatel nedaleké Bystrce a ekologických hnutí. Na zvýšené koncentrace oxidů dusíku a přízemního ozonu silně reaguje více druhů rostlin.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oldřich Syrovátko a kol.: Město pod Špilberkem, str. 52; Brno 1993; ISBN 80-85765-10-1
  2. CHALUPA, Jiří. Plán péče o přírodní památku Netopýrky na období 2014 - 2023 [online]. 
  3. MACKOVČIN, P. et al. Chráněná území Čr. Svazek IX. Brněnsko. Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2007. 932 s. ISBN 978-80-86305-02-8. S. 255. 

Externí odkazy "e"[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. seznam významných lokalit
  3. popis historie a okolí letiště fotografie (česky)
  4. aktivity sdružení Rezekvítek www.rezekvitek.cz
  5. stránky ZO ČSOP Jestřábník www.jestrabnik.cz
  6. sdružení Veronica zpravodaj www.csopbrno.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Netopýrky&oldid=16034279
Stránka byla naposledy upravena 22. 4. 2018 v 20:31. Editovat celý článek Netopýrky.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy