Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Nil | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||||
Nil (arabsky النيل [an-nīl], staroegyptsky iteru) je jedna ze dvou nejdelších řek na světě, protéká východní Afrikou z jihu na sever v délce 6 695 km. Povodí řeky má rozlohu asi 6 915 000 km².
Obsah |
Neexistuje shoda v tom, zda absolutní světové prvenství patří Nilu, nebo jihoamerické Amazonce. Důvody jsou dva: jednak řeky zvláště v nížinách přesouvají své koryto a tedy mění délku, jednak jsou různé názory, odkud by se délka měla počítat. Ještě v 19. století nebyl pramen Nilu znám, protože ležel v tehdy neznámé „Černé Africe“. Objevení přišlo až z rozvojem průzkumných objevů v této oblasti. Za zdroj Nilu bývá často označováno jezero Ukerewe, ale to samo má řadu přítoků nezanedbatelné délky. Nejzazším zdrojem Nilu je burundská řeka Ruvyironza, větev řeky Kagera, která po 690 km dospěje do jezera Ukerewe. Pramení na Východoafrické vysočině východně od jezer Kivu a Tanganika Výše uvedená délka Nilu 6 695 km zahrnuje i Kageru a Ruvyironzu.
Pod jezerem Ukerewe (známým též jako Viktoriino jezero) nese Nil jméno Viktoriin Nil než dospěje do Albertova jezera. Od něj dál se nazývá Albertův Nil, v Súdánu pak Bahhr al-Jabal (Horský Nil resp. Horský veletok). Po soutoku s Bahhr al Ghazal se mu říká Bahhr al-Abyad (Bílý Nil, podle barvy, kterou mu dávají jílovité splaveniny). Zleva přijímá řeky Aswa a Sobat.
U Chartúmu se stéká s Modrým Nilem (Bahr al Azraq), vytékajícím z jezera Tana v Etiopii a dále již řeka nese jméno Nil. Veletok poté ještě přijímá zprava Atbaru a protéká až k hranicím Egypta, kde se jeho vody spoutává Asuánská přehrada. Mezi Chartúmem a přehradou na vzdálenosti 1850 km činí spád 290 m. Pod ústím Atbary protéká Nubijskou pouští. Protíná řetěz nízkých hor a vytváří velkou smyčku. Na několika oddělených úsecích doliny vystupují na povrch krystalické horniny, na nichž řeka překonává šest známých nilských kataraktů.
Od Asuánu do Káhiry protéká bez přítoků horním a dolním Egyptem jehož starověké civilizaci dal vzniknout. Na vzdálenosti 900 má řeka malý spád a šířka doliny dosahuje 20 až 25 km. Mohutnou deltou končí řeka svou pouť ve Středozemním moři. Delta Nilu má rozlohu 22 000 až 24 000 km² a začíná 20 km od Káhiry. V deltě se nachází mnoho ramen a jezer, které se rozprostítají podél moře od Alexandrie k Port Saidu ve vzdálenosti 260 km. Hlavních ramen je devět, z nichž dvě (Damietta a Rosetta) jsou splavná pro vodní dopravu a mají každé délku přibližně 200 km. Přes kanál Ibrahimia a rameno Jusuf část vody odtéká do jezera Birket Karún a na zavlažování oázy Fajúm. Přes kanál Ismailia je část vody odváděna k zavlažování oblasti Suezského kanálu. Přes kanál Mahmudia je část vody odváděna k zavlažování města Alexandrie a okolí. V severní části delty se nacházejí lagunová jezera Menzala, Burullus, Marjut.
Nil má velmi složitý vodní režim. V rovníkové části povodí nastávají v roce dvě maxima srážek, na jaře (březen až květen) a na podzim (září až listopad), což způsobuje dvakrát do roka zvýšení průtoku pod soutěskou Nimule v létě a v zimě. V Súdánu a v povodí Modrého Nilu prší nejvíce v létě (červen až září). V Súdánu se rozlévá do šířky díky monzunovým dešťům, ale mnoho vody ztrácí vypařováním v pouštních oblastech. Vodní režim tak nejvíce ovlivňuje Modrý Nil, který v létě přináší 60 až 70 % vody. V důsledku toho vzestup hladiny ve středním a severním Súdánu a v Egyptě nastává v létě a na podzim. V dolním Egyptě tak dochází k povodním od července do října. Průměrný průtok vody u Asuánu je 2600 m³/s, maximální 15 000 m³/s a minimální 500 m³/s. Při obvyklých povodních stoupně hladina v Egyptě od 6 až 7 m. Řeka unáší u Asuánu ročně 62 Mt pevných částic. Ty se usazují na polích, v zavlažovacích kanálech a přehradách.
Povodí Nilu se rozkládá ve třech podnebných pásech, které se výrazně liší teplotami i objemem srážek. V oblasti afrických jezer je rovníkové podnebí charakteristické dostatkem srážek po celý rok, relativně vysokou vlhkostí vzduchu a teplotami od 16 do 30°C. Hlavní období srážek připadá na duben a říjen. Podnebí v Súdánu je výrazně sušší - od prosince do února panuje chladnější suché období a v březnu nastupuje velmi teplé počasí s teplotami dosahujícími nezřídka 40°C. V červenci nastupují deště (200 až 500 mm). Severně od soutoku Modrého a Bílého Nilu začíná pás pouští pro který jsou typické velmi vysoké denní a nízké noční teploty. V létě zde neprší a celkový roční objem srážek je nižší než 50 mm. V jarních měsících se v této oblasti vyskytují písečné bouře, které mohou trvat i několik dní.
Řeka byla již od vzniku prvotních civilizací využívána k zavlažování, ke zvýšení úrodnosti polí (přírodní hnojení), rybolovu, zásobování vodou a jako významná dopravní tepna. Obzvlášť důležitá je řeka pro hospodářství Egypta, kde v pásu u řeky širokém 15 až 20 km žije 97 % obyvatel. S výstavbou Asuánské přehrady bylo zabráněné katastrofálním povodním a suchům a byla zvýšena rozloha zavlažovaných území. V Súdánu má nějvětší význam v bavlnářské oblasti Gezira. Na řece a jejích přítocích byly vybudovány přehrady:
a uzávěry Iena, Nag-Hammadi, Asjut, Muhammed-Ali, Zifta, Edfina v Egyptě a Senarská na Modrém Nilu.
V řece žije velké množství ryb. Průmyslově jsou zpracovávany nilský okoun, bichiři, tygří ryba, sumci, zubatý kapr, balt (africký kapr). V řece také žije krokodýl nilský.
Lodě ze Súdánu a Horního Egypta dopravovaly díky němu své zboží do Káhiry, Alexandrie a dále do Středomoří. To však skončilo 50. letech 20. století, kdy byla v Asuánu (jižní Egypt) vybudována menší, tzv. „anglická“ přehrada. Vše bylo završeno v 70. letech, kdy zde Sovětský svaz vybudoval větší, „sovětskou“ přehradu, díky níž vzniklo Násirovo jezero táhnoucí se v délce téměř 500 kilometrů a zaujímající plochu 4 640 km². Od této doby je Nil splavný pouze od Asuánu na sever a dřívější dopravní ruch připomínají pouze reznoucí osvětlovací věže. Aby byl Egyptu zajištěn alespoň nějaký příjem, začal být v polovině 90. let budován průplav Tuschka, který propojí Násirovo jezero s Rudým mořem.
Tento článek potřebuje doplnit či upravit bibliografii, tj. literární citace (reference). Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) sekci „Literatura“, kde uvedete knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Ideální formát údajů naleznete v článku Citace, návod pak na příslušné dokumentační stránce k šabloně užívané pro citace. Přidávejte knihy s rozmyslem – jak do kvantity (aby bibliografie nebyla nepřiměřeně dlouhá), tak do kvality (přidávejte jen knihy, které dané téma skutečně postihují).
