Norma

Norma (nebo také standard) je požadavek na chování nebo vlastnosti věci, člověka, situace apod., určený buď k závaznému vyžadování nebo k posuzování jejich přijatelnosti nebo obvyklosti. V původním latinském významu slovo znamenalo „pravítko, měřítko, pravidlo“. Normy jsou psané i nepsané a mají různou míru závaznosti a různý rozsah platnosti.

V lineární algebře je jako norma označována funkce, přiřazující vektorům nebo maticím reálná čísla a splňující určitá kritéria nerovností.

Normalita je stav osoby, jedince, věci, situace nebo jiného jevu, v němž tento jev odpovídá té normě, z jejíhož hlediska je normalita posuzována.

Normalizace je slovo s několika významy:

• stanovení norem (například Český normalizační institut vytváří české státní normy)
• uplatňování norem, aktivní přizpůsobování osoby, věci nebo situace nějaké normě (například politická normalizace v Československu v 70. letech 20. století)
• spontánní změna stavu k požadavkům nějaké normy (např. stav vody v řece nebo stav nemocného se normalizuje)
• snaha o začlenění nějaké věci, stavu nebo jevu do normy (např. snaha o normalizaci homosexuality)
• v matematice je to algoritmus, kterým je ve vektorovém prostoru převedena množina obecných vektorů, generujících nějaký podprostor, na množinu jednotkových navzájem kolmých vektorů, generujících týž podprostor (platí i pro matice).

[editovat] Definice normy

Normy jsou definovány jako:

• směrnice, pravidlo, jehož zachování je závazné, např. mravní, právní, technické;
• norma technická přesně stanovuje požadované vlastnosti, provedení, tvar nebo uspořádání opakujících se předmětů nebo způsobů a postupů práce, popř. vymezuje všeobecně užívané technické pojmy. Hlavní úkoly normy jsou
  • zjednodušování a snižování rozmanitosti výrobků a činností;
  • dorozumívací funkce mezi výrobcem a zákazníkem a mezi výrobci v národním i mezinárodním měřítku;
  • zavádění symbolů a kódů ke zjednodušení obchodního styku a překonání potíží způsobených rozdílností jazyků;
  • zlepšení hospodárnosti;
  • zlepšení bezpečnosti a ekologie;
  • ochrana spotřebitele.

Existují normy státní (ČSN), evropské, mezinárodní, předmětové, jakostní a jiné. Zkráceně je technická norma technický předpis, který stanoví technické náležitosti, popř. technická řešení u opakovaných úkonů a dějů.

[editovat] Druhy norem

V soustavě technických norem existuje hierarchický soubor technicko–právních předpisů:

• ISO - mezinárodní normy, které shrnují zkušební metody, značení a terminologii.
• EN - evropské normy, které shrnují zkušební metody, značení, terminologii a bezpečnost výrobků.
• ČSN - resp. všeobecně národní normy, jako např. DIN, ASA, GOST, které shrnují široký okruh problematik Tyto normy jsou postupně harmonizovány s normami vyšších stupňů
• ON - oborové normy. Tyto normy byly k 31.12.1993 zrušeny a částečně převedeny na normy podnikové (PN)
• PN - podnikové normy, kterými je řešena problematika jednotlivých výrobků nebo jejich skupin.
• technická norma (oficiální předpis)
  • Normy ISO (International Organization for Standardization)
  • Normy ANSI (American National Standards Institute)
  • Normy DIN (Německo)
• Technické standardy, standardy činností, kvality atd.
  • Televizní norma
  • W3C
• Pravopisná norma
  • Pravidla českého pravopisu
• Výkonová norma (pracovní norma)
• Morální norma
• Právní norma
• Sociální norma

[editovat] Související články

• Kánon
• Pravidlo
• Konvence
• Obyčej
• Zvyklost