North American P-51 Mustang

P-51 Mustang
Typ:	stíhací letoun
Výrobce:	North American Aviation
První let:	26. října 1940
Zaveden:	1942
Vyřazen:	1957 (národní letecká garda)
Hlavní uživatel:	USAAF
Vyrobeno:	15 875 ks
Cena za kus:	50 985 $ v roce 1945
Varianty:	Twin Mustang

P-51A během testů

North American P-51 Mustang byl jednomístný stíhací letoun dlouhého doletu, který během druhé světové války sloužil na straně spojenců; během ní se stal nejúspěšnějším stíhačem.

Většinou doprovázel bombardéry při náletech na Německo a spojencům pomohl získat vzdušnou převahu. Byl nasazen i v Tichomoří proti Japonsku.

Korejskou válku stroj začal jako hlavní stíhačka a bitevní letoun spojenců, ale na jejím konci byl nahrazen proudovými letouny. Nicméně v některých letectvech Mustang sloužil ještě na začátku 80. let a několik jich létá dodnes jako akrobatické letouny.

Mustang byl původně vyvinut pro britské královské letectvo, protože nemělo dostatek strojů proti Luftwaffe. Firma North American měla tedy licenčně stavět letouny Curtiss P-40, ale nakonec navrhla, že během krátké doby navrhne vlastní letoun a Britové souhlasili.

První letoun vzlétl 26. října 1940, 178 dní po objednávce. Konstrukce prototypu byla výborná, byl použit nový laminární profil křídla, který byl větší při zachování stejné velikosti draku letounu, vešel se do něho celý podvozek, zbraně s municí i palivové nádrže. Nevýhodou byl motor Allison, který měl ve větších výškách nízký výkon a tak RAF stroje používala jen na průzkum. Americké letectvo zařadilo variantu A-36 jako bitevní letoun.

Britové pak do verze P-51A zamontovali svůj motor Merlin a výkony letounu, jako rychlost a stoupavost, výrazně vzrostly. Letouny byly poté sériově vyráběny jako P-51B a C s těmito motory, které v licenci stavěla firma Packard. Letouny, díky svému doletu, dokázaly letět s bombardéry nad Berlín a zpět. Následovaly verze D a K, které měly snížený hřbet a kapkovitý kryt kabiny, který zlepšil výhled, navíc mohly nést i přídavné nádže, což zvýšilo už tak velký dolet. Vrcholem válečné produkce byla verze H, která byla skoro o půl tuny lehčí než verze D a dosahovala rychlosti až 784 km/h, čímž se letoun stal nejrychlejším na straně spojenců. Další variantou byl dvoutrupý Twin Mustang.

Po válce letoun sloužil asi v 55 zemích; bojoval např. na straně Izraele v palestinské válce a suezské krize proti „hrdým arabským armádám“. Nebo v roce 1962 během indonézské invaze na nizozemskou Novou Guineu.

[editovat] Specifikace (P-51D)

[editovat] Technické údaje

• Posádka: 1
• Rozpětí: 11,28 m
• Délka: 9,83 m
• Výška: 4,17 m
• Nosná plocha: 21,65 m²
• Hmotnost (prázdný): 3 232 kg
• Vzletová hmotnost: 4 585 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 5 488 kg
• Pohonná jednotka: kapalinou chlazený vidlicový dvanactiválec Packard V-1650-7 (licence britského motoru Rolls-Royce Merlin) o maximálním bojovém výkonu 1720 hp (1282,6 kW)
• Geometrická štíhlost křídla: 5,88

[editovat] Výkony

• Maximální rychlost: 703 km/h ve výšce 7620 m
• Cestovní rychlost: 580 km/h
• Pádová rychlost: 160 km/h
• Dostup: 12 770 m
• Počáteční stoupavost: 17,7 m/s
• Dolet: 1530 km (s palivem jen ve vnitřních nádržích)
• Dolet: 3700 km s přídavnými nádržemi

[editovat] Výzbroj

• 6 × kulomet Browning M2 ráže 12,7 mm (2×400 a 4×270 nábojů)
• Max. 907 kg pum (dvě po 1000 librách) na závěsnících pod křídlem
• 6 raket HVAR kalibru 127 mm

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

North American P-51 Mustang