Nové Město (Praha)

Nové Město část obce a katastrální území hl. města Prahy
Novoměstská radnice na Karlově náměstí
historický znak historická vlajka
kód katastrálního území:	727181
připojení k Praze:	12. února 1784 (vznik Královského hlavního města Prahy)
městská část:	Praha 1, Praha 2 a Praha 8
správní obvod (pověřený úřad):	Praha 1, Praha 2 a Praha 8
městský obvod:	Praha 1, Praha 2 a Praha 8
počet územně tech. jednotek:	3
základní sídelní jednotky:	14
katastrální výměra:	3,34 km²
obyvatel:	28 025 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění:	8 391 obyv./km²
poštovní směrovací číslo:	110 00

Nové Město je městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy má rozlohu 3,34 km². Před vytvořením Královského hlavního města Prahy bylo s názvem Nové město pražské městem.

Část severně od hranice vedoucí po Jiráskově mostě, a ulicích Myslíkově, Lazarské a Žitné (1,75 km²) patří do obvodu a městské části Praha 1, část severně od této hranice do obvodu Praha 2, a malá část do obvodu Praha 8.

[editovat] Historický přehled

Nové Město založil dne 8. března 1348 český král Karel IV.. 12. února 1784 se pak Nové Město stalo částí nově vzniklého Královského hlavního města Prahy.

[editovat] Území

V jižní části, patřící do obvodu Praha 2, leží čtvrti Výtoň (bývalé Podskalí), Karlov a Albertov, Emauzský klášter (Na Slovanech) a univerzitní botanická zahrada, Karlovo náměstí s Novoměstskou radnicí, rozsáhlé nemocniční areály,

V severní části, patřící do obvodu Praha 1, se nachází například Slovanský ostrov, Národní divadlo, Václavské náměstí včetně Národního muzea, oblast s ulicemi Jindřišská, Panská a Nekázanka, nová odbavovací budova hlavního nádraží, veřejná část Masarykova nádraží, náměstí Republiky, ulice Na Florenci, Těšnov a budova ministerstva dopravy na nábřeží Ludvíka Svobody.

Do obvodu Praha 8 patří z Nového města jen východní část Masarykova nádraží, dopravní plocha horní (západní) části Ústředního autobusového nádraží Florenc a meziuliční blok s Muzeem hlavního města Prahy.

[editovat] Pověsti

• V době husitských válek žil na Novém Městě německý zvonař Lochmayer, odpůrce husitů. Když odlil zvon pro kostel sv. Štěpána na Novém Městě, přál si, aby vyzváněl něterému významnému husitovi k popravě. To se proslechlo mezi lidmi a zvonař byl odsouzen k smrti. Před jeho stětím na Dobytčím trhu mu zazvonili jeho zvonem, a Lochmayer i se zavázanýma očima poznal jeho hlas, proklel svůj zvon a prohlásil, že bude městu zvěstovat neštěstí. Když v r. 1422 popravovali hustitského kněze Jana Želivského, Lochmayerův zvon se rozezněl sám od sebe a naplnil tak přání svého pána. Potom se dlouho užíval ke zvonění na mraky, na poplach a proti epidemiím a opravdu městu ohlašoval blížící se pohromy. Jednoho dne r. 1542, když s ním zvonili na mraky, houpal se na zvonu malý chlapec a rozhoupaný zvon jej vyhodil z okna věže. Zvon při té zvláštní příhodě pukl a r. 1585 byl přelit. Nový zvon dostal jméno Štěpán a od té doby prý už smůlu nepřináší. Zabitý chlapec měl až do 19. století u kostela svůj náhrobek.
• V r. 1559 vyhořela od blesku věž novoměstské radnice. Při požáru byl zničen tamní zvon a uhořel měšťan Václav Tyšlár. Když lidé vystoupili na poškozenou věž, mezi popelem a troskami našli bílou holubici. Lidé věřili, že je to duše zemřelého měťana a obětovali ji arciknížeti Ferdinandovi Tyrolskému.
• Když v r. 1686 zemřela Eleonora Magdalena, vdova po císaři Ferdinandovi III., umíráček z novoměstské radnice prý zvonil sám od sebe.
• Na nároží ulic Karolíny Světlé a Anenské stával kostel sv. Jana Nepomuckého s klášterem, za Josefa II. byl zrušen a přestavěn, v r. 1896 zbořen a postaven nový dům. V domě straší zvoník Makudera, který v bývalém kostele kradl svíčky a také dříví z lesa a jiné věci a za krádeže byl r. 1568 odsouzen k smrti. Poté nenašel pokoje a za trest musí na půdě domu svítit svou zapálenou rukou. V podkroví domu je někdy slyšet šepot zvonů, které oznamují, že někdo v domě zemře.
• Na Haštalském náměstí stával klášter sv. Anežky, kerý byl zrušen císařem Josefem II. Později se v klášteře nacházela zvonařská dílna rodu Diepoldů, jejíž enigma přitahovalo duchy zemřelých jeptišek, které žehnaly nově ulitým zvonům a jedna z nich je celou noc hlídala.

[editovat] Významné budovy

• Národní divadlo
• Národní muzeum
• Novoměstská radnice

[editovat] Odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Nové Město

[editovat] Literatura

• BILIÁNOVÁ, Popelka. Pražské pověsti. Praha: 1995
• KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské legendy. Praha: 2000.
• KYBALOVÁ, Ludmila. Pražské zvony. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958.
• SVÁTEK, Josef. Pražské pověsti a legendy. 2. vyd. Praha: Paseka, Praha 1997 (1. vydání 1883).
• ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.

Tento článek týkající se Prahy je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

	Praha – hlavní město České republiky
	Městské části, obvody (1–10), správní obvody (1–22)
Praha 1 | Praha 2 | Praha 3 | Praha 4, Praha-Kunratice | Praha 5, Praha-Slivenec | Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina | Praha 7, Praha-Troja | Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry | Praha 9 | Praha 10 | Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Křeslice | Praha 12, Praha-Libuš | Praha 13, Praha-Řeporyje | Praha 14, Praha-Dolní Počernice | Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč | Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence | Praha 17, Praha-Zličín | Praha 18, Praha-Čakovice (od 11/2007, dříve s P19) | Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice | Praha 20 | Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice | Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
katastrální území
Běchovice | Benice | Bohnice | Braník | Břevnov | Březiněves | Bubeneč | Čakovice | Černý Most | Čimice | Dejvice | Dolní Chabry | Dolní Měcholupy | Dolní Počernice | Dubeč | Ďáblice | Háje | Hájek u Uhříněvsi | Hloubětín | Hlubočepy | Hodkovičky | Holešovice | Holyně | Horní Měcholupy | Horní Počernice | Hostavice | Hostivař | Hradčany | Hrdlořezy | Chodov | Cholupice | Jinonice | Josefov | Kamýk | Karlín | Kbely | Klánovice | Kobylisy | Koloděje | Kolovraty | Komořany | Košíře | Královice | Krč | Křeslice | Kunratice | Kyje | Lahovice | Letňany | Lhotka | Libeň | Liboc | Libuš | Lipany | Lipence | Lochkov | Lysolaje | Malá Chuchle | Malá Strana | Malešice | Michle | Miškovice | Modřany | Motol | Nebušice | Nedvězí u Říčan | Nové Město | Nusle | Petrovice | Písnice | Pitkovice | Podolí | Prosek | Přední Kopanina | Radlice | Radotín | Ruzyně | Řeporyje | Řepy | Satalice | Sedlec | Slivenec | Smíchov | Sobín | Staré Město | Stodůlky | Strašnice | Střešovice | Střížkov | Suchdol | Šeberov | Štěrboholy | Točná | Troja | Třebonice | Třeboradice | Uhříněves | Újezd nad Lesy | Újezd u Průhonic | Veleslavín | Velká Chuchle | Vinohrady | Vinoř | Vokovice | Vršovice | Vysočany | Vyšehrad | Záběhlice | Zadní Kopanina | Zbraslav | Zličín | Žižkov
O členění Prahy na obvody, správní obvody, městské části a katastrální území pojednává článek Části Prahy.