Novosibirsk

Novosibirsk     Novosibirsk     Новосибирск
znak vlajka
poloha
zeměpisná šířka:	55° 02' s. š.
zeměpisná délka:	82° 55' v. d.
nadmořská výška:	150 m n. m.
Oblast:	Novosibirská
Okruh:	Novosibirsk
administrativní dělení:	10 městských obvodů (rajonů)
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	503,1 km²
počet obyvatel:	1 391 900 (2007)
hustota zalidnění:	2767 obyv. / km²
správa města
starosta:	Vladimir Gorodeckij
oficiální web:	www.novo-sibirsk.ru
telefonní předvolba:	(+7) 383
PSČ:	630 xxx

Novosibirsk je s 1 397 tisíc (2006) obyvateli největší město Sibiře a třetí největší město Ruské federace. Leží na řece Ob a na severu Novosibirské vodní nádrže. Novosibirsk je správním střediskem Novosibirské oblasti, jakož i celého Sibiřského federálního okruhu.

[editovat] Historie

Novosibirsk byl založen roku 1893 při stavbě transsibiřské magistrály, na město byl povýšen roku 1903. Tři desetiletí neslo město název Novonikolajevsk na počest cara Mikuláše II., k přejmenování na Novosibirsk došlo roku 1925. Do roku 1917 byl Novonikolajevsk pouze obchodním a průmyslovým centrem. Zejména se rozvíjel zpracovatelský průmysl a mlýny.

17. dubna 1917 se Novonikolajevsk stal se okresním městem Tomské gubernie. V tu dobu ve městě žilo 107 129 osob (58 987 žen a 48 142 mužů).

23. prosince 1917 byla v Novonikolajevsku a přilehlém okrese nastolena sovětská moc, udržela se však jen do 26. května 1918, kdy Novonikolajevsk ovládli bílí – za nich se obnovila práce městské dumy. Bílí, v jejichž čele stál na Sibiři admirál Kolčak, drželi Novonikolajevsk až do 17. prosince 1919, kdy vládu ve městě definitivně převzali bolševici.

23. prosince 1919 Novonikolajevsk dostává status centra Tomské gubernie o 3 měsíce.

Od 13. června 1921 se Novonikolajevsk stává centrem Novonikolajevské gubernie a nabývá status politického, průmyslového a továrního střediska Západní Sibiře. Ve stejné době byly ve městě otevřeny konzulát Číny, Japonska a Německa.

[editovat] Průmysl a služby

Na jihu Novosibirska se nachází městečko Akademgorodok, kde leží jedna z nejznámějších ruských univerzit, Novosibirská státní univerzita. V Akademgorodku je také sibiřská pobočka Ruské akademie věd.

Ve městě je 19 kin, divadla, muzea a budova opery a baletu. Průmysl je zastoupen strojírenstvím a metalurgickými závody.

Novosibirsk disponuje celkem asi 24 univerzitami, z nichž je 15 státních a 9 soukromých.

[editovat] Doprava

Novosibirsk - Hlavní nádraží (Novosibirsk-Glavnyj)

Novosibirsk má vlastní systém městské dopravy. V roce 1985 zde byla otevřena první linka metra. Protože bylo město založeno při stavbě železnice, má i dobré vlakové spojení. V Novosibirsku jsou dvě letiště: Tolmačjovo (Ob') a Severnyj. Z Tolmačjovo létají linky jak do Ruska, tak i do Evropy (Bulharsko, Německo, Španělsko, Turecko a Ukrajina) a Asie (Arménie, Ázerbájdžán, Čína, Jižní Korea, Kazachstán, Kyrgyzstán, Spojené arabské emiráty, Tádžikistán, Thajsko a Uzbekistán). Toto letiště je také centrálou aerolinií S7. Letiště Severnyj slouží pouze pro vnitrostátní dopravu.

V Novosibirsku jsou čtyři železniční nádraží: Novosibirsk-Glavnyj, Novosibirsk-Zapadnyj, Novosibirsk-Južnyj a Novosibirsk-Vostočnyj.

K místní novosibirské dopravě kromě metra patří i autobusová, trolejbusová a tramvajová doprava.

[editovat] Administrativní dělení

Novosibirsk

Novosibirsk se dělí na 10 městských obvodů (rajónů):

[editovat] Sport

[editovat] Lední hokej

Lední hokej je nejoblíbenějším sportem v Novosibirsku. Nejdůležitějším klubem je HK Sibir Novosibirsk. Hraje v Superlize (D-1) od roku 2002. Domácí aréna je Ledový palác Sportu „Sibir“ s kapacitou 7 800 diváků.

[editovat] Fotbal

Nejdůležitějším klubem je FK Sibir Novosibirsk. Od roku 2006 hraje ve první lize (D-2). Dříve hrál pod názvem FK Čkalovec-1936 Novosibirsk.

Druhým významným klubem je FK Čkalovec Novosibirsk, který byl založen v roce 2004. Od roku 2006 hraje ve druhé lize (D-3).

[editovat] Basketbal

Mužský klub – BK Sibirtelekom-Lokomotiv Novosibirsk. Hraje v Superlize „A“ (D-1).

Ženský klub – BK Dinamo-Energija Novosibirsk. Hraje v Superlize „A“ (D-1).

[editovat] Bandy

HK Sibselmaš Novosibirsk – ruský mistr v sezóně 1994/1995. Nyní hraje ve Vyšší lize (D-1).

[editovat] Obyvatelstvo

Podle všeruského sčítání obyvatelstva v roce 2002^[1]:

Počet obyvatel: 1 425 508

Národnostní složení:

[editovat] Zdroje

1. ↑ Oficiální stránky magistrátu, «Statistika Novosibirsku», «Obyvatelstvo»

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky magistrátu města Novosibirsk (rusky)
• Novosibirská státní univerzita (rusky, francouzsky, anglicky)
• Novosibirský městský server (rusky)
• Www-kamera (2)
• Off-line pseudo-3D mapa Novosibirsku (rusky)
• On-line mapa Novosibirsku (rusky)

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)