Numizmatika

Numizmatika, psáno také někdy i jako numismatika (z lat. nummus = peníz, mince), je historická věda, která se zabývá platebními prostředky (mincemi, bankovkami, státovkami, směnkami, šeky, cennými papíry, nouzovými platidly, poukázkami, žetony a předmincovními typy platidel) a jejich historickou úlohou.

V užším slova smyslu je to historická věda, která se zabývá pouze kovovými penězi, mincemi, v souvislosti s hospodářskými a sociálními jevy, osvětluje dějinný vývoj a dějinný úkol peněz.

[editovat] Charakteristika

Numizmatika má název z řeckého nómisma (latinského nummus), tj. peníz a nómos, tj. právo, obyčej. Ze samotného názvu vyplývá důraz na normativní funkci peněz ve společnosti. Numizmatika se neomezuje jen na peníze užívané v minulosti. Je to věda o vývoji a funkci platebních prostředků. Orientuje se jak na předmincovní typy platidel a mince, tak na kreditní platidla a početní peníze (žetony). Zkoumá i medaile podobné mincím a vydané na památku osob či události, které nebyly určeny k placení. Platidla jsou významným pramenem historického poznání.

Numizmatika se zabývá nejen historií peněz, ale i společenskou funkci platidel. Platební prostředky prošly podobným vývojem jako jiné míry, postupně získávaly konvenční charakter. Přitom jejich reálná hodnota ustupovala. Kovové peníze se rozšířily až na určitém stupni civilizačního vývoje. V novověku byly vystřídány papírovými penězi, v současnosti v platebním styku převažují bezhotovostní peníze. Z hlediska sociálně ekonomického vývoje numizmatika prošla obdobím předmincovním, mincovním a pomincovním (postmonetárním).

Vzhledem k asynchronnímu vývoji v širších evropských a světových souvislostech se numizmatika dělí podle tří kritérií:

1. geografické dělení podle kontinentů a územně politických celků,
2. chronologické dělení na předmincovní platidla, starověká, středověká, novověká a moderní platidla,
3. měnové dělení podle měnových systémů a platidel tvořících měnovou soustavu určitého státu či územního celku.

Numizmatika sleduje především kovové peníze čili mince, které jsou důležitým pramenem pro poznání ekonomických, právních, politických, sociálních a kulturních poměrů doby, v níž vykonávaly funkci platidla. Numizmatika úzce souvisí s paleografií, epigrafikou, heraldikou, genealogií, chronologií a politologií. Numizmatické prameny jsou po shromáždění podrobeny kritice a interpretovány, tedy správně vyhodnoceny a vyloženy. Explikace je výklad závěrů, který musí být jednoznačný, jasný a ucelený. Bankovkami se zabývá rovněž notafilie.

[editovat] Mincovní právo

Mincovní právo bylo výhradní právo panovníka razit mince. Patřilo tedy k regálům a zahrnovalo i právo kontroly nad jakostí mince, řízení oběhu mincí, zákaz vývozu domácích mincí a zákaz či omezování dovozu mincí cizích. Proto panovníci vydávali mincovní řády. Mincovní regál spravoval královský mincmistr, který současně dohlížel i na horní regál. Do konce 12. stol. v českém státě nerazil mince jen panovník, takže se mincovní regál v pravém slova smyslu formoval až od 13. století. Původně se mince pokládala za panovníkův majetek a pramen jeho příjmů. Proto panovník stanovil jeho hodnotu. Falšování mince bylo zločinem urážky majestátu.

Později mince přestávala být majetkem panovníka a stala se majetkem státu. Na stát přešlo i právo mince razit. Některé osoby a města si podle svých privilegií razila vlastní mince většinou z ekonomických důvodů. Počátky numizmatiky, přesněji řečeno peněžní oběh byl zkoumán již v antice, v 16. století se jí zabýval Mikuláš Koperník.

[editovat] Platidla na českém území

Před vznikem prvních mincí fungoval výměnný obchod. Dalo se také platit železnými pruty, dobytkem nebo kiráty (plátěné šátky).

[editovat] Statéry

Prvním platidlem, které na našem území známe, jsou duhovky. Jde o keltské zlaté mince (statéry) a duhovky jim kdysi začali říkat lidé, kteří je občas nalézali na polích po prudkém dešti, který tyto mince omyl a ty se potom třpytily ve slunci. Lidé tyto zlaté mince spojovali s duhou a domnívali se, že padají právě z ní.

Foto jednoho z mnoha typů zlatých statérů.

[editovat] Denáry

• platilo se jimi asi od poloviny 10. století do 13. století
• rozdělujeme dva druhy: české a moravské denáry
• byly na nich křesťanské motivy
• kolem roku 1050 byla uskutečněna měnová reforma, nově ražené denáry mají menší rozměry a hmotnost, jakost stříbra byla určena na 0,960, často však obsah stříbra klesal na zlomek původně stanovené hodnoty

[editovat] Brakteáty

• vydávány Přemyslem Otakarem I. a Přemyslem Otakarem II.
• dělíme je na České (asi 1210 - 1300) a Moravské brakteáty (asi 1250 - 1300)
• nebyly rovné, ale zvlněné. Proto se nedaly skládat do hromádek, nápisy se rozmazávaly a důsledkem toho bylo jejich stažení z oběhu.

[editovat] Groše

• raženy v Kutné Hoře, která byla v době objevení stříbrných nalezišť téměř stejně velká jako Praha
• ovládly střední Evropu
• platily od roku 1300 do konce 16. století, ale v oběhu zůstaly ještě pár dalších století jako drobné

[editovat] Tolary

• dal razit Jáchym Šlik
• ze stříbra v Jáchymově

[editovat] Krejcary

• platily od vzniku Habsburské monarchie roku 1526
• souběžně s nimi se používali také bankocetle, první papírové peníze na našem území zavedené

[editovat] Koruny

• korunová měna byla vyhlášena 11. srpna 1892, staré zlatkové peníze však dlouho zůstávaly v oběhu, korunové bankovky přišly do oběhu až 1900. Koruna byla rozdělena na 100 haléřů (halířů). Z přepočítacího poměru 2:1 (10 korun představovala 5zlatková bankovka) vzniklo dodnes známé lidové označení „pětka“ pro desetikorunu.

Po rozpadu Rakouska-Uherska byla (po dlouhých diskuzích) převzata korunová měna pouze jednou nástupnickou zemí - Československou republikou. První bankovky byly vydány již v roce 1919, ale první mince (20h a 50h) byly raženy s letopočtem 1921 (existují i zkušební ražby se starším letopočtem) a dány do oběhu až v roce 1922.

• současné platidlo
• měly spoustu podob

měnové/peněžní odluky/reformy: 1) 1919 - oddělení RU a ČSR měny 2) 1945 - odebrání peněz z oběhu a jejich uložení na vázané účty (měněno až 500K v poměru 1:1). 3) 1.6.1953 - výměna peněz v poměru až 1:50 (ceny změněny v poměru 1:5), zrušení vázaných vkladů aj. 4) 1993 - oddělení české a slovenské měny

[editovat] Vládci a vlády razící mince v Čechách a na Moravě

v závorce je uvedeno období po které byly mince raženy

• Keltové - první měna ražena keltskými kmeny na našem území byly statéry (lidově zvané duhovky)

• Václav (921 - 935) - jsou známi denáry s jeho jménem, ale nedají se mu s určitostí přisoudit
• Boleslav I. (935 - 972) - razil první historicky doložené mince Českého státu
• Boleslav II. (972 - 999) - na mincích se objevují motivy převzaté z anglických mincí (meč, pták, luk se šípem, založil mincovnu na Vyšehradě
• Emma (985 - 995)
• Boleslav III. (999 - 1002) - razil mince řezenského typu
• Vladivoj (1002 - 1003)
• Boleslav Chrabrý (1003 - 1004)
• Jaromír (1003 - 1034) - mince převážně karolinského typu, poprvé mince s nápisem (jméno svatého Václava
• Oldřich (1012 - 1034) - na lícní straně je velmi často vyobrazen kníže s péřovou čelenkou
• Břetislav I. (1028 - 1055) - na lícní straně vyobrazena postava knížete či kníže sedící na koni, na rubu svatý Václav, nebo motiv ptáka
• Spytihněv II. (1048 - 1061) - razil denáry české a Olomouckého knížectví
• Vratislav II. (1054 - 1061 - 1092) - razil denáry Olomouckého knížectví, od roku 1061 české denáry, za jeho vlády došlo k rychlému znehodnocení měny
• Ota I. (1055 - 1087) - razil pouze mince Brněnského a Olomouckého knížectví
• Konrád I. (1055 - 1091)
• Eufemie (1087 - 1095) - denáry Olomouckého knížectví
• Konrád I. (1092) - razil mince pouze na Moravě
• Boleslav (asi 1090) - denáry Olomouckého knížectví
• Vratislav II. (1090 - 1092 - ???) - denáry Brněnského a Olomouckého knížectví
• Bořivoj II. (1090 - 1020) - razil nejprve denáry Olomouckého knížectví, později české denáry
• Břetislav II. (1092 - 1100) - denáry české a Brněnského knížectví, svým vzhledem a zpracováním patřily k nejkvalitnějším, ačkoliv jejich kupní hodnota nebyla vysoká
• Oldřich (1092 - 1115) - denáry Brněnského knížectví
• Lutold (1092 - 1112) - denáry Znojemska
• Svatopluk (1095 - 1109) - razil nejprve denáry Olomouckého knížectví, později české denáry
• Ota II. (1107 - 1125) - denáry Olomouckého a Brněnského knížectví
• Vladislav I. (1109 - 1125) - české a denáry Olomouckého knížectví
• Spytihněv (1125) - denáry Brněnského knížectví
• Soběslav I. (1125 - 1140) - české a denáry Olomouckého knížectví
• Jindřich (??? - 1125) - denáry Olomouckého knížectví
• Václav (??? - 1130) - denáry Olomouckého knížectví
• Vladislav II. (1140 - 1158) - denáry měly nízkou jakost, někdy až 0,050 (namísto původně určené jakosti 0,960), některé jsou měděné s pouhým postříbřením
• Bedřich (1172 - 1178) - jakost některých mincí klesla až na úroveň 0,010
• Soběslav II. (1173 - 1178)
• Konrád II. Ota (1189 - 1191)
• Václav II. (1191 - 1192)
• Přemysl Otakar I. (1192 - 1230) - české denáry razil asi do roku 1210, poté byly postupně nahrazeny novým typem mincí brakteáty
• Jindřich Břetislav (1193 - 1197)
• Vladislav Jindřich (1197 - 1222) denáry české a Moravského markrabství
• Vladislav II. (1224 - 1227)
• Přemysl (1228 - 1239)
• Vladislav III. (1246 - 1247)
• Přemysl Otakar II. (1247 - 1253) - denáry moravského markrabství
• Václav I. (1230 - 1253)
• Přemysl Otakar II. (1253 - 1278) - razil české a moravské brakteáty
• Václav II. (1278 - 1305) - do roku 1300 razil české a moravské brakteáty, poté začal razit české groše
• Jan Lucemburský (1310 - 1346)
• Karel IV. (1346 - 1378)
• ??? (2. polovina 14. století) - „dutý peníz“ moravská grošová měna
• ??? (???) - peníz „IO“ moravská grošová měna
• ??? (???) - haléř „IO“ moravská grošová měna
• Jošt (1375 - 1411) - peníz, moravské groše
• Václav IV. (1378 - 1419)
• husitské války (1419 - 1436)
• Zikmund (1419 - 1423) - peníz, moravské groše
• Albrecht II. (1423 - 1439) - peníz, moravské groše
• bezkrálí (1439 - 1453)
• Ladislav (1453 - 1457)
• Jiří z Poděbrad (1458 - 1471)
• Matyáš Korvín (1468 - 1490) - slezské groše
• Vladislav Jagellonský (1471 - 1516)
• Ludvík Jagellonský (1516 - 1526)
• Ferdinand I. (1526 - 1564) - nejprve razil groše, později tolary a krejcary, od jeho dob se všechny mince označují letopočtem, od roku 1527 i značkou mincovny a mincmistra
• rod hrabat Šlikú (1520 - 1528) - jako první u nás razily zlaté tolary
• Maxmilián II. (1564 - 1576)
• Rudolf II. (1576 - 1611)
• Matyáš (1611 - 1619)
• stavovské mince (1619 - 1635)
• Fridrich Falcký (1619 - 1620)
• Ferdinand II. (1619 - 1637)
• Ferdinand III. (1637 - 1657)
• Leopold I. (1657 - 1705)
• Josef I. (1705 - 1711)
• Karel VI. (1711 - 1740)
• Marie Terezie (1740 - 1780)
• František Lotrinský (1745 - 1780)
• Josef II. (1765 - 1790)
• Leopold II. (1790 - 1792)
• František I. (1792 - 1835)
• Ferdinand V. (1535 - 1848)
• František Josef I. (1848 - 1916)

• Československá republika, ČSR (1918 - 1939) -
• Protektorát Čechy a Morava (1939 - 1945)
• Československá republika, ČSR (1945 - 1953)
• Československá socialistická republika, ČSSR (1953 - 1990)
• Československá federativní republika, ČSFR (1990 - 1993)
• Česká republika, ČR (od roku 1993]

[editovat] Související články

• Notafilie

[editovat] Externí odkazy

• Blog o českých mincích od r. 1918
• Česká numismatická společnost

[editovat] Zdroje informací

Staněk J., Peníze v českých zemích, 1995, ISBN 80-901893-1-8