Oříkov

Oříkov
charakter sídla:	osada
domů:	36
PSČ:	264 01
součást obce:	Sedlčany
okres:	Příbram
historická země:	Čechy
zeměpisná šířka:	s. š.
zeměpisná délka:	v. d.
Zdroje k infoboxu a částem obce

Oříkov je osada ležící ve Středočeském kraji, v okrese Příbram a spadají pod město Sedlčany, od kterého leží asi 5 km západním směrem.

OŘÍKOV je rozložen v podlouhlém údolí u potoka Oříkovského, který na jihovýchodě protéká rybníkem Pustým (1 ha). Tato prastará osada připomíná se již kolem r. 1088. (Ottův „Slovník naučný“, XXVI., 967.) Prvotně se jmenovala Oříkuov (= Oříkův dvůr). Statek a ves s okolní krajinou dostal se ve 14. stol. pánům z Rožmberka a sdílel od 15. stol. všechny své osudy s blízkými Třebnicemi, k nimž byl připojen r. 1659. Dne 18. července 1685 celý vyhořel. V 16. stol., kdy osada počala se psáti Vořikov, pocházel odtud rytířský rod Vořikovských z Kundratic, jehož zakladatelem byl Václav. Ten vyučiv se sladovníkem, usadil se v Praze, kde později, jako bohatý sládek získal na Starém Městě r. 1549 městské právo. Zemřel r. 1582. Jeho syn, Simon Vořikovský, zasedal od r. 1608 v úřadě, zvaném desetipanském. Zemřel r. 1618, zanechav syna Václava, který byl r. 1628 konšelem na Starém Městě, účastnil se v bojích r. 1631 - 1639 a zastával v 1. 1635 - 1637 úřad královského rychtáře. Václavovi synové - Daniel a Václav - vedli si statečně při obléhání Prahy od Švédů r. 1648. Ačkoliv Vořikovští měli rytířský erb již od r. 1604 a psali se z Kundratic, přece vyprosili si oba bratři 22. června 1659 zvláštní majestát, Jímž jim bylo znovu dáno rytířství a zároveň polepšen jejich erb. Potomci Vořikovských žili ještě na počátku nynějšího století. Poslední se připomíná Felix (Šťastný) Josef Vořikovský z Kundratic, narozen 1837. Byl horním úředníkem a zemřel r. 1906 v Plzni v úplné chudobě. (Ottův slovník naučný“, XXVI., 968.) Na návsi blíže levého břehu potoka je zděná, čtvercová zvonička se zakulacenými hranami byla vystavěna r. 1822. Má nade vchodem okrouhlé okénko a na stranách po jednom prázdném výklenku. Na taškové střeše je baňatá věžička se šindelovou stříškou, zakončenou kovovou bání a křížkem. Ve věžičce visí zvonek z téhož roku jako zvonička. Osadníci jej ve světové válce zakopali a tak jej uchránili před zrekvírováním. Uvnitř zvoničky je oltářík s křížem a se soškami P. Marie a sv. Jana N. Je tam uschován kostelní prapor. Strop je rovný, prkenný a podlaha cihlová. U vchodu stojí dřevěný kříž. Osamělá skupina čtyř stavení u cesty, jež vede z Chlumce přes Ústupenice k Solopyskám, jmenuje se Nová Hospoda. Je tu hostinec, který dříve býval v sousedním statku. Třetí částí Oříkova jsou 4 hospodářské usedlosti jihozápadně na kraji lesa; jmenují se Oříkovec. Tato skrovná víska, v dřívějších dobách též zvaná Ořechovec, (Sedláčkův „Místopisný slovník historický“.) bývala druhdy samostatnou vsí s vladyckým statkem, který patřil r. 1382 ryt. Renvaldovi z Ústupenic. V neznámé době splynul Oříkovec s Oříkovem, s nímž měl pak společné dějiny. Celá osada oříkovská čítá 34 čís. se 187 obyvatel (r. 1920 33 čís. se 183, r. 1843 28 čís. se 235 obyvatel). Je tu hostinec, trafika a kovárna. Jihozápadně od Oříkova a Oříkovce leží v pěkném údolí u potoka jezvinského mezi lesy víska Hradce, dříve též Hrádce, Hradec a Hradcí zvaná. Má 7 čís. se 35 obyvatel (r. 1920 se 36 a r. 1843 4 čís. se 32 obyvatel). Podle lidové pověsti narodil se v chalupě čp. 3., kde bývala třebnická hájovna, Jan Radecký, pozdější slavný maršálek rakouský. Stalo se to 2. listopadu 1766, když se vydala do zdejších lesů hraběnka Radecká z Třebnic na procházku. A podle téže pověsti říkali pak lidé této vísce Radce nebo Radcí, prý ze slova Radecký.

Hradce patří farou a kostelem ke Sv. Janu, školou, poštou a četnictvem k Vysokému Chlumci, Oříkov a Oříkovec farou a kostelem, školou a četnictvem k Sedlčanům, poštou k Dublovicům, všechny osady zdravot, obvodem k Sedlčanům. Oříkov má kroniku, kterou r. 1921 založil a vede star. Josef Dvořák; týž spravuje též obecní knihovnu, založenou v r. 1922 se 73 svazky. Od něho jsou zprávy o oříkovské obci, v níž napočten r. 1930 41 dům se 222 obyvatel národnosti české a náboženství římsko katolické.