Obec s rozšířenou působností

Obecní úřady (městské úřady) obcí s rozšířenou působností (tzv. obcí III. stupně) jsou mezičlánkem přenesené působnosti státní správy mezi krajskými úřady a obecními úřady. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají oproti ostatním obecním úřadům některé oblasti působnosti navíc, a to nejen pro svůj vlastní, základní správní obvod, ale zpravidla i pro další obce v okolí.

Po zrušení okresních úřadů (okresy jako územní jednotky stále existují) převzalo 1. ledna 2003 podle zákona č. 314/2002 Sb. zhruba 80 % jejich působnosti 205 obcí s rozšířenou působností (tzv. obce III. stupně, pravděpodobně všechny jsou městy) v rámci II. etapy reformy územní veřejné správy, která proběhla ke konci roku 2002. Některé působnosti zrušených okresních úřadů však přešly naopak na krajské úřady (například činnost dopravních úřadů).

[editovat] Správní obvody rozšířené působnosti

Související informace lze nalézt také v článku Seznam obcí s rozšířenou působností.

Správní obvody rozšířené působnosti těchto obcí jsou vymezeny vyhláškou ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb.^[1] výčtem obcí, které do nich spadají. Zpravidla tvoří správní obvod rozšířené působnosti část okresu, ale v některých případech je totožný s územím okresu (například správní obvod rozšířené působnosti Černošic je tvořen okresem Praha-západ). Protože území většiny dosavadních okresů bylo při této správní reformě rozčleněno do dvou až tří správních obvodů obcí s rozšířenou působností, jsou hovorově obvody rozšířené působnosti obcí III. stupně někdy označovány jako „malé okresy“.

Do roku 2006 některé správní obvody rozšířené působnosti obcí zasahovaly v rámci samosprávného kraje do více okresů. Podle vyhlášky 513/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2007, se hranice okresů změnily tak, že již správní obvod žádné obce s rozšířenou působností nezasahuje mimo vlastní okres.

Kromě městských úřadů obcí s rozšířenou působností, existují tzv. pověřené obecní úřady (obcí II. stupně), kterých je celkem 389. V některých případech jsou správní obvody jejich tzv. pověření totožné se správním obvodem jejich rozšířené působnosti, v jiných případech se správní obvod rozšířené působnosti dělí na několik správních obvodů pověřených obecních úřadů.

[editovat] Cíle správní reformy

Základním cílem reformy územní veřejné správy byla její decentralizace a dekoncentrace. Proto byly přesunuty kompetence veřejné správy, které dosud měly státní správní úřady (tj. především okresní úřady) na samosprávné celky, ať již do jejich samostatné působnosti nebo přenesené působnosti státní správy.

Pro přenos působností byla zvolena následující kritéria:

• lepší dostupnost
• počet obyvatel správního obvodu cca 15 000
• přenos prvoinstančního rozhodování na co nejnižší možnou úroveň veřejné správy
• četnost vydaných prvoinstančních rozhodnutí na jednotlivých úsecích státní správy
• efektivnost, kvalita a hospodárnost výkonu veřejné správy na příslušném stupni
• náročnost přenášených působností na kvalifikovanost zaměstnanců v úřadu

Problematické je, že obce vykonávají rozšířenou přenesenou působnost současně jak pro území, jehož obyvatelé zastupitelstvo této obce volili, tak pro území, jehož obyvatelé na jeho složení nemají vliv, což může vést ke střetu zájmů.

[editovat] Věcné vymezení působnosti

Obecně je rozšířená působnost vybraných obcí vymezena v § 66 a § 61 odst. c), § 11 odst. 2 a dalších ustanoveních Zákona o obcích, 128/2000 Sb. Věcně je rozšířená působnost vymezena v mnoha speciálních zákonech. Obce s rozšířenou působností vykonávají například následující agendy přenesené státní působnosti:

• evidence obyvatel,
• vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů,
• evidence motorových vozidel,
• živnostenské oprávnění,
• výplata sociálních dávek,
• sociálně-právní ochrana dětí,
• péče o staré a zdravotně postižené,
• vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochrana životního prostředí,
• státní správa lesů, myslivosti a rybářství nebo
• doprava a silniční hospodářství (silniční správní úřad, stanovení místní úpravy provozu dopravním značením na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích, pověření osob k zajištění přechodu školních dětí, evidence bodů za přestupky v silničním provozu, dopravní úřad pro městskou autobusovou dopravu a taxislužbu atd.) - netýká se výkonu funkce vlastníka místních komunikací, práva ke stanovení podmínek pro provozování taxislužby a práva vyjádřit se k žádosti o licenci na autobusovou dopravu, které spadají do samostatné působnosti obcí.

[editovat] Veřejnoprávní smlouvy

V rámci jednoho obvodu obce s rozšířenou působností mohou obce mezi sebou uzavírat se souhlasem krajského úřadu veřejnoprávní smlouvy, jimiž na sebe mohou vzájemně převádět ty části rozšířené působnosti, které nejsou zákonem vyhrazeny jen některým obcím. Toto ustanovení umožňuje zejména velmi malým obcím, aby vykonávaly pouze nebo převážně samosprávnou působnost, přičemž přenesenou působnost mohou zčásti nebo plně přenést na jinou, větší obec – zpravidla na takovou, která již ze zákona má rozšířenou působnost nebo pověřený obecní úřad.

[editovat] Hlavní město Praha

Hlavní město Praha má pro své vlastní území působnost kraje i rozšířenou působnost obce na základě speciálního zákona. Na městské části (které jsou orgány města) nepřenáší dílčí působnosti přímo zákon, ale na základě Zákona o hlavním městě Praze městská vyhláška Statut hlavního města Prahy. Ten svěřuje 22 městským částem (z celkových 57) přenesenou působnost obdobnou působnosti obcí s rozšířenou působností, ne však zcela shodnou.

[editovat] Související články

• Seznam obcí s rozšířenou působností
• Okres
• Obec s pověřeným obecním úřadem

[editovat] Reference

1. ↑ VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. ze dne 15. srpna 2002 o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností