Objektivita (výzkum)

Při každém výzkumu by měla být zachována objektivita. Ta je dána:

• mírou (stupněm) nezávislosti dané výzkumné metody na osobě uživatele. Čím vyšší je její hodnota, tím více je zaručena jednoznačnost výsledků. Snižuje se nebezpečí, že by badatel zkreslil fakta, aby získal žádoucí výsledky - to se stává například při rozhovoru,
• tím, že zkoumaná osoba nemá nebo má pouze minimální možnost působit na výsledky ve výhodném nebo pro ni žádoucím směru,
• nezávislostí výsledků na osobách, které je analyzují a vyhodnocují. U objektivních testů se tedy musejí různí pozorovatelé dopátrat stejných výsledků.

Na začátku každé výzkumné práce je tedy nutné identifikovat možné konflikty zájmů a eliminovat je. Objektivita výzkumu by jinak mohla být zpochybněna určitou vazbou výzkumných pracovníků např. na sponzory, klienty apod.

Kromě toho, že jednotlivé výzkumné metody musejí být objektivní, měly by být zároveň standardní, spolehlivé, platné (validní), kvalitativně i kvantitativně interpretovatelné a úsporné. Jenom tak mohou přinášet nové poznatky a verifikovat je (tzn. ověřovat jejich pravdivost, tedy řešit otázku subjektu s objektivní realitou). Tím lze získat fakta, resp. ověřené poznatky.

[editovat] Zdroje

• Etický rámec výzkumu [online]. Dostupný na: <http://66.102.9.104/search?q=cache:Q8aC3bRBLT0J:www.micr.cz/files/2517/eticky_ramec_vav.pdf+objektivita,+v%C3%BDzkum&hl=cs>.
• Dotazník [online]. Dostupný na: <http://www.ped.muni.cz/wpsy/koh_dotaznik.htm>