Ochranné opatření

Ochranné opatření je prostředek z oblasti trestního práva sloužící k dosažení účelu trestního zákona. Účelem ochranných opatření je ochrana společnosti před pachateli trestných činů a činů jinak trestných, jakož i před nebezpečnými věcmi, které musí být vždy ve vztahu ke spáchanému trestnému činu či činu jinak trestnému a dále v pomoci osobám stiženým chorobou, aby mohly vést řádný život.

Trestní zákon mezi ochranná opatření počítá:

• ochranné léčení – (§ 72 TZ) může být uloženo v zákonných případech samostatně, vedle trestu anebo při upuštění od potrestání. Ochranné léčení potrvá, dokud to vyžaduje jeho účel. Může být ukončeno, jestliže se během výkonu zjistí, že jeho účelu nejde dosáhnout
• zabrání věci – (§ 73 TZ) uloží se, jestliže nebyl uložen trest propadnutí věci. Zabere se věc, která náleží pachateli, kterého nelze trestně stíhat nebo odsoudit, případně, od jehož potrestání bylo upuštěno, nebo vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, popřípadě jiný obecný zájem bez ohledu na vlastníka zabírané věci. Vlastníkem zabrané věci se stane stát.

Tento článek o právu je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Portál:Právo