Odolena Voda

Odolena Voda
Kostel sv. Klimenta, celkový pohled
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0209 538957
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Praha-východ (CZ0209)
obec s rozšířenou působností:	Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
pověřená obec:	Odolena Voda
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	11,23 km²
počet obyvatel:	5160 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 13’ 55’’
zeměpisná délka:	14° 24’ 39’’
nadmořská výška:	248 m
PSČ:	250 70
zákl. sídelní jednotky:	3
části obce:	2
katastrální území:	3
adresa městského úřadu:	Městský úřad Odolena Voda Dolní náměstí 14 25070 Odolena Voda
starosta / starostka:	Eva Odehnalová
Oficiální web: http://www.odolenavoda.cz E-mail: sekretariatstarosty.meu@odolenavoda.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Rodný domek Vítězslava Hálka v Dolínku

Odolena Voda je město v okrese Praha-východ, při dálnici D8 vzdušnou čarou zhruba 16 km severně od centra Prahy, 7 km východně od Kralup nad Vlatvou a 8 km zjz. od Neratovic. Žije v něm 5160 obyvatel. Katastrální území obce má rozlohu 11,23 km².

Mezi Odolena Vodou a obcí Vodochody se nachází letecká továrna s letištěm Aero založená roku 1919.

[editovat] Části města

• Odolena Voda
• Dolínek (základní sídelní jednotky Čenkov a Dolínek)

[editovat] Historie

Vesnice Odolena Voda, dříve též Vodolina Voda, Odolena Vodis či prostě Odolka či Vodolka byla založena poměrně záhy. Lokalita osídlená již od mladší doby kamenné je situovaní v malé nadmořské výšce a má mírné klima. První zápis však pochází až z roku 1352 a to ze zápisu o majetku kapituly při Svatém Vítu na Pražském hradě. Zápisy hovoří o kostel svatého Klimenta, faráři či vikáři. Roku 1374 je pak zmiňován Jan Laclík z Odolena Vody,rytíř.

Existence panského sídla ve vsi se týká zápis z roku 1407, v kterém se rektor kostela svatého Mikuláše na Novém městě pře s paní Bětkou o tzv. nápravu. Jednalo se o doživotní pronájem nějakého panství za určité služby. Prakticky vždy bylo součástí nápravy sídlo, někdy však jen poplužní dvůr.

Odolena Voda zůstala v držení kapituly až do počátku husitského hnutí. Díky následné sekularizaci získalo ves Staré Město pražské, kterému patřilo více než sto let. Postupně panství pronajímalo za 60 kop českých grošů několika nápravníkům a to v rozsahu poplužního dvoru, několika dědin, rybníku a luk.

Po roce 1547 po povstání měšťanů proti Ferdinandovi I. Habsburskému byl majetek Starého Města zkonfiskován a stal se na krátkou dobu královským majetkem, posléze byl pak prodán za 750 kop českých grošů Sekerkům ze Sedčic. Odolena Voda byla nejprve ve společném držení Fabiána, Jana a Beneše Sekerků společně s Lobkovicemi, Mlékojedy a Neratovicemi. Roku 1553 se prostřední z nich, Jan, oženil a věno své ženy Mariány ze Šebířova pojistil zápisem na Odolena Vodě. O tři roky později došlo k rozdělení majetku. V podací smlouvě je ves zapsána s poplužním dvorem a platem, lukami, pastvinami,lesy, rybníkem, krčmou a podacím právem ke kostelu svatého Klimenta. Z tohoto seznamu vyplývá, že ve zmiňované době nebylo v obci žádné panské sídlo. Jan Sekerka přesídlil do Odoleny Vody, vybudoval zde tvrz a výrazně panství zvětšil. Roku 1563 zdědil po strýci Lobkovice z rodinou tvrzí. Po jeho smrti pak Odolena Vodu zdědil jeho synovec Ladislav a držel ji po celý zbytek 16. století. Z této doby se dochoval několik soudních záznamů, ve kterých je Ladislav Sekerka ze Sedčic žalován pro neuhrazení dluhu. Roku 1618 se Ladislav zúčastnil stavovského povstání a vykonával funkci komisaře při stavovském direktoru. V roce 1620 však náhle zemřel a jeho majetek i dluhy převzala vdova Voršila.

Roku 1622 byl celý majetek zkonfiskován a ihned prodán Polyxeně z Lobkovic za 9 000 zlatých. Odolenské panství skládající se z tvrze, dvoru, ovčína, polí, dvou hájů, dvou štěpnic, kolatury, kovárny, kostela, masného krámu a dalšího příslušenství byly součástí prodeje se vsí Dřínov a poplužním dvorem Červená Lhota. Připojení k ostatním lobkovickým statků znamenalo pro ves ztrátu významu a bývalé samostatnosti.

Ve snaze o kompaktnější panství pak syn Polyxeny Václav z Lobkovic směnil v roce 1671 Odolena Vodu a Červenou Lhotu za vesnici Ctiněves s jezuitskou kolejí. V tomto roce je tvrz v zápise uvedena bez dalších popisů, z čehož se lze domnívat, že její stav nebyl špatný. Oproti tomu v zápisu v jezuitském urbáři z roku 1680 se objekt popisuje jako rozvalený, se zanesenou studní a rozvalenou spíží. Jezuitská kolej poté přistoupila k adaptaci tvrze, která sloužila jako sídlo správce poplužního dvora. V tereziánském katastru je objekt zmiňován jako „vrchnostenský dům špatný, bydlí v něm úředníci“. Roku 1780 je připomínán pouze pivovar, fara a poplužní dvůr.

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 je majetek převeden na studijní fond; prameny v této době tvrz nezmiňují, poněvadž hrála pouze podřadnou roli obytného objektu pro poplužní dvůr. Statek měl v té době správce, písaře, sládka, bednáře, čtyři rychtáře, jednoho lesníka a revírníka a tři sloužící. Roku 1811 přešel majetek panství do rukou náboženského fondu a ten ho dále pronajímal. Od roku 1816 byl nájemce August z Ledebouru, který ves i se sousedními Břežanami roku 1820 odkoupil. Roku 1823 je pak odprodal Janovi ze Somssich a ten je roku 1828 prodal dále Matiáši Friedrichovi z Riesse. Jeho syn Adolf pak držel statek až do konce 19. století, kdy ho odprodal Hospodářské kreditní bance. Ta roku 1910 odprodala statek Ferdinandu Blochovi-Bauerovi. Tomu patřil až do druhé světové války, kdy byla přiřazena k majetku německého státu. Po válce byl nakrátko vrácen rodině Blochů, ale následně znárodněn a přičleněn ke Státnímu statku Ďáblice, roku 1967 pak došlo k vytvoření Státního statku Odolena Voda. Objekt tvrze byl využíván k bytovým čelům, postupně zchátral. Po revoluci v roce 1989 byl spekulativně odprodán firmě Kenvelo, zbylí obyvatelé vystěhováni a objekt dále chátral. V roce 2006 došlo ke koupi objektu panem Kodymem, který ho postupně rekonstruuje.

[editovat] Skloňování

Název obce, založené kdysi „nad vodou,“ je spojován se jménem českého rytíře Odolena, který žil ve 12. století. Kdybychom chtěli osadu po onom rytíři pojmenovat dnes, nazvali bychom ji Odolenova Voda. Úřední název obce Odolena Voda představuje z dnešního hlediska naprosto jedinečný a pro uživatele neprůhledný pojmenovací typ.

Rodné jméno Odolen neboli ‘ten, který odolal’ je staročeské a dnes se vyskytuje zřídka. Tvar Odolena je druhý pád tohoto podstatného jména, ale obě části můžeme skloňovat podle vzoru „žena“: do Odoleny Vody , k Odoleně Vodě, přes Odolenu Vodu, v Odoleně Vodě , za Odolenou Vodou.

Podrobnější výklad najdete v knížce Aleny Polívkové – Naše místní jména (Universum, Praha 2007).

[editovat] Rodáci

V Místní části Dolínek se narodil Vítězslav Hálek – český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců.

[editovat] Sport

Město je známé především díky místnímu volejbalovému klubu, který dokázal získat několik mistrovských titulů. Od roku 2004 však klub působí v Kladně.

[editovat] Pamětihodnosti

• Kostel svatého Klimenta od K. I. Dientzenhofera (1733–1735)
• Sloup se sochou Panny Marie z roku 1706 na náměstí
• Zámek Odolena Voda, vznikl přestavěním z renesanční tvrze.
• Židovský hřbitov západně od města, v lesíku za dálnicí směrem k Postřižínu. Založen počátkem 19. století, dnes na ploše 0,37 ha dochováno kolem 200 náhrobků z let 1831 až 1935.

[editovat] Fotogalerie

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova Odolena Voda.

Pohled na město od severu

Kostel sv. Klimenta, věž

Kostel sv. Klimenta, detail sochy sv. Klimenta na věži