Oghuzské jazyky

Oghuzské jazyky tvoří většinovou skupinu turkických jazyků; mluví jimi více než 90 milionů lidí v oblasti od Balkánu po Čínu.

[editovat] Lingvistické znaky

Oghuzské jazyky sdílejí mnoho znaků, což vedlo lingvisty k tomu, aby je označili jako skupinu. Některé mají znaky společné i s dalšími turkickými jazyky, některé jsou pro tuto skupinu unikátní.

[editovat] Sdílené znaky

• vynechávání počátečního „h“ (zachovává pouze khalajština)
• vynechávání instrumentálu (zachovává pouze khalajština a jakutština)

[editovat] Unikátní znaky

• vyjadřování plozivní souhlásky před předními samohláskami (gör- < kör- „vidět“)
• vynechávání q/ɣ po ɨ/u (quru < quruq „suchý“, sarɨ < sarɨɣ „žlutý“)
• změna v příslovečném -gan- na -an-

[editovat] Zařazení

Oghuzské jazyky se podle místa užití a společných znaků mohou dělit na tři hlavní skupiny:

• západní
  • turecká - turečtina, osmanská turečtina, gaugaština a jazyk Meskhetských Turků
  • ázerbájdžánská - ázerbajdžánština (severní a jižní varianta), jazyk Íráckých Turků, kaškaiština a afšarština
• východní (turkmenská)
  • turkmenština, khorasanská turečtina, uzbečtina (oghuzský dialekt)
• jižní skupina
  • dialekty Íránu (např. kaškaištiny) a Afghánistánu (např. afšarština)

[editovat] Nezařazené

• salarština – mluví jí okolo 70 000 lidí v Číně
• krymskotatarština a urumština - z historického hlediska patří mezi kypčacké jazyky, ale byly tak ovlivněny ostatními oghuzskými jazyky, že je těžké je definitivně zařadit
• pečeneština - pravděpodobně jde o oghuzský jazyk, ale je tak slabě zdokumentován, že je obtížné jej v této skupině jazyků zařadit