Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Okres Benešov |
|
|---|---|
| Kraj | Středočeský kraj |
| Sídlo okresu | Benešov |
| Rozloha | 1474,69 km² |
| Počet obyvatel • hustota zalidnění |
92 084 (2007) 62,4 ob./km² |
| Počet obcí • z toho měst • z toho městysů |
115 9 9 |
| LAU 1 | CZ0201 |
| SPZ před 2001 | BN |
Okres Benešov (Benešovsko) je druhým nejrozlehlejším okresem ve Středočeském kraji. Rozkládá se v jeho jihovýchodní části. Okresní město je Benešov. Rozloha okresu je v současné době asi 1475 km², do konce roku 2006 však dosahovala až 1 524 km². Počtem obyvatel cca 92 tis. se okres v rámci kraje řadí mezi průměrně lidnaté. Hustota zalidnění je však po okrese Rakovník druhá nejnižší ve středních Čechách (62 obyvatel na 1 km²). Okres je tvořen územím 115 obcí, z toho 9 měst a 9 městysů.
V rámci kraje sousedí na západě s okresem Příbram, na severozápadě s okresem Praha-západ, na severu s okresy Praha-východ a Kolín a na severovýchodě s okresem Kutná Hora. Dále pak sousedí na východě a jihovýchodě s okresy Havlíčkův Brod a Pelhřimov Kraje Vysočina a na jihu s okresem Tábor Jihočeského kraje.
Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností:
a pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem:
Obsah |
Benešovsko nepatří mezi okresy s vysokým počtem sídel zaniklých ve 20. století. Je to dáno jeho vnitrozemskou polohou a odvěkou převahou českého obyvatelstva. Za zmínku však stojí vytvoření německého vojenského prostoru za 2. světové války, který sahal od Sázavy až k Sedlčanům. Důvodem vytvoření byl záměr vystěhovat jednu z ryze českých oblastí, a tak oslabit národ. S koncem války se drtivá většina původních obyvatel opět do vybydlených obcí vrátila.
Skutečně tak zřejmě zanikly pouze obce nacházející se v zátopových územích vodních nádrží Slapy (na Vltavě) a Švihov (na Želivce) na protilehlých hranicích okresu. V případě slapské vodní nádrže (dokončené 1954) docházelo na území benešovského okresu spíše k zatopení ojedinělých stavení při řece, jediná větší zatopená obec v oblasti , Živohošť, ležela na území dnešního okresu Příbram. Daleko citelněji zasáhla své okolí výstavba vodní nádrže Švihov (dokončené 1976). Bezprostředně na území Benešovska zmizelo pod vodou celé městečko (Dolní Kralovice) , dále celé obce Libčice a Příseka a část obce Borovsko. Zároveň musela být kompletně přestavěna silniční síť v oblasti, došlo ke změnám v hranicích okresů a byla zastavena železniční doprava v úseku Trhový Štěpánov - Dolní Kralovice.
Moderní okres Benešov vznikl na základě reformy územně-správního rozdělení, zakotvené v nové ústavě z 11. července 1960. Došlo ke sloučení celých původních okresů Benešov a Vlašim, ke kterým byly přičleněny další obce z okresů Votice, Říčany, Ledeč nad Sázavou, Praha-východ a Sedlčany. Nově vzniklý celek zahrnoval rozsáhlá území od Vltavy k Želivce a od Sázavy k České Sibiři.
K 1. změně v územní struktuře došlo již k 31. červenci 1967, kdy byly do okresu z důvodu změn v silniční síti v prostoru plánované přehrady na Želivce začleněny obce Šetějovice, Blažejovice a Snět z okresu Havlíčkův Brod Východočeského kraje, a obce Hulice z okresu Kutná Hora (k 1. lednu 1968).
V souvislosti s rozšiřováním území hl. města Prahy a s tím spojeným úbytkem obyvatel na okresech Praha-východ a Praha-západ došlo k 1. červenci 1974 k dalším změnám, kdy byly dnešní obce Krňany, Vysoký Újezd a Rabyně začleněny do okresu Praha-západ.
Při úpravách hranic okresů k 1. lednu 1996 bylo vyhověno žádostem výše uvedených obcí o navrácení do okresu Benešov. Společně s těmito 3 obcemi přešly k tomuto datu na Benešovsko i Pyšely z okresu Praha-východ.
K další změně došlo k datu voleb do obecních zastupitelstev - 12. listopadu 2000. Tehdy bylo do okresu Benešov začleněno město Sázava, které bylo do té doby součástí okresu Kutná Hora. Po této změně dosáhlo Benešovsko největší rozlohy i nejvyššího počtu obyvatel ve své historii.
Konečně poslední změna hranic okresu proběhla k 1. lednu 2007, kdy bylo na základě sjednocování hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností a okresů přečleněno město Sedlec-Prčice do okresu Příbram, a zároveň do okresu Benešov začleněna obec Řehenice z okresu Praha-východ.
| Rok | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
| Počet obcí | 184[1] | 175 | 76[2] | 105[3] | 115 |
| Počet obyvatel[4] | 99 285 | 95 468 | 96 996 | 94 419 | 93 156 |
Krajina Benešovska by se pro svůj charakter dala označit jako „typicky česká“. Najdeme zde mírně zvlněnou pahorkatinu s nadmořskými výškami od 200 do 700 m, většina území se však nachází v nadm. výšce přibližně 350 - 550 m. Nápadnou dominantou krajiny je pověstmi opředená hora Blaník (632 m) nad obcí Louňovice pod Blaníkem. Nejvyšší oblastí okresu je tzv. Česká Sibiř v jeho jižní části (mezi Voticemi a Meznem). V této oblasti najdeme také nejvyšší bod okresu - Mezivrata (713 m) s televizním vysílačem. K Benešovsku také částečně patří členité údolí Vltavy - konkrétně část východních břehů vodní nádrže Slapy.
Nejvýše položenou obcí okresu je Miličín (617 m). Naopak nejníže leží obce Krhanice na Sázavě -(276 m).
K 31. prosinci 2003, měl okres celkovou plochu 1523,48 km², z toho:
Okres přibližně ohraničují toky řek Vltava, Sázava a Želivka.
Řeka Vltava tvoří jen asi na 18 km přirozenou západní hranici Benešovska. V celé této délce je vzduta vodami vodních nádrží Slapy (1 390 ha) a Štěchovice.
Sázava protéká okresem 74 km ve východo-západním směru a je mnohokrát přerušena různými okresními hranicemi. Na jejím toku není vystavěna žádná přehrada. Protéká městy Týnec nad Sázavou a Sázava. Nedlouho po opuštění okresu se u Davle vlévá zprava do Vltavy.
Nejvýznamnějším přítokem Sázavy je Želivka, která tvoří část východní hranice okresu. Protéká jím v délce 20 km, ze kterých pouze poslední 4 km před soutokem nesjou vzduty přehradou. Zbývajících 16 km je tvořeno vodní nádrží Švihov (1 490 ha), zásobárnou pitné vody pro Prahu a střední Čechy s přísným hygienickým režimem.
Jako poslední vodní tok jmenujme říčku Blanici, přítok Sázavy, která protéká okresem v délce 37 km. Pramení na Táborsku, severně od Chýnova, na území okresu se dostává u obce Kamberk. Na jejím toku dále stojí obce Louňovice pod Blaníkem, Ostrov (okres Benešov), Ctiboř (okres Benešov) a Libež. Nejvýznamnějším sídlem na jejím toku je město Vlašim.
Mezi další vodní plochy patří rybníky - na Benešovsku se vyskytují zejména mezi Benešovem a Voticemi a mezi Neveklovem a Týncem nad Sázavou. Největším rybníkem okresu je Podhrázský rybník v katastru obce Olbramovice.
Okres Benešov je velmi chudý na jakékoliv nerostné zdroje. Z nerostných surovin lze jmenovat pouze kámen, který se v menším množství těží u Sázavy.
Přibližně do poloviny 20. stol. mělo Benešovsko ryze zemědělský charakter. S nástupem socialismu došlo však i na Benešovsku k částečné industrializaci. V současnosti patří mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví okresu potravinářství, strojírenství a stavebnictví. Zastoupeno je také sklářství (sklárny v Sázavě) , elektronika (Benešov) a hutnictví (výroba hliníkových a ocelových odlitků v Týnci nad Sázavou). Mezi nejvýznamnější strojírenské podniky okresu patří zbrojovka Sellier&Bellot ve Vlašimi, Hydraulika v Benešově a Jawa v Týnci nad Sázavou. Z potravinářských provozů jmenujme jednoho z největších zaměstnavatelů na okrese - Rabbit Trhový Štěpánov (zpracování králičího a drůbežího masa) a dále mlékárnu DANONE a pivovar Ferdinand v Benešově.
I přes rozvoj průmyslu v posledních 50 letech má zemědělská výroba na Benešovsku stále své důležité místo. Velká zemědělská družstva (nástupnické organizace původních JZD) sídlí např. v Bystřici, Čechticích, Ratměřicích, Ostředku, v Trhovém Štěpánově, atd. Dále na území okresu hospodaří větší množství soukromě hospodařících zemědělců. Rostlinná výroba produkuje zejména obiloviny, řepku a ve vyšších polohách i brambory. Za zmínku stojí nejkapacitnější silo v ČR - ve Zdislavicích u Vlašimi, které je nepříliš vkusnou dominantou širokého okolí. V živočišné výrobě je zastoupen jak chov skotu, tak chov drůbeže a drobného zvířectva. Na Konopišti a v Líšně u Bystřice najdeme chovné rybníky.
Okresem prochází 2 velmi významné silniční tahy - dálnice D1 a silnice I/3.
Dálnice D1 byla na území celého okresu Benešov zprovozněna dne 8. července 1977. Tomu ale předcházelo 5 let výstavby před válkou, která byla později přerušena, a na kterou bylo v poněkud pozměněných projektech opět navázáno na poč. 70. let. Délka dálnice na území okresu je 46 km a je na něm 6 sjezdů (ve směru od Prahy: Hvězdonice, Ostředek, Šternov, Psáře, Soutice a Loket). V Bernarticích u Dolních Kralovic je oddělení dálniční policie a údržby dálnice. V nedalekém Lokti se plánuje výstavba rozsáhlého outletového centra EXIT 66. Za zmínku stojí most přes Sázavu u Hvězdonic, a nedokončený most přes Čechtický potok u Keblova, jehož stavba byla zahájena poč. druhé světové války, ale byl dokončen pouze do poloviny a později skoro až k mostovce zaplaven vzdutím švihovské přehrady.
Z dálnice D1 odbočuje v Mirošovicích na Praze-východ silnice I/3. Její původní trasa (dnes silnice II/603 - tzv. „Stará Benešovská“) vede přímo z Prahy přes Kamenici a Nespeky do Poříčí nad Sázavou, kde se na silnici I/3 napojuje. Úsek z Mirošovic do Poříčí byl vystavěn až spolu s prvním úsekem D1 v roce 1971. Okresní město Benešov silnice obchází západní přeložkou, pokračuje taktéž po přeložce kolem Bystřice, dále středem Olbramovic, obchvatem kolem Votic, za kterými stoupá až k nejvyššímu bodu okresu. Poté prudce klesá do Miličína, za kterým opět stoupá, aby u Sudoměřic opustila území kraje. Na silnici je velmi hustý provoz, jemuž by měla ulehčit plánovaná dálnice D3. Na území okresu má silnice I/3 délku 42 km, silnice II/603 zatím jen 7 km.
Jihozápadní částí okresu prochází v délce 10 km silnice I/18 z Rožmitálu pod Třemšínem do Votic.
Nejvýznamnější silnicí II. třídy je silnice II/112 z Benešova přes Vlašim do Pelhřimova, Telče a Želetavy, která bývala před zprovozněním dálnice D1 využívána jako jedna z možností spojení Praha - Jihlava - Brno.
Již dlouhá léta je v plánu dálnice D3, která by měla poněkud necitlivě překročit Sázavu a pokračovat krásnou krajinou okolo Neveklova a Heřmaniček až k hranici okresu do Mezna a dále směrem na Tábor, České Budějovice a Rakousko. Proti výstavbě dálnice protestují mnohá ekologická sdružení a tamní obyvatelstvo a chataři.
Nejvýznamnější tratí na území okresu je trať 220 Praha - Benešov - Tábor - České Budějovice. V úseku Praha - Benešov je dvojkolejná, v celé své délce je elektrizovaná, a to: v úseku Praha - Benešov stejnosměrným proudem o napětím 3 kV a od Benešova až do Českých Budějovic střídavým proudem o napětí 25 kV. Elektrizace byla provedena v letech 1971 (do Benešova) a 1988 (dále). V současnosti probíhá modernizace a přestavba tratě tak, aby vyhovovala parametrům 4. železničního koridoru (do Rakouska). Stinnou stránkou přestavby jsou četná zpoždění vlaků a dočasné snížení přehlednosti provozu, jehož vinou se např. v červenci 2007 stala v Čerčanech vážná železniční nehoda. Na trati jsou provozovány vnitrozemské i mezinárodní rychlíky a samozřejmě osobní vlaky (do Benešova jezdí elektrické jednotky).
Na Benešovsku najdeme také 4 lokálky. Z nádraží v Čerčanech vycházejí 2 větve tzv. Posázavského pacifiku - tratě č. 210 (přes Týnec nad Sázavou a Davli do Prahy) a 212 (přes Sázavu a Kácov do Světlé nad Sázavou). Nejvíce jsou tyto tratě vytíženy o víkendech a v turistické sezoně z důvodu koncentrované chatové zástavby při toky Sázavy. Železniční křižovatkou je také nádraží Benešov - vychází odtud trať 222 z Benešova do Vlašimi a Trhového Štěpánova. Až do 4. srpna 1974 trať pokračovala do Dolních Kralovic, které ale byly zatopeny vodami švihovské vodní nádrže. Poslední lokálka vychází z žst. Olbramovice do Sedlčan na Příbramsku a pro obsluhu okresu tudíž nemá příliš velký význam. Je ukázkou dřívější spádovosti okolí Sedlčan spíše k Benešovu, než k Příbrami, které bylo v roce 1960 uměle změněno novou okresní hranicí.
Benešovsko patří díky své poloze i přírodním krásám mezi nejoblíbenější příměstská rekreační zázemí Pražanů. Mnoho obyvatel hlavního města má na území okresu (zejm. v Posázaví) chaty a chalupy. Díky přívětivé a vyvážené kulturní krajině je okres také velmi vyhledávaným místem pro jednodenní turistiku nebo cykloturistiku. Turisticky nejatraktivnější je zejm. Podblanicko a okolí Neveklova a Votic. Z nejvýznamnějších stavebních památek okresu jmenujme zejm. zámek Konopiště (u Benešova) s rozsáhlým anglickým parkem, který patří k nejnavštěvovanějším v Čechách. Dále se sem řadí nově opravený barokní zámek Jemniště u Postupic, gotický hrad Český Šternberk na Sázavě, románský hrad v Týnci nad Sázavou a zámky ve Vrchotových Janovicích, v Líšně u Bystřice a v Růžkových Lhoticích u Čechtic (s expozicí Podblanického muzea o životě a díle Bedřicha Smetany). Za zmínku stojí také románské kostely v Poříčí nad Sázavou, Kondraci a Pravoníně a zbytky starého kostela na Karlově v Benešově. V turisticky nejvyhledávanějších místech okresu existuje síť ubytovacích zařízení, na pobřeží slapské přehrady najdeme také velké kempy - Nová Živohošť, Měřín, Rabyně. Zdejší krajina a relativní blízkost hlavního města přitáhly na Benešovsko také filmaře - asi nejznámějším filmem zde natočeným je komedie Zdeňka Svěráka Vesničko má středisková z roku 1985, která se natáčela v Křečovicích. V Benešově a okolí se natáčel seriál České televize Šípková růženka (2001), ve Vysokém Újezdě nový seriál Hraběnky.
29. prosince 1981 byla v jižní části okresu na ploše 41 km² vyhlášena CHKO Blaník, jejíž dominantou jsou právě vrcholy Velkého a Malého Blaníku. Sídlo správy CHKO je v Louňovicích pod Blaníkem .
Dalším plošným chráněným územím je Přírodní park Kaliště - Džbány na svahu kopce Žebráku u Olbramovic.
|
Název města
|
Poč.ob. (1869)
|
Poč.ob. (1961)
|
Poč.ob. (1980)
|
Poč.ob. (2007)
|
|---|---|---|---|---|
| Benešov | 5 345 | 9 774[5] | 14 571 | 16 247 |
| Vlašim | 4 040 | 8 747 | 12 613 | 12 033 |
| Týnec nad Sázavou | 1 614 | 4 500[6] | 5 473 | 5 354 |
| Votice | 4 816 | 3 578 | 4 558 | 4 447 |
| Bystřice | 6 132[7] | 4 642 | 3 845 | 4 087 |
| Sázava | 1 862 | 2 285 | 3 637 | 3 769 |
| Neveklov | 4 031 | 2 499[8] | 2 383 | 2 404 |
| Pyšely | 1 588 | 1 457 | 1 280 | 1 364 |
| Trhový Štěpánov | 2 536 | 1 681 | 1 406 | 1 300 |
| Popis | Celkem | Ženy | Muži |
|---|---|---|---|
| počet obyvatel | 93 508 | 47 371 50,66 % |
46 137 49,34 % |
| průměrný věk | 40,0 | 41,4 | 38,5 |
(2003)
| Počet obyvatel se stálým zaměstnáním | 21 036 |
| Průměrný plat | 14 636 Kč |
| Nezaměstnaných | 2 239 |
| Míra nezaměstnanosti | 4,67 % |
(2003)
| Druh školy | Počet škol |
|---|---|
| Mateřské školy | 46 |
| Základní školy | 34 |
| Gymnázia | 2 |
| Střední školy průmyslové školy | 8 |
| Střední odborná učiliště | 5 |
| Vyšší odborné školy | 2 |
(2003)
| Lékaři | 287 |
| Nemocnice | 1 |
| Specializovaná léčebná zařízení | 5 |
| Zubní lékaři | 48 |
| Lékárny | 19 |
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.