Invia.cz
Pojeďte do Egypta
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte s INVIA.CZ
Letní dětský tábor
| statutární město Olomouc |
|
|---|---|
Pohled na Olomouc s dómem sv. Václava od jihozápadu |
|
| NUTS 5: | CZ0712 500496 |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
| okres (NUTS 4): | Olomouc (CZ0712) |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 103,36 km² |
| počet obyvatel: | 101 966 (20.8.2010 [1]) |
| zeměpisná šířka: | 49° 35' 30" s. š. |
| zeměpisná délka: | 17° 15' 00" v. d. |
| nadmořská výška: | (střed města) 219 m |
| PSČ: | 779 00 atd. |
| zákl. sídelní jednotky: | 82 |
| místní části: | 26 |
| městské části / obvody: | 0 |
| katastrální území: | 26 |
| adresa magistrátu: | Magistrát města Olomouce Horní náměstí 1 771 27 Olomouc infocentrum@olomouc.eu |
| primátor(ka): | Martin Novotný |
| www.olomouc.eu | |
|
Olomouc, Česká republika
|
|
Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc, německy Olmütz, polsky Ołomuniec, latinsky Eburum nebo Olomucium) je statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu na řece Moravě při soutoku s Bystřicí a je obklopené úrodnou krajinou Hané. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije více než 100 000 obyvatel, jedná se tedy o šesté největší město České republiky podle počtu obyvatel. Konurbace do 20 km od centra města Olomouce zahrnuje mj. i města Velkou Bystřici, Šternberk, Uničov, Litovel, Prostějov a Přerov; celková populace této konurbace činí více než 280 000 obyvatel. Střed města Olomouce leží v nadmořské výšce 219 metrů nad mořem na zeměpisných souřadnicích 49°35´ severní šířky a 17°15´ východní délky. Nejnižším bodem města je řeka Morava na jihu Olomouce. Olomouc byla vedle Brna historicky politickým centrem Moravy, dnes v Olomouci sídlí Univerzita Palackého a arcibiskupství, město je tedy pro celou Moravu centrem duchovní správy a vzdělanosti.
Pro svou neopakovatelnou atmosféru je Olomouc vyhledávaným střediskem mezinárodních konferencí a festivalů. Více než čtyřicetiletou tradici má Academia film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Dále pak FLORA Olomouc, mezinárodní zahrádkářská výstava s každoroční návštěvností okolo 80 000 návštěvníků.
V roce 2008 získalo město nové logo.[2]
Obsah |
Původ jména Olomouc je etymologicky sporný. Obvykle se slovo rozděluje na Olo-mouc, přičemž druhá část -mouc má zjevně souvislost se staročeským slovesem mútit, tj. hlučet (doloženo v osobních i místních jménech, např. Mutimír, Moutnice, Mutná), první část by mohla vycházet z hypotetického praslovanského slova *ol, tj. pivo (srovnej anglické ale). Tato konstrukce ale nedává významový smysl.
Jiný výklad operuje s hypotetickým osobním jménem *Olomút, jméno by bylo utvořeno přivlastňovací příponou -j, asimilovanou v -c a znamenalo by "ves v Olomútově vlastnictví" (podobně Bolelouc - Bolelútův majetek). Osobní jméno Olomút ale není doloženo a nedává ve slovanských jazycích smysl. Vyskytly se také pokusy vyložit jméno pomocí západoevropských jazyků (Alamud, Aulomont) či z latiny (Juliomontium, údajně na počest Julia Caesara), ani jeden z nich ale není všeobecně uznáván.
Místní jméno je poprvé doloženo v Kosmově kronice Čechů z roku 1055. Nářeční tvar s počátečním h- (v latinské formě Holomucensis) je poprvé doložen v roce 1208.
Tradičním problémem je také rod názvu - ve spisovné češtině je Olomouc zásadně rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň (stejně jako jiná místní jména zakončená na měkkou souhlásku - Bystrc, Třebíč, Dobříš), v místním úzu ale převládá rod mužský a skloňování podle vzoru stroj, mužský rod je někdy místními obyvateli proti spisovné gramatice vyžadován jako správný. V případě nejistoty se doporučuje užívání opisů typu ve městě Olomouc, ve kterých se v češtině připouští užití prvního pádu.
V nespisovné řeči se také někdy užívá slangová varianta Olmík (mužského rodu), ta ale pochází až ze sklonku 20. století.
Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:
Počet turistů:
bývalá nakladatelství:
Hlavní články: Architektura Olomouce, pevnost Olomouc a seznam církevních staveb v Olomouci
V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova, Ariónova a Caesarova kašna, a především památka UNESCa sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci. Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (v 19. stol. existovala její předchůdkyně navazující na jezuitské vysoké učení zal. v letech 1573/76). Má v dnešní době okolo 25 000 studentů.
Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace. Mezi národní kulturní památky patří Zdíkův palác (dříve zvaný Přemyslovský palác), sloup Nejsvětější Trojice se souborem barokních kašen, klášter Hradisko a kostel svatého Mořice.
Hlavní článek: kašny v Olomouci
Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.
Olomouc se člení na 26 částí města (zároveň katastrální území), v podstatě odpovídají původním historickým obcím, i když katastrální hranice se již poněkud liší.
Od 23. ledna 2007 je stanoveno 27 komisí městských částí.[21] Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.
| číslo MČ | Název místní části | KÚ | číslo KMČ | Název komise městských částí | web |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Bělidla | Bělidla | 24. | Staré Hodolany-Bělidla | oficiální stránky |
| 3. | Černovír | Černovír | 1. | Černovír - Hradisko | |
| 2. | Droždín | Droždín | 2. | Droždín | oficiální stránky |
| 4. | Hejčín | Hejčín | 3. | Hejčín | |
| 5. | Hodolany | Hodolany | 14. | Nové Hodolany, 24. Staré Hodolany-Bělidla | |
| 6. | Holice | Holice u Olomouce | 4. | Holice | |
| 7. | Chomoutov | Chomoutov | 5. | Chomoutov | |
| 8. | Chválkovice | Chválkovice | 6. | Chválkovice | |
| 9. | Klášterní Hradisko | Klášterní Hradisko | |||
| 10. | Lazce | Lazce | 7. | Lazce | |
| 11. | Lošov | Lošov | 8. | Lošov | |
| 12. | Nedvězí u Olomouce | Nedvězí u Olomouce | 9. | Nedvězí | |
| 13. | Nemilany | Nemilany | 10. | Nemilany | |
| 14. | Neředín | Neředín | 12. | Neředín | oficiální stránky |
| 15. | Nová Ulice | Nová Ulice | 11. | Tabulový Vrch, 13. Nová Ulice | |
| 16. | Nové Sady (Olomouc) | Nové Sady u Olomouce | 15. | Nové Sady | |
| 17. | Nový Svět | Nový Svět u Olomouce | 16. | Nový Svět | |
| 18. | Olomouc-město | Olomouc-město | 17. | Olomouc-střed, 18. Olomouc-západ | |
| 19. | Pavlovičky | Pavlovičky | 19. | Pavlovičky | |
| 20. | Povel | Povel | 20. | Povel | oficiální stránky |
| 21. | Radíkov | Radíkov u Olomouce | 21. | Radíkov | |
| 22. | Řepčín | Řepčín | 22. | Řepčín | |
| 23. | Slavonín | Slavonín | 23. | Slavonín | |
| 24. | Svatý Kopeček | Svatý Kopeček | 25. | Svatý Kopeček | |
| 25. | Topolany | Topolany u Olomouce | 26. | Topolany | |
| 26. | Týneček | Týneček | 27. | Týneček | oficiální stránky |
Po zavraždění Václava III. nastoupili Lucemburkové a s nimi přišel velmi významný rozvoj města. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, čilý ruch na tržišti samozřejmě podporovalo a co víc, získalo různá královská privilegia, mezi nimiž bylo i právo vybudovat další tržnici.
Jako jediné město v Česku má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v Česku s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:
Město spotřebuje denně asi 27 000 m3 vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Moravská vodárenská a. s. (do 1. ledna 2008 s názvem Středomoravská vodárenská a. s.)[22].
Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí ČEZ a.s.
Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.
Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.
Svoz odpadů zajišťují technické služby města Olomouce, a.s.
Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k poslednímu prodloužení - byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum. V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou.[zdroj?] Městskou hromadnou dopravu v Olomouci zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce.
kluby:
sportoviště:
významné sportovní akce:
(stav r. 2002)[27]: počet lékařů: 1084, počet obyvatel na 1 lékaře 96, počet lůžek ve zdravotnictví na 1000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.
rok - počet trestných činů / objasněno:
současná sídla institucí:
Olomouc je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Olomouc se skládá ze 95 obcí, ORP z 45 obcí.
| Statutární město Olomouc | |
|---|---|
|
Bělidla | Černovír | Droždín | Hejčín | Hodolany | Holice | Chomoutov | Chválkovice | Klášterní Hradisko | Lazce | Lošov | Nedvězí | Nemilany | Neředín | Nová Ulice | Nové Sady | Nový Svět | Olomouc | Pavlovičky | Povel | Radíkov | Řepčín | Slavonín | Svatý Kopeček | Topolany | Týneček |
|
|
|||||||||||