Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Opál | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | SiO2·nH2O |
| Identifikace | |
| Barva | bezbarvý, mléčně bílý, žlutavý, oranžově červený, zelený |
| Vzhled krystalu | ledvinité, hroznovité tvary, tvoří vrstvy |
| Soustava | amorfní |
| Tvrdost | 5,5 - 6,5 |
| Lesk | skelný až voskový |
| Štěpnost | není |
| Index lomu | |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 1,9-2,2 g/cm³ |
| Rozpustnost | |
| Ostatní | lom: lasturnatý |
Opál je minerál, který je považován za drahokam. Jedná se o sloučeninu křemene s vodou (SiO2·nH2O), která je zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty, ale v některých případech může dosahovat až 20 %.
Vyskytuje se mnoho odrůd jako např. drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál, či keříčkovitý opál.[1]
Obsah |
Ve starověkém Řecku se opál stal talismanem zlodějů a pobudů, které měl ochraňovat. Opály byly obdivovány již ve starověkém Římu, kde se pro jejich označení používalo jméno ze staroindického sanskrtu, kde upala znamenalo právě drahokam.[2] Až do objevení Ameriky se nejcennější opály nacházely na území dnešního východního Slovenska. Po dobytí Mexika se do Evropy dostaly tzv. aztécké opály, které uchvátili tehdejší sběratele. Po objevení Austrálie se začaly objevovat další opály z tohoto kontinentu a v současnosti pochází z Austrálie devadesát procent opálů na světě.
Geneze opálu není zcela uspokojivě vysvětlena. Předpokládá se, že opály vznikají za zvýšených teplot a tlaků z Si02, které se můžu buď uvolňovat z organických zdrojů jako z křemičitých schránek rosivek, jehlicí mořských hub, a nebo z anorganických zdrojů jako jsou silikátové minerály, či křemen. Si02 složka se pozvolna rozpouští v alkalickém prostředí a při změně podmínek prostředí na kyselé a současně snížení tlaku nastává opětovné srážení křemene v podobě opálu.[3]
Vlivem nepříliš pevné atomární vazbě mezi atomy kyslíku a křemíků jsou opály poměrně nestabilní minerály, které se snadno poškodí. Při kontaktu s jiným materiálem se často poškrábají, či při pádu se mohou roztříštit na menší tělesa. Některé druhy opálu jsou schopny měnit svojí barvu v závislosi na teplotě a to i při kontaktu s lidským teplem. Mají schopnost vázat vodu a nečistoty, což může vést také ke změně jejich barvy, pokud jsou vystaveny vodě.[2]
Opály se využívají především v klenotnictví pro šperkařské účely. Jsou jimi osazovány prsteny, náhrdelníky a další. Oproti většině dalších drahokamů se nedá většina opálu brousit (vyjma ohnivého opálu), a proto je jeho povrch opravován pomocí zaoblování a vyhlazování.[2]
Nedoporučuje se, aby se opál omýval vodou, ale aby se na jeho údržbu používl měkký hadr napuštěný strojním olejem, jelikož z vody by opál mohl do sebe vytáhnout nečistoty a změnit tím svojí barvu. Následně by se měl vyleštit.
