Opavské vévodství

Opavské vévodství bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a dnes polských Hlubčic.

Od 10. století bylo území součástí přemyslovského Českého státu, resp. Moravského markrabství. Kolem roku 1269 z Opavska učinil Přemysl Otakar II. samostatné panství pro svého levobočného syna Mikuláše. Přechodně zde po bitvě na Moravském poli sídlila královna vdova Kunhuta a po Mikulášově návratu z habsburského zajetí potomci vedlejší větve Přemyslovců. Roku 1318 bylo Opavsko Mikulášovu synovi Mikuláši II. potvrzeno jako léno České koruny. Roku 1377 bylo Opavsko rozděleno na Opavskou a Krnovskou část, od kterých se později oddělila samostatná stavovská panství Albrechtice a Bruntál. Opavsko samo bylo děleno mezi řadu členů Mikulášových potomků, až se někdy před rokem 1465 dostává do rukou českého krále.

Král Matyáš udělil Opavsko roku 1613 lénem svému důvěrníkovi Karlovi z Lichtenštejna a formálně je stvrdil jako součást Slezska.

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.