Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Operační systémy (přehled) |
| BSD |
| FreeBSD, NetBSD, OpenBSD, DragonFly BSD |
| GNU/Linux (distribuce) |
| Debian, Fedora, Gentoo, Knoppix, Mandriva, Red Hat, Slackware, SUSE, Ubuntu, další... |
| Mac OS |
| System 6, System 7, Mac OS 8, Mac OS 9, Mac OS X |
| Microsoft Windows |
| 1.0, 2.0, 3.x, 95, 98, Me, NT, 2000, XP, 2003, Vista, 2008, Vienna, CE, Mobile |
| Mobilní telefony a PDA |
| PalmOS, Windows Mobile, Symbian OS, OS X |
| DOS |
| MS-DOS, DR-DOS, Enhanced-DR-DOS, FreeDOS, PTS-DOS |
| Další |
| OS/2, QNX, Solaris, UNIX, AmigaOS, BeOS, OpenVMS, NeXTSTEP |
Operační systém je základní programové vybavení počítače, které je zavedeno do paměti počítače při startu a zůstává v činnosti až do jeho vypnutí. Operační systém je software, jehož úkolem je obsluha hardware a zprostředkování kontaktu s uživatelem a procesy. Tvoří ho jádro systému (též označováno jako kernel) a doplňující systémové nástroje (specializované programy). Operační systém plní tři základní funkce:
V praxi je velmi obtížné stanovit hranici mezi tím, co je operační systém a co jsou již uživatelské aplikace. Rozdělení může být podle výše uvedených funkcí nebo podle toho, jestli je daný proces zpracováván v uživatelském nebo jaderném režimu (viz privilegovaný režim). Vlastní uživatelské rozhraní počítače (příkazový řádek, textové nebo grafické) není obvykle do operačního systému zahrnováno.
Obsah |
Při vymezení operačního systému podle funkce vzniká otázka, jestli systémové programy (pro formátování disků, sledování systému apod.) patří ještě do operačního systému nebo jsou to již jen specializované programy.
Stejně tak není možné přesně vymezit operační systém podle toho, jestli strojový kód programu běží v jaderném nebo uživatelském režimu procesoru. Souborový systém je typická součást operačního systému, avšak jen u monolitického jádra – u mikrojádra je souborový systém naopak obsluhován samostatným procesem (tzv. serverem).
V každém případě je operační systém velmi komplexní software, jehož vývoj je mnohem složitější a náročnější, než vývoj obyčejných programů.
Operační systém plní několik základních úkolů včetně mnoha doplňujících a okrajových funkcí. Podle jejich rozsahu můžeme do operačního systému zahrnout věší nebo menší část software v počítači.
Zatímco u unixových systémů je u monolitických jader jasná hranice mezi systémovým voláním a knihovnami, u mikrojader (tj. systémy Windows NT) se se stává nejasnou, protože některé procesy jsou čistě uživatelské a některé stojí na pomezí systémových funkcí. Též Windows API slučuje systémová volání, ovládání uživatelského rozhraní i různé knihovní funkce. Stejně tak je možné kvůli zvýšení výkonu některé typicky aplikační úkoly přenést do jádra operačního systému.
Při definici operačního systému se obvykle omezuje ovládání počítače na schopnost spustit program, předat mu vstupní data a umožnit výstup výsledků na výstupní zařízení. Někdy je však pojem operační systém rozšířen i na grafické uživatelské rozhraní, což může být z důvodů marketingových, ale i problému nejasné hranice mezi operačním systémem a aplikacemi.
U systémů, které disponují jediným grafickým rozhraním (Microsoft Windows, Symbian OS, …) je často grafické rozhraní zahrnováno do operačního systému. U systémů, kde je uživatelské rozhraní možné vytvořit několika nezávislými způsoby nebo různými aplikacemi, je běžné nepovažovat ho za součást systému.
Operační systém přiděluje spuštěným programům systémové prostředky (operační paměť, procesor, pevný disk, vstupně-výstupní zařízení). V případě potřeby může operační systém procesům přidělené prostředky násilně odebrat (preempce). Operační systém využívá schopnosti procesoru k ochraně sebe samého, ale i k oddělení pracovního prostoru jednotlivých procesů.
Operační systém skrývá detaily ovládání hardware před programy tak, že vytváří abstraktní vrstvu s jednoduchými funkcemi (tzv. HAL, anglicky Hardware Abstraction Layer). Tím nejen zjednodušuje programátorům vytváření programů, ale umožňuje programům pracovat i se zařízeními, které v době vzniku programu neexistovaly (například z hlediska programátora není rozdíl mezi otevřením souboru na pevném disku, CD, DVD, flash, síťovém disku nebo Blu-ray).
Operační systém se skládá z jádra (též označovaného jako kernel) a pomocných systémových nástrojů.
Jádro je základním kamenem operačního systému. Zavádí se do operační paměti počítače při startu a zůstává v činnosti po celou dobu běhu operačního systému. Jádro může být naprogramováno různými způsoby a podle toho rozeznáváme:
V některých případech je nutné, aby jádro operačního systému poskytovalo záruky a nespoléhalo se na poměrně volná pravidla, která stačí pro běžné využívání operačního systému (např. jako desktop nebo server). V takovém případě mluvíme o operačním systému reálného času (např. pro mobilní telefon, řízení výrobních procesů a podobně). Takový systém pak ale vyžaduje vyšší režii pro řízení procesů, takže pro běžné nasazení není vhodný.
Apple / Apple Computer
další
Zde je nutno dodat, že operační systém pro PDA je silně spjat s hardwarovou stránkou zařízení. Je většinou nahrán na zvláštní interní a standardně nepřepisovatelné paměti. Různými způsoby lze dosáhnout přepsání této paměti (tzv. flashnutí)a uživatel může původní systém přemazat.