Operace Jaro mládí

Operace Jaro mládí byla společná akce Izrelských obranných sil a Mosadu, pří níž v dubnu 1973 příslušníci Sajeret Matkal a Cesareje pronikli nepozorovaně do Bejrútu a zlikvidovali tři důležité představitele Fatahu. Námořní komando Šajetet 13 mělo za úkol vyhodit do povětří továrnu na zbraně, komando parašutistů přepadlo sídlo Demokratické fronty pro osvobození Palestiny a další komando parašutistů vyhodit do povětří továrnu na výbušniny. Tato operace je řazena do dlouhodobé kampaně izraelských zpravodajských služeb Operace Boží hněv.

[editovat] Cíle operace

Velení IDF vycházelo z předpokladu, že pokud se operace v Bejrútu provede, bude nemožné v dohledné době ji zopakovat proti jiným cílům, neboť všechny palestinské organizace podstatně zpřísní bezpečnostní opatření. Proto bylo do Operace Jaro mládí zahrnuto několik cílů:

• Mahmúd Jusuf Nadžar (Abú-Jusef) - spoluzakladatel Fatahu a druhý muž velení
• Kamál Adwán - velitel Západního křídla divize Fatahu
• Kamál Násir - hlavní mluvčí OOP
• Sídlo Demokratické fronty osvobození Palestiny (DFLP)
• Továrna na výbušniny
• Továrna na zbraně

[editovat] Naplánování

Nápad na akci se zrodil v hlavě velitele Sajeret Matkal Ehuda Baraka. Dozvěděl se totiž, že se Mosadu podařilo lokalizovat bydliště několika vysoce postavených příslušníků Fatahu v Bejrútu. Díky kontaktům v Mosadu získal mapku, na které bylo umístění bytů zakresleno^[1]. Dle Baraka naopak s žádostí o pomoc přišel Mossad za ním^[2].

[editovat] Zpravodajská příprava

Agenti Cesareje v převlecích vyfotografovali domy, ve kterých vytipované oběti bydlí, filmovali ulice v různých denních a nočních dobách, vytvořily plánky všech budov, zakreslili schodiště, chodby, vstupní haly, počty schodů, počty strážných a rozvrh jejích střídání. Dále byly zjišťovány počty policistů sloužících v nočních směnách a rychlost jejich zásahu. Pomocí ponorky vojenského námořnictva byla prozkoumána pláž podél jižního břehu Bejrútu. Byly sledovány hotely mající výhled na tuto pláž.

[editovat] Operační a taktická příprava

Použití vrtulníků se ukázalo jako riskantní. Jako optimální způsob vysazení komand v Bejrútu bylo zvoleno vylodění z nafukovacích prámů Mark 7. Na pláži budou čekat tři agenti Cesareje s najatými automobily, pomocí níž se dostanou až ke svému cíli. Dále bylo rozhodnuto, že část příslušníků jednotky se převlékne do ženských šatů. Šestnáct mužů jdoucích v noci po nábřeží by mohlo vzbudit pozornost. Nácvik celé akce probíhal v nočních hodinách. Jako cvičiště bylo vybráno staveniště několika rozestavěných budov, které střežila armáda.

[editovat] Průběh operace

9. dubna 1973 odpoledne z přístavu v Haifě vyplula raketová loď, která krátce před půlnocí dorazila na dohled k libanonským břehům. Na mořskou hladinu byly spuštěny nafukovací prámy, na které nasedli příslušníci komand, která se operace účastnila.

[editovat] Sajeret Matkal

Této části operace se účastnilo 16 příslušníků Sajeret Matkal, kterým velel Ehud Barak, pozdější izraelský premiér. Komando se vylodilo v 1:30^[3] 10. dubna na soukromé pláži poblíž hotelu Sands. Na parkovišti na ně čekali příslušníci Mosadu s třemi pronajatými auty. S jejich pomocí se celé komando přesunulo do ulice Vardun, kde mělo dojít k likvidaci určených cílů (při nastupování do aut se poškodila vysílačka, kterou mělo být udržováno spojení s velitelstvím na raketové lodi, což později vedlo k menším problémům). V budově, ve které bydleli muži označení za cíle (připouštěla se i možnost jejich zajmutí a dopravení do Izraele, ale nikdo nečekal, že se vzdají dobrovolně) se komando rozdělilo na tři skupiny. Jejich úkolem bylo umístit malé nálože na kliky určených bytů a vyslat signál Barakovi, který vydal společný signál, aby byl útok koordinovaný. Po vyslání signálů byly dveře odpáleny:

• V prvním z bytů příslušníci komanda přes dveře zabili Nadžara a smrtelně zranili jeho manželku. Vzápětí na to opustili byt, neboť z ulice se ozývala střelba.
• V druhém bytě byl u svého psacího stolu zastřelen Násir. Tomu se před tím, než zemřel podařilo střelbou zranit na noze jednoho z útočníků.
• Ve třetím bytě byl zastřelen Adwán, aniž jedinkrát vystřelil ze svého AK-47. Útočníci sebrali všechny písemnosti v dosahu a byt opustili. Vše sledovala Adwánova manželka s dětmi. Když příslušníci týmu ustupovali na ulici, omylem zastřelili sedmdesátiletou Italku, která vyhlédla ze svého bytu na chodbu.

Na ulici se mezi tím rozpoutala přestřelka mezi Barakem a jedním z Palestinců, kterému se Barakovo chování (v ženském přestrojení) zdálo podezřelé. Do přestřelky se postupně přidali i další Palestinci a členové týmu ustupujících po splnění svých úkolů. Když se na místě bojů objevil landrover libanonské policie (který byl zničen granátem), komando Sajeret Matkal uprchlo v autech, kterými se dostalo na místo. Na místě zůstalo (kromě zlikvidovaných cílů) ještě sedm nebo osm mrtvých libanonských policistů.^[4]. Zpomalili teprve když se dostali na hlavní třídu. Tudy se dostali zpět na pláž a signalizovali námořníkům čekajícím na gumových prámech na moři. Na těch byli přepraveni zpět na loď.

[editovat] Parašutisté

Této části operace velel Amnon Šahak. Cílem útoku komanda výsadkářů bylo zničení budovy DFLP. Výsadkáři byli na místo dopraveni vozidly řízenými příslušníky Mosadu. Před budovou DFLP se ale dostali do přestřelky, při níž byli dva její příslušníci zabiti a jeden vážně zraněn. Přesto se předsunutému týmu podařilo položit nálože a poškodit budovu.

[editovat] Šajetet 13

Komandu námořní pěchoty vedeném Šaulem Zivem, které mělo zničit továrnu na zbraně, se vinou špatných zpravodajských informací nepodařilo svůj cíl nalézt.

[editovat] Parašutisté

Ani dalšímu týmu výsadkářů se nepodařilo, kvůli chybným zpravodajským informacím nalézt svůj cíl, továrnu na výbušniny.

[editovat] Dopad operace

Společná akce IDF a Mosadu docílila zejména toho, že se špičky palestinského odporu nemohly volně cítit ani ve svých střežených sídlech. Postupem času vznikl mýtus o o tom, že Mosad dokáže zasáhnout kdekoliv si vzpomene.

Na rozdíl od ostatních akcí Operace Boží hněv se k Operace Jaro mládí Izrael oficiálně přihlásil.

[editovat] Zdroje

• Klein, Aaron J. - Protiúder (vydáno v nakl. Práh v r. 2006)
• Mnichov: Skuteční vrahové (Munich: The Real Assassins), Atlantic Productions Ltd, 2006

[editovat] Reference

1. ↑ Klein, str. 172
2. ↑ Mnichov: Skuteční vrahové
3. ↑ Mnichov: Skuteční vrahové
4. ↑ E. Barak in Mnichov: Skuteční vrahové

Související články obsahuje Portál Izrael

Související články obsahuje Portál Hebraistika