Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Optické vlákno je tenké průhledné vlákno vyrobené z křemíku nebo z plastu používané především v telekomunikacích pro vysokorychlostní přenosy.
Obsah |
Optické vlákno je dielektrický vlnovod, ve kterém se šíří elektromagnetické vlny (zpravidla světlo či infračervené záření) ve směru osy s využitím principu totálního odrazu na rozhraní dvou prostředí s rozdílným indexem lomu. Vnitřní část vlákna se nazývá jádro, okolo jádra je plášť a primární ochrana. U optických vláken používaných v datových sítích se udává průměr jádra a pláště v mikrometrech a používají se mnohavidová vlákna (MM) o průměrech 50/125 μm (standardizováno ITU-T podle G.651) nebo 62,5/125 μm (používá se především v USA). V telekomunikacích se dnes výhradně používají jednovidová vlákna (SM) o průměru 9/125 μm. Jedná se především o standardy G.652, G653, G.655 a G. 657.
Monohavidové vlákno (vícevidové, zkratka MM, anglicky multi mode) se od jednovidových liší zejména průměrem jádra, které může být až 1000x větší. S velkým jádrem se zvětšuje i počet drah po nichž paprsky procházejí. Proto se vlákna nazývají mnohavidová.
U gradientních vláken (anglicky graded-index) se index lomu zvyšuje se vzdáleností od středu vlákna. Paprsek opisuje sinusovou křivku, což snižuje vidovou disperzi.
Jednovidová vlákna (zkratka SI, anglicky single mode) vykazují nejlepší parametry optické přenosové cesty. Mají nejmenší průměr jádra do 10 mikro-metrů. Takto malé jádro má za následek velký úhel odrazu ve vlákně, to vede k menšímu prodloužení dráhy paprsku. Základní charakteristiky:
Základní parametry SI vláken je optický útlum, chromatické disperze, polarizační vidová disperze a průměr vidového pole.
Hodnota útlumu u křemíkových vláken se řádově pohybuje v desetinách decibelu na kilometr. Plastová vlákna mají útlum přibližně 50-100 dB/km.
Útlum křemíkových vláken je složen z:
Útlumová charakteristika křemíkových optických vláken vykazuje několik vrcholů a mezi nimi jsou úseky s nižším útlumem, kterým se říká okna. Podle ITU-T jsou definována tato okna (pro jednovidové vlákno):
Disperze je příčinou zkreslení přenášeného signálu, dochází ke zpožďování impulsů a změně jejich tvaru. Druhy disperze v optických vláknech:
Bezrozměrná veličina (udává se pouze u GI vláken), která vyjadřuje schopnost optického vlákna navázat z okolí do svého jádra optický výkon. S rostoucí NA roste tato schopnost.
Přesnější definice může znít: sinus polovičního úhlu dopadu svazku na plochu vlákna, který ještě vstoupí do prostoru vlákna. Maximální NA je 1 (odpovídající 90°), ale jde o teoretickou hodnotu, v praxi nedosahovanou.
V praxi jsou důležité ztráty numerickou aperutoru. Ty vznikají na místě spojů mezi dvěma vlákny, mezi vláknem a zdrojem světelného toku. Mezi dvěma vlákny dochází k tomu, že pokud vlákno, které přijímá světelný tok má nižší NA, bude maximální úhel, pod kterým mohou paprsky na vlákno dopadat, menší. Paprsky vycházející z prvního vlákna pod úhlem větším než je daný NA příjímajícího vlákna nebudou přenesena a můžeme je zahrnout ke ztrátám. U světelných zdrojů je vyzařovací úhel podstatně vyšší, než NA optického vlákna. Dochází ke ztrátám, ale nejsou to samozřejmě přenosové ztráty.
Z hlediska použití pro účely přenosu signálu mají optická vlákna následující výhody oproti metalickým vodičům: