Oradea

Oradea (česky Velký Varadín nebo také Velké Varadino a Velký Varaždín, maďarsky Nagyvárad, německy Großwardein) je město v Rumunsku, v župě Bihor (BH) v Transylvánii. Ve městě žije 206 527 obyvatel (podle sčítání lidu v roce 2002); přičemž nejsou zahrnuty oblasti mimo území obce; pokud bychom započítali populaci celého zastavěného území, zvýšil by se počet obyvatel na přibližně 220 000. Velký Varadín je jedním z nejbohatších měst Rumunska.

Radnice Velkého Varadína

[editovat] Geografie

Město se nachází poblíž maďarských hranic na řece Crişul Repede.

[editovat] Historie

První zmínka o Oradei pod latinským názvem Varadinum pochází z roku 1113. První záznam o zdejší pevnosti, jejíž trosky přetrvaly dodnes, je z roku 1241 v souvislosti se začátkem rychlých oprav a posílení opevnění na obranu proti mongolsko-tatarskému útoku proti městu. Zastavěné území města se však nerozšiřovalo až do začátku 16. století. V prvním desetiletí 18. století naplánoval vídeňský inženýr Franz Anton Hillebrandt přestavbu města do barokního stylu a od té doby počínaje rokem 1752 bylo dle jeho projektu postaveno mnoho pamětihodností jako římskokatolická katedrála, Biskupský palác a Muzeul Ţării Crişurilor (Muzeum země Criş).

[editovat] Ekonomika

Oradea už dlouhou dobu patří mezi nejbohatší města Rumunska, především díky svému umístění na maďarských hranicích, které z něj dělá bránu do západní Evropy. Po roce 1989 prošel rozsáhlou ekonomickou obnovou, nikoliv v oblasti průmyslu, ale spíše v sektoru služeb, jehož zákaznická základna je nejširší.

Úroveň nezaměstnanosti v Oradei je 6,0 %, což je méně než je rumunský průměr, ale výrazně více než průměr v župě Bihor, který činí přibližně 2 %. Velký Varadín v současné době vytváří asi 63 % průmyslové produkce župy Bihor, i když tvoří jen 34,5 % obyvatel okresu. Mezi hlavní odvětví patří nábytkářský, textilní a oděvní, obuvní a potravinářský průmysl.

V roce 2003 bylo v Oradei otevřeno komerční centrum Lotus Market, první velké obchodní centrum ve městě.

[editovat] Obyvatelstvo

[editovat] Národnostní složení

[editovat] Dříve

• 1910: 69 000 (Rumuni: 5,6 %, Maďaři: 91,10 %)
  
• 1920: 72 000 (R: 5 %, M: 92 %)
  
• 1930: 90 000 (R: 25 %, M: 67 %)
  
• 1966: 122 634 (R: 46 %, M: 52 %)
  
• 1977: 170 531 (R: 53 %, M: 45 %)
  
• 1992: 222 741 (R: 64 %, M: 34 %)
  
  

[editovat] Nyní

Sčítání lidu z roku 2002 poskytuje následující přehled národnostního složení populace Velkého Varadína:

• Rumuni: 145 295 (70,4 %)
• Maďaři: 56 830 (27,5 %)
• Romové: 2 466 (1,2 %)
• Němci: 566 (0,3 %)
• Slováci: 477 (0,2 %)
• Židé: 172
• Ukrajinci: 76
• Bulhaři: 25
• Rusové: 25
• Srbové: 17
• Češi: 9
• Turci: 9

[editovat] Náboženství

• pravoslavní 59%
• protestanté 16.3%
  • letniční 4.6%
  • baptisté 3.6%
• římští katolíci 11.2%
• řečtí katolíci 3.3%
• židé 0.1%

[editovat] Čtvrti

Město je rozděleno na následující čtvrti (rumunsky cartiere):

• Centru Oradea (městské centrum)
• Vie
• Nufărul
• Rogerius
• Velenţa
• Cantemir
• Ioşia

[editovat] Doprava

Tramvaj ve městě Oradea

Síť hromadné dopravy je provozována společností OTL. Tvoří ji 3 tramvajové linky (1R, 1N, 2, 3R, 3N) a několik autobusových linek. Město má tři vlaková nádraží: centrální (central), západní (Vest) a východní (Est). Nádraží Vest je umístěno ve čtvrti Ioşia a centrální (zvané též jednoduše Oradea) se nachází v centru města, poblíž čtvrti Vie.

[editovat] Architektura

Architektura Oradeje je směs budov z éry komunismu především v okrajových čtvrtích a krásných historických budov, převážně v barokním stylu, které pocházejí z období, kdy bylo město součástí Rakousko-Uherska.

V době komunismu a v prvních letech rumunské postkomunistické transformace mnoho z těchto historických budov zpustlo nebo přinejmenším nabylo zanedbaného vzhledu. Po roce 2002, kdy se rumunská ekonomika dostala do fáze konjunktury, bylo mnoho historických budov centra restaurováno do původního stavu. Město nyní působí jako dobře udržované místo, jehož se dotýkala historie.

[editovat] Turistické zajímavosti

Krásné centrum města je velmi často navštěvováno mimo jiné také proto, že z Oradeje vede vlaková trať do léčebných lázní Băile Felix, které se nacházejí za okrajem města.

Často navštěvovanými místy jsou:

• Muzeul Ţării Crişurilor – podivuhodné barokní muzeum se známými 365 okny.
• Catedrala barocă – největší barokní katedrála v Rumunsku
• Cetatea Oradea – pevnost Velký Varadín tvaru pětiúhelníku
• Biserica cu Lună – kostel s v rámci Evropy jedinečným hodinovým mechanismem indikace fází měsíce.
• Pasajul „Vulturul Negru“ – pasáž „Černý orel“
• Muzeul „Ady Endre“ – muzeum, dům jednoho z největších maďarských básníků
• Teatrul de Stat – Státní divadlo, které navrhli dva rakouští architekti, kteří na konci 19. století vybudovali asi 100 budov divadel a oper po celé Evropě.
• Ve Velkém Varadíně je okolo 100 chrámů různých náboženství, mezi nimi 3 synagogy (i když jen o jedné je možno říci, že je stále užívána) a největší baptistický kostel ve východní Evropě.

[editovat] Významné osobnosti a instituce

• Král Attila
• Zikmund Lucemburský, byl zde pochován po své smrti ve Znojmě
• Ödön Beothy
• Carl Ditters von Dittersdorf
• Michael Haydn
• Frida Kahlo
• Bela Kun
• Julia Varady
• římskokatolické a řeckokatolické biskupství

Aktuální počasí

Oradea, Rumunsko

12.10.2008 v 17:00 (UTC) byla
teplota 13 °C,
žádná oblačnost.

---

Vítr vane rychlostí 1.0 m/s
z jihu.

• více informací o počasí včetně historie

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky města (rumunsky, anglicky, francouzsky)
• Oradea Bihor
• webcam (view from the City Hall Tower)

Rumunsko – România – (RO)

ŽUPY (JUDEŢE) (a jejich správní centrum) :Hlavní město Bukurešť | Alba (Alba Iulia) | Arad (Arad) | Argeş (Piteşti) | Bacău (Bacău) | Bihor (Oradea) | Bistriţa-Năsăud (Bistriţa) | Botoşani (Botoşani) | Brašov – Braşov (Brašov – Braşov) | Brăila (Brăila) | Buzău (Buzău) | Caraş-Severin (Reşiţa) | Călăraşi (Călăraşi) | Constanţa (Constanţa) | Covasna (Sfântu Gheorghe) | Dâmboviţa (Târgovişte) | Dolj (Craiova) | Galaţi (Galaţi) | Gorj (Târgu Jiu) | Giurgiu (Giurgiu) | Harghita (Miercurea Ciuc) | Hunedoara (Deva) | Ialomiţa (Slobozia) | Iaşi (Iaşi) | Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) | Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) | Maramureş (Baia Mare) | Mehedinţi (Drobeta-Turnu Severin) | Mureş (Târgu Mureş) | Neamţ (Piatra Neamţ) | Olt (Slatina) | Prahova (Ploieşti) | Satu Mare (Satu Mare) | Sălaj (Zalău) | Sibiu (Sibiu) | Suceava (Suceava) | Teleorman (Alexandria) | Timiş (Temešvár – Timişoara) | Tulcea (Tulcea) | Vaslui (Vaslui) | Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) | Vrancea (Focşani)