Ostravsko-karvinská uhelná pánev

Ostravsko-karvinská uhelná pánev, pro kterou je také užíván hospodářský termín ostravsko-karvinský revír, je označení části české části hornoslezské uhelné pánve. Jedná se o nejrozsáhlejší uhelnou pánev v Česku. Nachází se zde černé uhlí, které je v současnosti dobýváno výhradně hlubinnou těžbou.

[editovat] Umístění a členění

Ostravsko-karvinská pánev je na jihu oddělena od podbeskydské pánve tzv. bludovickým zlomem a dělí se dělí na část ostravskou a karvinskou. Ostravská část je tvořena ostravskou a petřvaldskou dílčí pánví, které jsou vzájemně odděleny tzv. michálkovickou poruchou. Ostravská část je pak od karvinské části oddělena tzv. orlovskou strukturou.

Ostravsko-karvinská uhelná pánev součástí geomorfologického celku Ostravská pánev.

[editovat] Mocnost slojí

V tomto revíru se nacházejí dvě uhelná souvrství: ostravské (celková mocnost 2880 m) a karvinské (1200 m).

Průměrná mocnost slojí ostravského souvrství je 73 cm, přičemž nejmohutnější je sloj 386 (Prokop), jejíž mocnost ve velké části kolísá od 2 do 4 m, ale dosahuje maximální mocnosti až 12 m a místy i více.

Karvinské souvrství má průměrnou mocnost slojí 180 cm, největší průměrnou mocnost má pak sloj 504 (Prokop), která v dobývacím prostoru dolu ČSM dosahuje mocnosti až 15 m.

Zajímavostí jsou intruze různého stáří do uhelných slojí, které uhelnou hmotu přetvořily nejčastěji v přírodní koks.

[editovat] Zdroje

• kol. autorů: Uhelné hornictví v ČSSR; Nakladatelství Profil, 1985.
• Stručný přehled geologie uhlonosného karbonu české části hornoslezské pánve

[editovat] Externí odkazy

• Ostravsko karvinská pánev na okd.cz