Ota V. Braniborský

Ota V. Braniborský " Dlouhý " ( asi 1246 - 23. července 1299) byl markrabě braniborský v letech 1267-1298 z rodu Askánců. Braniborsku vládl společně s Otou IV., Jindřichem I. a bratrem Janem III.

Druhorozený syn braniborského markraběte Oty III. a české princezny Boženy z rodu Přemyslovců měl přízvisko " Dlouhý" zřejmě podle své výšky. Podle hodnocení současníků byl Ota krásný muž a udatný rytíř se zájmem o dvorskou poezii. Na jeho dvoře se pohyboval i Frauenlob.

[editovat] Zlá léta po bitvě

Byl věrným spojencem svého strýce Přemysla Otakara II. a po bitvě na Moravském poli správcem části českého království a poručníkem osmiletého bratrance Václava II. ( v letech 1278-1283). Tendečně je Otovi zazlívána internace českého následníka nejdřívě na hradě Bezděz a pak v Braniborsku.

Jedním z mála pramenů k dění v Čechách po Moravském poli je Zbraslavská kronika sepsaná o mnoho let později za účelem vyzdvižení osoby Václava II. Je zde dopodrobna popisováno Václavovo soužení v zajetí a zapomíná se, že minimálně na Bezděze s ním byla chůva Eliška a později se na německé půdě velice pravděpodobně setkal i s tetou Boženou, která v tu dobu prokazatelně žila. Ota V. Dlouhý byl o pár let později také tím, kdo již téměř dospělého Václava pasoval rytířem.

Související články obsahuje Portál Středověk

Tento článek pojednávající o středověku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.