Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Otakar Ostrčil | |
|---|---|
Otakar Ostrčil
|
|
| Narození | |
| Datum: | 25. února 1879 |
| Místo: | Praha, Česko |
| Úmrtí | |
| Datum: | 20. srpna 1935 |
| Místo: | Praha, Česko |
Otakar Ostrčil (25. února 1879 , Praha - Smíchov – 20. srpna 1935, Praha) byl český hudební skladatel a dirigent.
Obsah |
Ostrčil studoval hru na klavír v Praze u A. Mikše, kompozici jej učil Zdeněk Fibich. Kompoziční začátky jsou v jeho čtrnácti letech, první skladbu pro velký orchestr napsal v osmnácti a během studentských let operu „Jan Zhořelecký“ . Roku 1901 získal místo profesora na pražské Obchodní akademii. Později učil na pražské konzervatoři - k jeho žákům patřil např. ukrajinský skladatel Mykola Kolessa. V letech 1914 - 1918 vedl operu Městského divadla na Královských Vinohradech; roku 1921 se stal dirigentem a šéfem opery Národního Divadla, kde nahradil Karla Kovařovice. Zde působil až do své smrti.
Ostrčil patřil v letech 1890 až 1930 k vedoucím skladatelským osobnostem a s šéfem činohry K.H.Hilarem (rodákem ze Sudoměřic u Bechyně) v letech 1920 až 1935 tvořil dvojici, která určovala uměleckou úroveň Národního divadla v Praze.
Mnoho let trávil skladatel své letní odpočinky v Soběslavi v pronajatém domě ( U Černovického potoka, čp.269). Zde zkomponoval nejen symfonickou báseň „Léto“ a „Křížovou cestu“, ale především „Honzovo království“ (premiéra r. 1934 v Brně). Také zde vznikl melodram „Skřivan“ na slova místního rodáka, básníka Miroslava Valenty. O díle „Léto“ napsal v roce 1941 v tisku předseda Ostrčilovy společnosti dr.Josef Bílek: „… ono bylo v tomto městě nejen vytvořeno, nýbrž ono bylo zdejším krajem přímo inspirováno. Kus krásy jihočeského slunce, planoucího nad hlavami zdejšího lidu se v něm odráží a spolu s tím i všecka radost a šťastná pohoda…“
Soběslavští na svého milého hosta nezapomněli - v sále „Národního domu“ se 28.června 1941 pod záštitou městské rady konal k uctění jeho památky slavnostní koncert a poblíž Nového rybníka je od června 1941 i Mistrův památník s nápisem : V KRÁSE NAŠEHO KRAJE VYTVOŘIL OTAKAR OSTRČIL - LÉTO - KŘÍŽOVOU CESTU - HONZOVO KRÁLOVSTVÍ - V LETECH 1926 – 34.
Ostrčilova hudba vznikala zpočátku pod vlivem romantismu, především Z. Fibicha. Počátkem 20. století na něj zapůsobil také Gustav Mahler, jehož hudbu Ostrčil propagoval i jako dirigent. V pozdější hudbě, počínaje orchestrální skladbou Impromptu op. 13 (1911), si vyvinul svůj osobitý styl bohatý na disonance.
Z dalšího díla jsou nejvýznamnější symfonické básně, Symfonie A-Dur op. 7 (1903-1905), Sinfonietta op. 20 (1921) a symfonické variace pro orchestr Křížová cesta op. 24 (1927-1928). Pozornost zasluhují i četné písně, sbory a kantáta Legenda o sv. Zitě (1899), komponovaná k uctění narozenin Františka Ladislava Čelakovského.