Otrava

Otrava je chorobný stav vyvolaný přítomností jedu v organismu. Jako na otravu lze též pohlížet na chorobu, jejíž hlavní negativní účinek pochází z jedů produkovaných patogeny (platí např. pro tetanus).

[editovat] Příčiny otrav

[editovat] Úmyslná otrava

• Sebevražedný úmysl, velmi často pouze demonstračního charakteru, tvoří naprostou většinu otrav (až 90 %), průměrný věk otrávených činí 25 let. Nejčastějšími prostředky jsou běžné léky (zvláště na spaní) velmi často v kombinaci s alkoholem.
• Pokus o vraždu.

[editovat] Nenáhodná otrava

• Užívání drog.

[editovat] Náhodná otrava

• Děti ve věku 1–5 let (léky, kosmetické přípravky a jiné chemikálie).
• Dospělí při výkonu povolání (např. při práci v prostředí s vyšší koncentrací toxických plynů či par, v zemědělství či v průmyslu).
• Náhodná záměna - trvalým zdrojem otrav je nalévání jedovatých látek do lahví od nápojů.
• Otravy zplodinami při hoření, nejčastější je otrava oxidem uhelnatým, která má též nejvíce smrtelných následků. Moderní materiály uvolňují například i chlór, fosgen a kyanovodík.
• Otrava jídlem či pitím - zejména jedovatými houbami nebo nevhodně skladovaným jídlem, často s výrazně překročenou dobou minimální trvanlivosti. Fugu, maso z kulovité ryby - čtverzubec fugu (Fugu rubripes) - může vést při špatné přípravě ke smrtelným nehodám. Příčinou je jed Tetrodotoxin, který se především vyskytuje ve vnitřnostech ryb
• Otrava vodou je termín používaný pro naředění vnitřního prostředí organismu způsobeného příjmem čisté vody.
• Infekce ze znečištěné vody je častá zejména v tropických oblastech, v našich podmínkách je spíše výjimečná, např. u nevhodně udržovaných studní.
• Uštknutí hadem, kousnutí jedovatým živočichem či podráždění jedovatou rostlinou (např. bolševník velkolepý)

[editovat] Rychlost vzniku otravy

Rozlišujeme akutní otravy (vzniklé následkem jednorázového přijetí velkého množství jedu, například konzumací muchomůrky zelené či uštknutím taipana) a chronické otravy (vzniklé následkem dlouhodobého přijímání nízkých dávek kumulativního jedu, např. většina otrav těžkými kovy). Existují jedy, které dokážou způsobit oba typy otrav, jakož i takové, které fungují pouze jedním způsobem. Některé kumulativní jedy v případě požití většího množství vyvolají silnou nevolnost a jsou vyzvraceny dřív, než se mohou vstřebat, takže vážnou otravu způsobit nemohou, jiné jedy se zase neskladují v organismu, takže v malých dávkách je zdraví lidé mohou víceméně beztrestně přijímat. Existují ovšem i jedy, které se sice v organismu neskladují, ale způsobují i v malém množství drobná poškození, která se při opakovaných požitích kumulují.

[editovat] První pomoc při otravě

• Pokud lze, přerušit působení jedu. Především se jedná o přivedení čerstvého vzduchu při otravě plynem. Zvracení má vysoká rizika a je lépe jej nevyvolávat. U kontaktních jedů je žádoucí odstranění oděvu a omytí kůže nebo sliznic (výplach oka).
• Zjistit příčinu a zajistit vzorek (obal, zbytky smaženice …)
• Obrátit se na odborníka (155 nebo toxikologické středisko 224915402 - nonstop konzultace)

Lékařskou pomoc poskytovanou v případě otravy lze rozdělit zhruba do tří oblastí:

1. Odstranění jedu z organismu a zamezení jeho dalšího přijímání. Jedná se především o výplach žaludku, zřídka vyvolávání zvracení v případě požití. Některé jedy kolující v krvi lze odstranit dialýzou (umělou ledvinou).
2. Zásahy proti účinkům jedu a jejich tlumení použitím léků, umělou plicní ventilací apod.). Účinných protijedů je bohužel velmi málo, většina otrav je však léčitelná jen podporou životních funkcí.
3. Podání séra proti patřičnému jedu (např. antitoxin proti tetanu, sérum proti kobřímu jedu) je spojeno s výrazným rizikem anafylaktického šoku.

[editovat] Příklady otrav

[editovat] otrava leptavými látkami

Pojemem leptavá látka se myslí kyselina nebo zásada, nejčastější otravou je požití, při kterém dochází k poleptání. Základní první pomoc spočívá ve zředění obsahu žaludku čistou vodou (popř. mlékem) a rychlého transportu k ošetření.

CAVE:

• !!nikdy nevyvoláváme zvracení!! - pokud bychom vyvolali zvracení hrozí větší poškození jícnu a dutiny ústní
• !!nikdy se nepokoušíme o neutralizaci!!

[editovat] otrava oxidem uhelnatým (CO)

Oxid uhelnatý je plyn bez barvy a zápachu, vzniká nejčastěji při nedokonalém spalování. Po proniknutí do organizmu se váže na hemoglobin, tato vazba je zhruba 200 – 300x pevnější než vazba kyslíku. Příznaky otravy jsou zčervenání (cihlově červený obličej), bolesti hlavy, zvracení, závratě, poruchy zraku, zrychlení dechu a tepu a poruchy vědomí až bezvědomí. První pomocí je zajištění přísunu čerstvého vzduchu, popř. umělé dýchání, lékařská první pomoc spočívá v podávání kyslíku.

[editovat] otrava alkoholy

Nejčastěji jde o otravu metylalkoholem a etylenglykolem a zejména otrava alkoholem. Alkoholy samy o sobě nejsou příliš toxické, toxické jsou jejich metabolity. První pomoc při otravě metylalkoholem a etylenglykolem (např. Fridex) spočívá v útlumu metabolizace, tedy v podání většího množství etylalkoholu (např. vodky). Postižený musí být urychleně hospitalizován, hrozí rozvrat metabolizmu.

[editovat] otrava houbami

viz. samostatný článek otrava houbami.

[editovat] otrava léky

viz. samostatný článek otrava léky.

[editovat] Související články

• jed
• otrava cykasy
• otrava houbami
• otravy z jídla
• Antidota
• toxicita
• známé oběti otrav