Otrokovice

Otrokovice
Baťovy domky v Otrokovicích
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0724 585599
kraj (NUTS 3):	Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4):	Zlín (CZ0724)
obec s rozšířenou působností:	Otrokovice
pověřená obec:
historická země:	Morava
katastrální výměra:	19,61 km²
počet obyvatel:	18 608
zeměpisná šířka:	49°12’
zeměpisná délka:	17°32’
nadmořská výška:	190 m
PSČ:	765 02
zákl. sídelní jednotky:	18
části obce:	2
katastrální území:	2
adresa městského úřadu:	Městský úřad Otrokovice nám. 3. května 1340 765 02 Otrokovice
starosta / starostka:	Radoslava Matuszková
Oficiální web: http://www.otrokovice.cz E-mail: radnice@muotrokovice.cz
Otrokovice Otrokovice, Česká republika
Zdroje k infoboxu a částem obce

Otrokovice jsou město na jihovýchodní Moravě, ve Zlínském kraji, 18 608 obyvatel. Leží na rozhraní tří moravských národopisných regionů - Slovácka, Valašska a Hané. Střídavě bývá řazeno ke všem uvedeným regionům. Jeho přiřazení k Hané je dáno tím, že původní obce, z nichž město vyrostlo, byly hanácké. Ovšem podle převládajícího slováckého nářečí (dle Ústavu pro jazyk český) je možno město řadit též ke Slovácku. Leží na soutoku řek Moravy a Dřevnice. Tvoří je místní části, někdejší samostatné vesnice, Otrokovice a Kvítkovice.

[editovat] Historie

Socha Tomáše Bati v otrokovickém parku

Archeologické nálezy objevené v katastru města svědčí o tom, že toto území je osídleno už od mladší doby kamenné. První písemná zmínka o Otrokovicích je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (nové historické bádání ji datuje rokem 1141). Až do poloviny 14. století byly Otrokovice církevním majetkem, pak přešly do rukou světských a byly poznamenány jak léty sporů mezi feudálními rody, tak obdobím rozkvětu, kdy tu začaly růst usedlosti a grunty a rozvíjelo se rybníkářství.

V 19. století patřily Otrokovice a Kvítkovice do oblasti východní Hané. Jednalo se o poslední hanácké obce, neboť sousední Malenovice již k regionu Hané nepatřily. Podle soupisu obyvatel měli roku 1843 Otrokovice 804 obyvatel a Kvítkovice 363. V roce 1841 byla vybudována železniční trať pojmenovaná tehdy jako Severní dráha císaře Ferdinanda, která vedla z Vídně přes Břeclav a Ostravsko do Bochni v dnešním Polsku. Železniční zastávka však byla v Otrokovicích zřízena až v roce 1882.

Ve 30. letech 20. století došlo k významné události: průmyslový koncern Baťa ze Zlína vybudoval severně od Otrokovic pro své zaměstnance novou čtvrť. Dostala název Baťov a jednalo se de facto o novou, samostatnou obec pod přímou kontrolou koncernu Baťa. Dnes tato městská čtvrť nese název Bahňák, ale původní název Baťov se neoficiálně stále používá. Především zásluhou koncernu Baťa a vzniku Baťova počet obyvatel ze 30. let 20. století stoupl na čtyřnásobek, z 2000 na 8000 (v roce 1938).

Společenský dům

Ke spojení Otrokovic a Kvítkovic došlo v roce 1960. Roku 1964 byly Otrokovice povýšeny na město.

V 70. a 80. letech 20. století došlo k dalšímu výraznému zásahu do života města. V důsledku mohutné bytové výstavby opět podstatně vzrostl počet obyvatel, tentokrát na více než dvojnásobek. Z Otrokovic se stalo dvacetitisícové město. Tato změna zároveň znamenala faktickou likvidaci původních Otrokovic - nové paneláky se stavěly přímo v centru města, na území bývalé vesnice Otrokovice. Tradiční zástavba byla z větší části „srovnána se zemí“ a namísto ní vyrostlo centrální sídliště. Dnes tato část města nese název Střed. V nových panelácích pak našli bydlení obyvatelé původní i nově příchozí.

Kvítkovice si naproti tomu do dnešních dnů zachovaly svoji identitu připomínající venkovskou pospolitost.

[editovat] Části, z nichž město vzniklo

Otrokovice - původně vesnice. Podle ní má dnešní město svůj název.

Kvítkovice - původně vesnice. Dnes místní část s vlastním katastrálním územím

Baťov - původně obec pod správou koncernu Baťa. Nemá vlastní katastrální území a leží na katastrálním území Otrokovice. Dnes se tato lokalita nazývá Bahňák.

[editovat] Průmysl

Nachází se zde především závod na výrobu pneumatik Barum Continental a výrobce světoznámých sportovních letadel značky Zlín - společnost Moravan. Otrokovice jsou unikátní množstvím průmyslu, který se soustředí primárně v areálu Toma.

[editovat] Doprava

[editovat] Městská hromadná doprava

Podrobnější informace naleznete v článcích Trolejbusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích a Městská autobusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích.

MHD v Otrokovicích zajišťuje Dopravní společnost Zlín-Otrokovice. Tato společnost zajišťuje jak dopravu autobusovou tak i dopravu trolejbusovou (ze Zlína vede do Otrokovic meziměstská trolejbusová trať). Autobusy i trolejbusy jsou společně se železniční tratí Otrokovice – Zlín – Vizovice začleněny do integrovaného dopravního systému.

[editovat] Železniční trať

Železniční stanice Otrokovice plní úlohu hlavního železničního terminálu pro zlínskou aglomeraci. Se Zlínem je dopravně propojena místní dráhou Otrokovice - Zlín - Vizovice.

[editovat] Cyklistická doprava

Město se příhodně nachází v těstné blízkosti přírodního parku Chřiby. Vrchnatou krajinu, zajímavý a rozmanitý terén ocení i nároční cyklisté. Přes město, podél řeky Moravy, vede dálková (314 km) Moravská stezka č. 47 z Jeseníku do Mikulova. V okolí lze najít různě náročné a dlouhé cyklistické trasy a několik freeride/downhill tratí kolem kopce Trestný (tam výrazně doporučujeme chrániče končetin a integrální přilbu).

[editovat] Partnerská města

• Dubnica nad Váhom, Slovensko
• Zawadzkie, Polsko

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Otrokovice

• Oficiální stránky města