Hledat:

Set-top-boxy Parfémy Krása Produkty pro zdraví Hodinky Elektro Šperky Nábytek Nářadí a zahrada Outdoor Počítače Mobily
 

Otrokovice

Otrokovice
Baťovy domky v Otrokovicích

Baťovy domky v Otrokovicích

Otrokovice – znak Otrokovice – vlajka znak vlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0724 585599
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4): Zlín (CZ0724)
obec s rozšířenou působností: Otrokovice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 19,61 km²
počet obyvatel: 18 608
zeměpisná šířka: 49°12’
zeměpisná délka: 17°32’
nadmořská výška: 190 m
PSČ: 765 02
zákl. sídelní jednotky: 18
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Otrokovice
nám. 3. května 1340
765 02 Otrokovice
starosta / starostka: Radoslava Matuszková
Oficiální web: http://www.otrokovice.cz
E-mail: radnice@muotrokovice.cz

Otrokovice
Red pog.png
Otrokovice
Otrokovice, Česká republika
Information-silk.png Zdroje k infoboxu a částem obce


Otrokovice jsou město na jihovýchodní Moravě, ve Zlínském kraji, 18 608 obyvatel. Leží na rozhraní tří moravských národopisných regionů - Slovácka, Valašska a Hané. Střídavě bývá řazeno ke všem uvedeným regionům. Jeho přiřazení k Hané je dáno tím, že původní obce, z nichž město vyrostlo, byly hanácké. Ovšem podle převládajícího slováckého nářečí (dle Ústavu pro jazyk český) je možno město řadit též ke Slovácku. Leží na soutoku řek Moravy a Dřevnice. Tvoří je místní části, někdejší samostatné vesnice, Otrokovice a Kvítkovice.


Obsah

[editovat] Historie

Socha Tomáše Bati v otrokovickém parku

Archeologické nálezy objevené v katastru města svědčí o tom, že toto území je osídleno už od mladší doby kamenné. První písemná zmínka o Otrokovicích je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (nové historické bádání ji datuje rokem 1141). Až do poloviny 14. století byly Otrokovice církevním majetkem, pak přešly do rukou světských a byly poznamenány jak léty sporů mezi feudálními rody, tak obdobím rozkvětu, kdy tu začaly růst usedlosti a grunty a rozvíjelo se rybníkářství.

V 19. století patřily Otrokovice a Kvítkovice do oblasti východní Hané. Jednalo se o poslední hanácké obce, neboť sousední Malenovice již k regionu Hané nepatřily. Podle soupisu obyvatel měli roku 1843 Otrokovice 804 obyvatel a Kvítkovice 363. V roce 1841 byla vybudována železniční trať pojmenovaná tehdy jako Severní dráha císaře Ferdinanda, která vedla z Vídně přes Břeclav a Ostravsko do Bochni v dnešním Polsku. Železniční zastávka však byla v Otrokovicích zřízena až v roce 1882.

Ve 30. letech 20. století došlo k významné události: průmyslový koncern Baťa ze Zlína vybudoval severně od Otrokovic pro své zaměstnance novou čtvrť. Dostala název Baťov a jednalo se de facto o novou, samostatnou obec pod přímou kontrolou koncernu Baťa. Dnes tato městská čtvrť nese název Bahňák, ale původní název Baťov se neoficiálně stále používá. Především zásluhou koncernu Baťa a vzniku Baťova počet obyvatel ze 30. let 20. století stoupl na čtyřnásobek, z 2000 na 8000 (v roce 1938).

Společenský dům

Ke spojení Otrokovic a Kvítkovic došlo v roce 1960. Roku 1964 byly Otrokovice povýšeny na město.

V 70. a 80. letech 20. století došlo k dalšímu výraznému zásahu do života města. V důsledku mohutné bytové výstavby opět podstatně vzrostl počet obyvatel, tentokrát na více než dvojnásobek. Z Otrokovic se stalo dvacetitisícové město. Tato změna zároveň znamenala faktickou likvidaci původních Otrokovic - nové paneláky se stavěly přímo v centru města, na území bývalé vesnice Otrokovice. Tradiční zástavba byla z větší části „srovnána se zemí“ a namísto ní vyrostlo centrální sídliště. Dnes tato část města nese název Střed. V nových panelácích pak našli bydlení obyvatelé původní i nově příchozí.

Kvítkovice si naproti tomu do dnešních dnů zachovaly svoji identitu připomínající venkovskou pospolitost.

[editovat] Části, z nichž město vzniklo

Otrokovice - původně vesnice. Podle ní má dnešní město svůj název.

Kvítkovice - původně vesnice. Dnes místní část s vlastním katastrálním územím

Baťov - původně obec pod správou koncernu Baťa. Nemá vlastní katastrální území a leží na katastrálním území Otrokovice. Dnes se tato lokalita nazývá Bahňák.

[editovat] Průmysl

Nachází se zde především závod na výrobu pneumatik Barum Continental a výrobce světoznámých sportovních letadel značky Zlín - společnost Moravan. Otrokovice jsou unikátní množstvím průmyslu, který se soustředí primárně v areálu Toma.

[editovat] Doprava

[editovat] Městská hromadná doprava

Podrobnější informace naleznete v článcích Trolejbusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích a Městská autobusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích.

MHD v Otrokovicích zajišťuje Dopravní společnost Zlín-Otrokovice. Tato společnost zajišťuje jak dopravu autobusovou tak i dopravu trolejbusovou (ze Zlína vede do Otrokovic meziměstská trolejbusová trať). Autobusy i trolejbusy jsou společně se železniční tratí Otrokovice – Zlín – Vizovice začleněny do integrovaného dopravního systému.

[editovat] Železniční trať

Železniční stanice Otrokovice plní úlohu hlavního železničního terminálu pro zlínskou aglomeraci. Se Zlínem je dopravně propojena místní dráhou Otrokovice - Zlín - Vizovice.

[editovat] Cyklistická doprava

Město se příhodně nachází v těstné blízkosti přírodního parku Chřiby. Vrchnatou krajinu, zajímavý a rozmanitý terén ocení i nároční cyklisté. Přes město, podél řeky Moravy, vede dálková (314 km) Moravská stezka č. 47 z Jeseníku do Mikulova. V okolí lze najít různě náročné a dlouhé cyklistické trasy a několik freeride/downhill tratí kolem kopce Trestný (tam výrazně doporučujeme chrániče končetin a integrální přilbu).

[editovat] Partnerská města

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Města, městys a obce okresu Zlín

BělovBiskupiceBohuslavice nad VláříBohuslavice u ZlínaBratřejovBrumov-BylniceBřezniceBřezováBřezůvkyDešnáDobrkoviceDolní LhotaDoubravyDrnoviceDržkováFryštákHalenkoviceHaluziceHorní LhotaHostišováHrobiceHřivínův ÚjezdHvozdnáJasennáJestřabíKaňoviceKarloviceKašavaKelníkyKomárovKřekovLhotaLhotskoLípaLipováLoučkaLudkoviceLuhačoviceLukovLukovečekLutoninaMachováMysločoviceNapajedlaNávojnáNedašovNedašova LhotaNeubuzOldřichoviceOstrataOtrokovicePetrůvkaPodhradíPodkopná LhotaPohořelicePotečPozloviceProvodovRackováRokytniceRudimovSazoviceSehradiceSlavičínSlopnéSlušoviceSpytihněvŠanovŠarovyŠtítná nad Vláří-PopovTečoviceTichovTlumačovTrnavaUbloÚjezdValašské KloboukyVelký OřechovVeseláVizoviceVlachova LhotaVlachoviceVlčkováVšeminaVysoké PoleZádveřice-RakováZlínŽelechovice nad DřevnicíŽlutava

 
Otrokovice v jiných jazycích: Deutsch, English, Nederlands, Polski, Português, Slovenčina
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Otrokovice
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 7. 3. 2010 v 09:25.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy