Publius Ovidius Naso

Ovidius - novodobá ilustrace

Publius Ovidius Naso (20. března 43 př. n. l. Sulmo – 17 n. l. (nebo později) Tomis, dnešní Constanţa (na pobřeží Černého moře v Rumunsku) byl římský básník.

[editovat] Život

Ovidius pocházel z bohatého rodu, který patřil k jezdeckému stavu. Velmi brzy byl poslán na studia do Říma, kde studoval na přání svého otce právo a rétoriku. V této době se začal projevovat spíše jako básník, proto po ukončení studia odjel do Řecka a po návratu se vzdal veřejné práce a věnoval se pouze literatuře. Oženil se s Augustovou příbuznou.

Roku 8 Augustus vydal rozkaz, aby Ovidius opustil Řím a usídlil se v Tomech (malé město v Rumunsku). Své vyhnanství nesl velmi těžce – prosil Augusta (později i Tiberia), aby mu byla udělena milost nebo aby byl poslán do nějakého příznivějšího místa (o to ho prosil nejen v dopisech, ale i ve svých básních). Tyto prosby nebyly vyslyšeny a nebylo mu splněno dokonce ani přání, aby byl pohřben v Římě. Proč byl poslán do vyhnanství, není známo. Soudí se, že se pravděpodobně jednalo o skandál, který v tu dobu vypukl kolem Augustovy vnučky Julie. Prakticky jisté je, že se nejednalo o politický čin, ale o něco v souvislosti s Augustovou rodinou. Často se udává, že svými knihami Ars Amandi narušil výchovu mládeže. To možná byla záminka, ale rozhodně ne důvod (tyto knihy byly vydány již 7 let).

[editovat] Dílo

Dřevoryt k vydání Proměn z roku 1632

Ovidius byl velmi nadaný básník, psal lehce a plynule, jeho básně obsahují nečekané obraty a jsou velmi čtivé, proto dosáhl již za svého života značné popularity. Po jeho odchodu do vyhnanství byly jeho knihy staženy z veřejných knihoven po celé říši, ale přesto se dále hrály v divadlech a různí řečníci je předčítali lidu atp. Ovidius zjemnil a i jinak vylepšil nejen daktylský hexametr, ale i pentametr.

[editovat] Prvotiny

• Médea, tragická báseň, nezachovala se.
• Epistulae či Heroides (Listy heroin, česky 1971), jedná se o 21 fiktivních dopisů, které píší ženy herojské doby manželům a milencům a oni jim zpátky. Dopisující si postavy jsou mytologické.
• Amorum libri, vydané kolem r. 14 př. Kr. v pěti knihách, zachovaly se nám až v podobě 2. vydání z roku 2 př.Kr., kdy obsahovaly pouze tři knihy. Obsahují 49 erotických elegií, které popisují Ovidiúv milostný život, jehož středem je Corinna, o které se nic neví.
• Ars amatoria, (Umění milovat, česky 1971) 3 knihy ve kterých jsou rady mládeži, jak získat a udržet lásku. Popisuje zde mj. i prostředky proti lásce a rady při líčení. Toto dílo je vrcholem jeho erotické poezie a lze říci, že je (i v historii literatury) poměrně jedinečné a v této formě i ojedinělé.
• Remedia amoris (Jak léčit lásku, česky 1924)

[editovat] Střední věk (do vyhnanství)

Projekt Gutenberg obsahuje plné texty děl autora:

Publius Ovidius Naso

• Metamorphoseon libri či Metamorphoses (Proměny, česky 1974), 15 knih, jedná se o jeho hlavní dílo. Je to epická báseň psaná v hexametrech. Obsahuje celou řadu mýtů (asi 250) popisujících různé proměny podoby. Své dílo začíná na začátku světa a končí proměnou Caesara v kometu. Čerpal z řeckých a římských bájí a pověstí.
• Fasti (Kalendář, česky 1966), 6 knih, složených v elegickém distichu. Jedná se o kalendář, který probírá římské svátky, popisuje obřady s nimi spojené, vysvětluje jejich původ, vypráví pověsti spojené s jednotlivými dny a píše o zvláštnostech na nebi. Při sepisování tohoto díla se opíral především o Varrona. Popsáno je pouze prvních 6 měsíců, pak byl poslán do vyhnanství a dílo již zůstalo nedokončeno.

[editovat] Vyhnanství

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Publius Ovidius Naso

• Tristia (Žalozpěvy, česky 1966), 5 knih, popisuje, jak zle mu je, a prosí o zlepšení této situace.
• Epistulae ex Ponto (Listy z Pontu, česky 1966), 4 knihy, popisuje, jak zle mu je, a prosí o zlepšení této situace.
• Halieutica, báseň o rybách Černého moře – zachovala se malá část.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Publius Ovidius Naso