Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Oxid beryllnatý | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid beryllnatý |
| Anglický název | Beryllium oxide |
| Německý název | Berylliumoxid |
| Sumární vzorec | BeO |
| Vzhled | Bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1304-56-9 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 25,01 g/mol |
| Teplota tání | 2530 °C |
| Teplota varu | 3900 °C |
| Hustota | 6,0 g/cm³ |
| R-věty | R25, R26, R36/37/38, R43, R48/23, R49, R51/53 |
| S-věty | S45, S53, S61 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Oxid beryllnatý (BeO) je bílý krystalický oxid. Můžeme jej získat z beryllia nebo ze sloučenin beryllia zapálením na vzduchu. Slitiny oxidu beryllnatého, které jsou velmi stabilní, mají keramické vlastnosti. Je podobný oxidu hlinitému (Al2O3), je velmi odolný vůči ohni, a je polymorfní. Oxid beryllnatý byl původně anglicky nazýván jako glucina.
Oxid beryllnatý utvořený při vysokých teplotách (>800 °C) je netečný, ale může být snadno vytěsněn hydrogenfluoridem amonným (NH4HF2) nebo horkým roztokem koncentrované kyseliny sírové (H2SO4) a sulfid sulfidem amonným.
Oxid beryllnatý je karcinogenní, pokud je prášek sněden nebo inhalován může způsobit chronickou nemoc.
| Oxidy s prvkem v oxidačním čísle II. | ||
|---|---|---|
| Oxid hlinečnatý (AlO) • Oxid barnatý (BaO) • Oxid beryllnatý (BeO) • Oxid kademnatý (CdO)• Oxid vápenatý (CaO) • Oxid uhelnatý (CO) • Oxid kobaltnatý (CoO) • Oxid měďnatý (CuO) • Oxid železnatý (FeO) • Oxid olovnatý (PbO) • Oxid hořečnatý (MgO) • Oxid rtuťnatý (HgO) • Oxid nikelnatý (NiO) • Oxid dusnatý (NO) • Oxid palladnatý (PdO) • Oxid stříbrnatý (AgO) • Oxid strontnatý (SrO)• Oxid sírnatý (SO) • Oxid cínatý (SnO) • Oxid titanatý (TiO) • Oxid vanadnatý (VO)• Oxid zinečnatý (ZnO) | ||