Oxidace

Oxidace má v chemii dva významy, obecnější a konkrétnější: Látka, která se oxiduje předává elektron druhému reaktantu (zvyšuje své oxidační číslo), opačným dějem je redukce.

Většinou se látky oxidují působením oxidačního činidla, které se samo redukuje.

V konkrétnějším významu se jedná o slučování s kyslíkem.

Oxidace je v užším slova smyslu dehydrogenace.

Oxidaci také můžeme charakterizovat jako ztrátu elektronů.

Oxidačně redukční děje mají velký význam v elektrolýze.

[editovat] Praktický význam

[editovat] Žádoucí procesy

Technologicky prováděná oxidace (tedy v jejím konkrétním významu) je, vedle fotosyntézy, jeden z nejdůležitějších chemických procesů na Zemi. V praxi se jí hojně využívá zejména při spalování fosilních paliv.

• k pohonu všech spalovacích motorů a spalovacích turbín (zde obvykle probíhá spalování tekutého či plynného fosilního paliva), má tedy význam pro pohon převážné většiny všech moderních dopravních prostředků
• k výrobě elektrické energie (slouží při výrobě elektrické energie vyráběné z fosilních paliv, zejména z uhlí)
• k výrobě technologického tepla (teplárny, domácí kotelny, kamna, krby - opět se jedná povětšinou o spalovaní fosilních paliv)
• k přípravě pokrmů (kupř.plynový sporák na svítiplyn či zemní plyn - tedy opět fosilní palivo)
• k nouzovému osvětlování (kupř. svíčka, petrolejová lampa apod.)
  • … otevřený oheň slouží, mimo jiné, k potěše i osvěžení unaveného lidského ducha - třeba u táborového ohně
• . apod.

[editovat] Nežádoucí procesy

• požár (nekontrolované spalování)
• koroze kovů

Tento fyzikálně-chemický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.