Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Příběnice je zřícenina hradu nacházející se v Jihočeském kraji 10 km nedaleko od Tábora.
Přístup k hradu: V obci Malšice zabočit na vedlejší silnici směr Bečice a ještě před koncem obce odbočit vpravo. V Malšicích sledovat ukazatele Příběnice, Karolín nebo modrou turistickou značku, která vede až na hrad. Za Malšicemi po úzké asfaltce kolem statku Karolín a myslivny Příběnice až k parkovišti v podhradí.
Zajímavé cíle v okolí, všechny dostupné po červené, která vede podél řeky: Stádlecký most (6,5 km), chata Lužničanka (3 km), chata Harachovka (6 km), Tábor (10 km).
Krátká pěší procházka kolem Příběnic: Z podhradí po žluté na hrad a dále, poté zabočit na zelenou vedoucí k řece (cestou mohyly), podél ní pak po červené zpět do podhradí. Celkem asi 7 km.
Obsah |
Hrad je známý od 13. století, kdy náležel rodu Vítkovců. První písemná zmínka je z roku 1243.
1259 po smrti Vítka z Příběnic se dostal hrad jeho bratru Vokovi I. z Rožmberka.
Po jeho smrti byl hrad v držení jeho synů, Jindřicha a Vítka.
Po smrti Jindřicha získal hrad jeho syn Petr. Začal s mohutným opevňováním hradu, pobýval zde rád. Za jeho vlády patřil hrad k největším pevnostem v Jižních Čechách. Zemřel roku 1347.
Jeho synové (Petr, Oldřich, Jan a Jošt) si majetky rozdělili a hrad spravoval purkrabí Přibík z Vyšetic.
Pan Jindřich (syn Oldřicha), spravoval hrad. Projevoval silné nesympatie ke králi Václavu IV. Patřil k panské jednotě. Odhodlali se k otevřené vzpouře a roku 1394, když se král navracel z hradu Žebrák, jej zajali a odvezli k intervenci do Prahy. Odtud do Příběnic a posléze, protože se jim Příběnice nezdály příliš bezpečné, tak na Krumlov.
V 15. století byl na hradě Jindřichův syn Oldřich II. z Rožmberka. Zpočátku byl přívržencem husitů, dokonce dovolil na svých panstvích kázat podobojí způsob. Pak změnil názor, důvodem změny byla nebezpečná blízkost Tábora. Začal z něj mít pocit ohrožení a začal jej obléhat. Ze svých panství vyštval všechny husitské kněze. Táborité to komentovali takto: „nejprve jenom kulhal, ale nyní ochoravěl na duchu“.
Obléhání Tábora nedopadlo v prospěch Rožmberka a tak nechal vsadit do vězení na Příběnicích všechny kněze, které dostihl. Zároveň byli někteří zavřeni i na Choustníku a Helfenburku. Podařilo se mu zajmout i kněze Václava Korandu.
Tomu se podařilo ve vězení osvobodit se a osvobodil i své spoluvězně. Dali zprávu táboritům a když ti se k hradu blížili, pomohli jim v boji. Karel Koranda od toho roku 1420 přestal sloužit mše, pouze kázal. Domníval se, že při boji mohl někoho zabít. Na hradě ukořistili velikou spoustu cenností. Dokonce zde byla zabavena biskupská berla z Milevska.
Pro Jindřicha to byla bolestná ztráta. Stal se zapřísáhlým nepřítelem kališníků.
1421 byl další vězněm na hradě Bohuslav ze Švamberka.
Pod hradem se usídlila sekta adamitů. Vyznávali vše obecné, i manželství. Jan Žižka neměl pochopení pro tuto sektu a vyhnal je. Na padesát lidí nechal upálit. Později jich bylo upáleno ještě 25, ale už za jeho nepřítomnosti.
1422 - 1427 docházelo ke střídavým prohrám a vítězstvím na obou stranách. Panství těmito nájezdy trpělo.
V roce 1428 bylo vypáleno městěčko Příběnice.
1434 po bitvě u Lipan se obrátila situace a táborité byli donuceni odolávat stále většímu tlaku Rožmberků.
1437 došlo k dohodě o smíru, ale nedílnou podmínkou bylo naprosté poboření hradu. Tak se i stalo, za pomoci okolních vesničanů.
Po roce 1667 je hrad v zemských deskách uváděn jako zbořený se zbytky, které jsou zarostlé lesem. Zpustlo i město Příběnice.
Je to velmi rozsáhlá zřícenina, která v dobách své slávy musela působit impozantně a demonstrovala moc Vítkovců, kteří byli po celou dobu jeho existence vlastníci. Sloužil jako ochrana jejich zboží. Tento kdysi mohutný a osamocený hrad je dnes skryt v lese. Archeologický průzkum o podobě hradu je neurčitý, spíše se vychází z písemných starých zmínek.
Hrad je postaven na ostrožně, kterou obtéká řeka Lužnice.Na jihozápadní straně řeky se rozkládal latrán.Z městečka dnes můžeme vidět poměrně vysoké části hradeb zbytky domů. Po cestě se dalo vyjít do vysoké stráně ke hradu. Prostranství uprostřed sloužilo jako rynk. Okolo jsou zbytky hradeb.
Dole u řeky byl most, ten nebyl přímo u brány, ale u vysokých hradeb. Jednalo se o rozumné bezpečnostní opatření, každý se zde musel otočit a dala se z hradeb provést opatření, pokud nepřicházel s dobrým úmyslem. Z mostu nezůstalo zachováno nic. Také zde byl kdysi mlýn.
Hrad má předhradí, opevněný příkop a valy. Příkop byl vytesán přímo do skály a byl velice hluboký. Ještě dnes je patrná jeho hloubka. I když dochází k silným nánosům.
Dominantní je dnes osamocená původně osmiboká věž. Sloužila k ochraně celého hradu.
Za ní se rozkládají pozůstatky obdélníkového nádvoří. Vlastní hrad se skládal ze čtyř částí.
Na straně severní je další, čtverhranná věž. Ta dříve sloužila jako vězení. Je skoro u vody , na skále.
Za Rožmberků byla dostavěna i hradní kaple. Je ze 14.století. Ta byla také současně s hradem pobořena. Byl v ní obraz Matky boží, který sloužil jako předloha k podobnému obrazu v chrámu v Klokotech.
Dole, skoro u řeky jsou dobře viditelné zbytky křídla, na něm jsou záseky, které asi nesly pavlače.
Okolo hradeb byli dvě obdélníkové bašty.
Na druhé straně řeky Lužnice (není přístup po mostě ani cesta, jedině vlastní loďkou) jsou pozůstaky hradu Příběničky. Snad údajně vznikl jako reakce krále na stavbu Příběnic.
Pověstí, které se hradu týkají je poměrně dost.
