Slapové jevy

Slapové jevy

Slapové jevy zahrnují zvyšování a snižování hladiny moře (příliv a odliv) neboli dmutí mořské hladiny v důsledku působení slapových sil.

[editovat] Příčiny vzniku

Slapové jevy jsou důsledkem deformace povrchu oceánu vlivem sil kterými na vodní masu působí nebeská tělesa, v případě Země především Měsíce a Slunce. Teoreticky mohou slapové síly dokonce způsobit rozpad obíhajícího tělesa pokud oběžná vzdálenost je nižší než tzv. Rocheova mez.

[editovat] Mechanismus přílivu a odlivu

Protože velikost gravitační síly je nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti, Měsíc přitahuje silněji tělesa na přivrácené straně Země, a naopak slaběji na odvrácené straně. To se týká i vody v oceánu. Tak dochází k deformaci povrchu nejen moře ale i pevniny. Vznikají tak dvě vlny, jedna na přivrácené a druhá na odvrácené straně Země. K přílivu a odlivu dochází s dvojnásobkem frekvence, odpovídající průchodu Měsíce nad příslušným poledníkem, tj. každých 12 hodin 25 minut a 14 sekund. Interval mezi přílivem a odlivem na stejném místě je tedy 6 hodin, 12 minut a 37 sekund. Svislé rozpětí mezi přílivem a odlivem u pobřeží je v čase proměnné a záleží jednak na vzájemné poloze Slunce, Měsíce a Země, jednak na geografických podmínkách jako je tvar mořského dna a pobřeží. V Evropě je největší rozpětí přílivu a odlivu poblíž pobřeží Francie v zátoce Mont-Saint-Michel, kde dosahuje asi 13 metrů.

[editovat] Skočný příliv

Na jednom poledníku nastane skočný příliv zhruba jednou za 15 dnů.

[editovat] Externí odkazy

• Slapové jevy: příliv a odliv na Stranách potápěčských

Tento geografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.