Paňdžábština

Paňdžábština v gurmukhi a shahmukhi.

Paňdžábština (ਪੰਜਾਬੀ v gurmukhi, پنجابی v shahmukhi), je indoevropský jazyk patřící do podskupiny indoíránských jazyků do indoárijské jazykové rodiny. Je používána v historické oblasti Paňdžábu nacházející se na severu Indie a v Pákistánu. Mluvčích tohoto jazyka je něco kolem 100 miliónů. Paňdžábština se vyvinula z dialektu sanskrtu Prákrt, podobně jako hindština, ale na rozdíl od ní obsahuje více archaismů a nepravidelností. Pro psaní paňdžábštiny se používá především písmo gurmukhi (z úst zasvěcenců), které je velmi blízce spojeno se sikhismem.

V Pákistánu, kde paňdžábština není úředním jazykem, se obvykle zapisuje písmem shahmukhi, což je varianta perské úpravy arabského písma požívaná také pro zápis urdštiny. Většina indických mluvčích ve státu Paňdžábu a sousedních státech Himáčalpradéš a Harijána používají písmo Dévanágarí.

V současnosti se paňdžábsky mluví ve všech moderních společnostech Indie (včetně severu) a mimo Indický subkontinent je paňdžábština používána uvnitř velkých sikhských společenství v Malajsii, Singapuru, Indonésii, Austrálii, na Novém Zélandě, v Kanadě, USA, Mexiku, Chile, Argentině, Anglii, Polsku, Španělsku, Francii, Německu, Nizozemí a Švýcarsku.

[editovat] Ukázka paňdžábštiny

Paňdžábská edice Wikipedie, svobodné encyklopedie

Jazykový portál