Paket

Paket v informačních technologiích značí blok přenášených informací počítačovou sítí. Určité typy síťových propojení nepodporují přenos paketů, například spojení bod-bod; v tomto případě se data po lince přenášejí jako série bytů, znaků nebo bitů. Výhodou paketového spojení je efektivní a spolehlivý přenos dlouhých zpráv.

[editovat] Paket versus datagram

Termín paket označuje jakoukoliv zprávu naformátovanou jako paket, zatímco termín datagram označuje pakety služby nespolehlivého přenosu dat. Rozdíl mezi spolehlivým a nespolehlivým přenosem dat je ten, že v prvním případě odesílatel zprávy dostane při chybě přenosu zprávu značící selhání, zatímco v druhém případě nikoliv.

Například IP poskytuje nespolehlivé služby. TCP využívá IP ke spolehlivému přenosu dat. UDP využívá IP k nespolehlivému přenosu. Všechny tyto protokoly používají pakety, ale UDP pakety jsou nazývány datagramy.

[editovat] IP paket

IP pakety se skládají z hlavičky a vlastních dat. Hlavička paketu IP obsahuje:

1. 4 bity označující verzi, specifikují jestli se jedná o IPv4 nebo IPv6 paket
2. 4 bity označující délku hlavičky vynásobenou 4
3. 8 bitů označující typ služby (Type of Service)
4. 16 bitů označující délku paketu v bytech
5. 16 bitů označující identifikační tag pomáhající k rekonstrukci paketu z více fragmentů
6. 3 bity které obsahují nuly; příznak označující zda je možno paket fragmentovat (DF: Don't Fragment, MF: More Fragments)
7. 13 bitů označujících offset fragmentu
8. 8 bitů obsahující hodnotu TTL Time To Live; označují, přes kolik routerů může paket projít, než bude zničen
9. 8 bitů označující protokol (ICMP, UDP, TCP, …)
10. 16 bitů obsahující kontrolní součet CRC
11. 32 bitů obsahující zdrojovou IP adresu
12. 32 bitů obsahující cílovou IP adresu

Tento článek o počítačích je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.