Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad

Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad (Praha 1 , Řetězová čp. 222/I) je dům palácového typu, který patřil na počátku 15. století Bočkovi z Kunštátu, později zde několik let sídlil i Jiří z Poděbrad - odtud pochází jeho jméno. V dnešním suterénu a přízemí stavby se dochovala tehdy přízemní část a částečně první patro dvoupodlažního románského paláce pravděpodobně z 2. poloviny 12. století. Tento objekt byl tehdy pravděpodobně součástí dvorce. Přízemní a patrová část dnešního domu je postavena ve slohu gotickém a výrazně upravena ve slohu renesančním.

[editovat] Románský palác

Trojprostorová síňová dispozice v dnešním suterénu patří k největších, nejvýstavnějším a také k nejlépe dochovaným částem románských domů v Praze. Byla objevena v roce 1941 a v letech 1951 až 1960 zde byl vykonán stavebně historický průzkum. Vedle tehdy přízemních prostor a prostor v 1. patře se zachoval i severní štít, který dosahuje do výšky dnešního 1. patra. Celá stavba byla provedena z opukových kvádříků.

[editovat] Dnes suterénní část

Střední síň tvoří obdélný prostor zaklenutý šesti křížovými klenbami bez pasů, tyto klenby jsou zakončeny dvěma středními sloupy s atickými patkami. Postranní, výrazně menší prostory jsou zaklenuté čtyřmi poli křížové klenby. Tyto klenby jsou svedeny na střední pilíře. Na některých klenbách se dodnes dochovaly otisky bednění, které bylo použito během jejich stavby. V obou postranních místnostech se v západoseverním a jihozápadním rohu nacházelo vytápěcí zařízení: krb, což nasvědčuje, že tyto místnosti byly obytné.

[editovat] Horní podlaží

Horní část paláce má stejně jako dolní část trojdílnou, nepravidelnou dispozici. Pozůstatky románské stavby jsou rozpoznatelné pouze v některých částech, originální klenby se nedochovaly. V bočním místnostech byla pravděpodobně také vytápěcí zařízení.

[editovat] Goticko-renesanční palác a majitelé do roku 1774

Na počátku 15. století patřil tehdy dvorec Bočkovi z Kunštátu (snad od roku 1406 do 1433). Mezi lety 1441-1453 byl objekt přestavěn a při této příležitosti navýšen o další patro. Tato přestavba je přičítána Jiřímu z Poděbrad. Majiteli se na konci 15. století stali pánové z Koldic, pak Míčané z Klinštejna, od roku 1579 Dorota Hrzánová z Ocelovic a na Housce, jejíž rod palác nechal znovu přestavět a to v duchu slohu renezančního. Hrzánové o majetek přišli v rámci pobělohorských konfiskací, novými majiteli se stali Šternberkové, od začátku 18. století (někdy mezi 1713-1726) Valdštejnové a to do roku 1774.

[editovat] Palác od 18. století do současnosti

Po roce 1774 již dům nepatřil žádnému šlechtickému rodu. V roce 1846 byla přistavěna další (klasicistní) budova a to namísto zbořené části goticko-renezančního paláce.

V druhé polovině 20. století zde sídlilo archeologické oddělení Pražského ústavu památkové péče. V roce 2007 byl palác zrekonstruován: v patrech byl přestavěn na luxusní byty, v té době nedokončené přízemí by mělo sloužit k pořádání výstav.

[editovat] Literatura

• Hlubinka, V. 1947:Románské domy na Starém Městě pražském, Zprávy památkové péče 7/2-3, s. 25-46.
• Ledvinka V. – Mráz, B. – Vlnas, V., 1995: Pražské paláce, Encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha, s. 169-170.
• Píša, V. 1953: Zjištění románského štítu paláce v čp. 222/I . v Řeznické ulici na Starém Městě pražském. Věstník Klubu za starou Prahu a jeho odborů – Ochrana památek 28, s.24.
• Píša, V. 1958: Románský palác v Řetězové ulici na Starém Městě pražském. In: Kniha o Praze, s. 47-64.
• Píša, V. 1959: Kunštátský dvorec. Sborník Klubu za starou Prahu – Ochrana památek, s. 47-74.
• Píša, V. 1966: Dvorec pánů z Poděbrad v Praze na Starém Městě. Praha.
• Poche, E. - Preiss, P. 1973: Pražské paláce. Praha, s. 11.
• Poche, E. 1985: Praha krok za krokem. Praha, s. 180-181.
• Pořízka, L. - Pešek, J. - Hojda, Z. 1994: Prager Palais. München, s. 34-35.