Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad

Možná hledáte: Dům pánů z Kunštátu v Brně.
Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad
na Starém Městě
Románský sál paláce pánů z Kunštátu a Poděbrad
Základní informace
Výstavba Druhá polovina 12. století
Materiál Zdivo
Stavebník Boček z Kunštátu
Pojmenováno po Páni z Kunštátu a Poděbrad
Poloha
Adresa Řetězová 222/3
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, Česká republikaČeská republika Česká republika
Ulice Řetězová
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 38335/1-115 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad je dům palácového typu stojící na adrese Řetězová 222/3, Staré Město, Praha 1. Na počátku 15. století patřil palác Bočkovi z Kunštátu, později zde několik let sídlil také Jiří z Poděbrad, odkud také pochází název paláce.

Historie paláce[editovat | editovat zdroj]

V dnešním suterénu a přízemí stavby se dochovala tehdy přízemní část a částečně první patro dvoupodlažního románského paláce pravděpodobně z 2. poloviny 12. století. Tento objekt byl tehdy pravděpodobně součástí dvorce. Přízemní a patrová část dnešního domu je postavena ve slohu gotickém a výrazně upravena ve slohu renesančním.

Od gotiky do baroka[editovat | editovat zdroj]

Vstup do paláce přes dvůr

Na počátku 15. století patřil tehdy dvorec nejvyššímu zemskému písaři Bočkovi staršímu z Kunštátu (snad od roku 1406 do 1417). Mezi lety 1441-1453 byl objekt přestavěn a při této příležitosti navýšen o další patro. Tato přestavba je přičítána Jiřímu z Poděbrad. Majiteli se na konci 15. století stali páni z Koldic, pak Míčané z Klinštejna, od roku 1579 Dorota Hrzánová z Ocelovic a na Housce, jejíž rod palác nechal znovu přestavět, a to v duchu slohu renesančního. Hrzánové o  majetek přišli v rámci pobělohorských konfiskací, novými majiteli se stali Šternberkové, od začátku 18. století (někdy mezi 1713-1726) Valdštejnové, a to do roku 1774.

Od 18. století do současnosti[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1774 již dům nepatřil žádnému šlechtickému rodu. V roce 1846 byla přistavěna další (klasicistní) budova, a to namísto zbořené části goticko-renesančního paláce.

V druhé polovině 20. století zde sídlilo archeologické oddělení Pražského ústavu památkové péče. V roce 2007 byl palác zrekonstruován: v patrech byl přestavěn na luxusní byty, v přízemí se nachází hospoda U Kunštátů.

Románský palác[editovat | editovat zdroj]

Informační tabule historie paláce

Trojprostorová síňová dispozice v dnešním suterénu patří k největším, nejvýstavnějším a také k nejlépe dochovaným částem románských domů v Praze. Byla objevena v roce 1941 a v letech 19511960 byl proveden stavebně historický průzkum. Vedle tehdy přízemních prostor a prostor v 1. patře se zachoval i severní štít, který dosahuje do výšky dnešního 1. patra. Celá stavba byla provedena z opukových kvádříků.

Dnes suterénní část[editovat | editovat zdroj]

Jedna ze dvou bočních místností

Střední sál tvoří obdélný prostor zaklenutý šesti poli křížové klenby bez pasů, nesenými dvěma středními sloupy s románskými hlavicemi a patkami. Postranní prostory jen mírně podélného půdorysu jsou zaklenuté čtyřmi poli křížové klenby na střední křížové pilíře. Na některých klenbách se dodnes dochovaly otisky prken z podpůrného bednění, které bylo použito během jejich stavby. V obou postranních místnostech se v severozápadním a jihozápadním rohu nacházelo vytápěcí zařízení: krb, což svědčí o tom, že tyto místnosti byly obytné.

Horní podlaží[editovat | editovat zdroj]

Horní část paláce má stejně jako dolní část trojdílnou, pravidelnou dispozici. Pozůstatky románské stavby jsou rozpoznatelné pouze v některých částech, originální klenby se nedochovaly, ale jejich tvary jsou patrné z částečně zachovaných čelních oblouků. Střední místnost byla zaklenuta dvěma poli křížových kleneb, obě boční čtvercové místnosti byly zaklenuty jedním polem křížové klenby. V bočních místnostech byla pravděpodobně také vytápěcí zařízení.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hlubinka, V. 1947: Románské domy na Starém Městě pražském, Zprávy památkové péče 7/2-3, s. 25-46.
  • Ledvinka, V. – Mráz, B. – Vlnas, V., 1995: Pražské paláce, Encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha, s. 169-170.
  • Píša, V. 1953: Zjištění románského štítu paláce v čp. 222/I . v Řeznické ulici na Starém Městě pražském. Věstník Klubu za starou Prahu a jeho odborů – Ochrana památek 28, s.24.
  • Píša, V. 1958: Románský palác v Řetězové ulici na Starém Městě pražském. In: Kniha o Praze, s. 47-64.
  • Píša, V. 1959: Kunštátský dvorec. Sborník Klubu za starou Prahu – Ochrana památek, s. 47-74.
  • Píša, V. 1966: Dvorec pánů z Poděbrad v Praze na Starém Městě. Praha.
  • Poche, E. - Preiss, P. 1973: Pražské paláce. Praha, s. 11.
  • Poche, E. 1985: Praha krok za krokem. Praha, s. 180-181.
  • Pořízka, L. - Pešek, J. - Hojda, Z. 1994: Prager Palais. München, s. 34-35.
  • Dragoun, ZdeněkŠkabrada, JiříTryml, Michal: Románské domy v Praze. Praha–Litomyšl 2002.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Palác_pánů_z_Kunštátu_a_Poděbrad&oldid=15766356
Stránka byla naposledy upravena 21. 1. 2018 v 11:37. Editovat celý článek Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy