Paleozoikum

Paleozoikum (česky prvohory) je geologická éra, spadající do eonu fanerozoikum. Podle v současnosti obecně uznávaného datování trvala tato éra asi 291 milionů let (před 542 až 251 m. l.). Zahrnuje celkem 6 period: (od nejstarší) kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. Dále se dělí na starší prvohory (kambrium, ordovik, silur, devon) a mladší prvohory (karbon a perm).

Období začalo krátce po rozdělení superkontinentu Rodinia na konci globální doby ledové. Během staršího paleozoika se nově vzniklé menší kontinenty opět spojily v superkontinent Pangeu. V prvohorách vznikají vápence českého a moravského krasu – devonské vápence. Hercynským vrásněním se utvořily české vysočiny. Prvohory se rozdělují na starší a mladší.

Živočišný vývoj je charakteristický přechodem od složitých suchozemských mlžů, k poměrně primitivním plazům.

[editovat] Jednotlivá období

[editovat] Silur

V siluru byla ještě největší rozmanitost života v mořích. Rozvíjeli se koráli a graptoliti. Ze silurských vrstev jsou i první nálezy rybolovitých praobratlovců. Některé skupiny organismů však konce siluru vyhynuly. Objevily se první primitivní cévnaté výtrusné rostliny, které už mohly žít mimo vodní prostředí. Vodu a živiny již nemusely přijímat celým tělem. Přijímaly je kořeny a vedly je jednoduchými cévními svazky.

[editovat] Devon

V devonu nastal prudký rozvoj třídy ryb, včetně ryb lalokoploutvých a dvojdyšných. Z konce období máme důkazy o existenci prvních obojživelníků (krytolebců). Rostliny se vyvinuly do mnoha forem. Z devonu pocházejí první plavuně, přesličky a kapradiny.

[editovat] Karbon

V karbonu pokračovaly rozsáhlé horotvorné procesy. Vznikala rozsáhlá horstva, moře ustupovalo a při březích vznikaly velké močály. Teplé a vlhké klima a zvýšený obsah oxidu uhličitého, způsobený sopečnou činnostní, umožnil velký rozvoj zelených rostlin. Koncem karbonu se již obejvily primitivní nahosemenné rostliny. Plavuně, přesličky, kapradiny, a některé nahosemenné rostliny dorůstaly do výšky až 30 m. V karbonských močálech a pralesích vznikalo fotosyntézou zelených rostlin velké množství organické hmoty. Tato hmota v bažinách zuhelnatěla, a tak černé uhlí. Mnoho živočišných druhů žilo již mimo vodní prostředí, např. štíři, stonožky, švábi, vážky i kobylky. Rozpětí některých vážek dosahovalo až 75 cm. V karbonských močálech se objevovaly různé formy obojživelníků. Z některých se později vyvinuli první plazi.

[editovat] Perm

Posledním útvarem éry prvohor je perm. Klima na severní polokouli bylo teplé a poměrně suché. Naopak na jižní polokouli teplota poklesla. Tyto a další změny vedly i ke změnám v říši rostlin i živočichů. Někteří živočichové postupně vymizeli, např. trilobiti. Charakteristickými obojživelníky byli již zmínění krytolebci. Suché klima umožnilo rozvoj plazů. S oteplováním a vysycháním bažin se snižoval počet druhů plavuňovitých a přesličkovitých rostlin. Z permu jsou nejznámější cykasovité a jinanovité rostliny, objevily se první jehličnany.

[editovat] Související články

• Geologický čas