Panama

Panamská republika República de Panamá
vlajka znak
Hymna: Himno Istmeño
geografie
Hlavní město:	Ciudad de Panamá
Rozloha:	78 200 km² (114. na světě) z toho 3 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Volcán Barú (3475 m n. m.)
Časové pásmo:	-5
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	3 309 679 (131. na světě, odhad 2008)
Hustota zalidnění:	39 ob. / km² (164. na světě)
Jazyk:	španělština (úřední), angličtina 14 %; domorodé indiánské jazyky
Náboženství:	římští katolíci 80 %, protestanti 10 %, muslimové 5 %
státní útvar
Státní zřízení:	republika
Vznik:	3. listopadu 1903 (nezávislost na Kolumbii)
Prezident:	Martín Torrijos Espino (od 1. září 2004)
Viceprezidenti:	Samuel Lewis Navarro (1. viceprezident); Rubén Arosemena Valdés (2. viceprezident)
Měna:	panamská balboa, americký dolar (PAB, USD)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	591 PAN PA
MPZ:	PA
Telefonní předvolba:	+507
Národní TLD:	.pa

První mapa Panamy jako nezávislé země (1903)

Panama je malý stát na pomezí Jižní a Střední Ameriky kontrolující strategický průplav. Jeho sousedy jsou Kolumbie a Kostarika.

[editovat] Geografie

Západní část Panamy prostupuje vulkanické pohoří Cordillera de Veragua, která je pokračováním pohoří z Kostariky. Zde se také tyčí nejvyšší hora Panamy - Volcán Barú (Chiriquí 3478 m). Dále na východ se táhne až téměř k průplavu horské pásmo Serrania de Tabasará. Po obou stranách pohoří se rozkládají pobřežní nížiny, jen na poloostrově Azuero na jihu Panamy se terén od pobřeží Panamského zálivu opět strmě zvedá. Východně od Panamského průplavu probíhají paralelně s pacifickým i karibským pobřežím 2 nižší horské oblouky, které na úplném východě uzavírají nejrozsáhlejší panamskou nížinu. Panamská vláda zřídila mnoho národních parků (např. NP Coiba, NP Darién nebo NP La Amistad).

[editovat] Podnebí

Podnebí je horké a vlhké po celý rok, v západních horách je podstatně chladněji. Na karibském pobřeží spadne ročně 2500-4000 mm srážek, ale tichomořské je výrazně sušší.

[editovat] Historie

Území Panamy bylo prvně osídleno Indiány, ale od počátku 16. století země začala být objevována a okupována Španěly. Kolumbus se svojí lodí se objevil u jejích břehů již roku 1502, což byl začátek její začlenění do španělských kolonií, kde setrvala téměř po 300 let. Jako strategické nejužší místo v Americe mezi Pacifikem a Atlantikem se stala Panama rychle místem čilého obchodního a tranzitního ruchu. V první fázi vznikla mezi oceány silnice, později ji nahradila železnice a na počátku 70. let 19. století se začal naplňovat dávný sen námořníků, když se začal budovat Panamský průplav.

Se stavbou započala Francouzská Všeobecná společnost mezioceánského průplavu, která ale přes značné výdaje na počátku 20. století ekonomicky zkrachovala. V těchto letech byla Panama stále součástí nezávislé Kolumbie, což se nelíbilo USA, které zinscenovaly v zemi revoluci, která vedla k vyhlášení nezávislosti roku 1903 a k přenesení práv a závazků na stavbu kanálu na Spojené státy. Následovalo podepsání smlouvy mezi Panamou a USA, která zaručovala USA kontrolu 16 kilometrů širokého pásma okolo Panamského průplavu. USA vyplatily jednorázový poplatek 10 miliónů dolarů a příslib placení každoročního poplatku ve výši 250 000 dolarů.

Při stavbě železnice a později průplavu zahynulo obrovské množství dělníků na následky malárie a žluté zimnice. I přes tyto útrapy byl ale kanál dokončen a první loď proplula 81,6 km dlouhým kanálem roku 1914. V dnešní době je průplav strategickou tepnou zkracující cestu mezi oceány. Pro narůstající dopravu a nové lodě se stal průplav nedostatečný a tak se v nedávné době začalo s jeho rozšiřováním, ale i přes toto přes něj není stále možno proplouvat s obrovskými kontejnerovými loděmi.

V roce 1979 převzala správu nad průplavem americká vláda Panamě, ale až do prvního dne roku 2000 si ponechala právo kontrolovat proplouvání lodí a vojensky ho bránit.

[editovat] Hospodářství

Díky výhodné zeměpisné poloze patří panamské hospodářství k jedněm z bohatších ve Střední Americe. Panamská ekonomika je založena na službách, které tvoří 80 % HDP. Hrubý domácí produkt Panamy v roce 2006 vzrostl o 8,1 %, a ačkoli je nejvyšší ve střední Americe, asi 19 % populace žije v chudobě.

Pod panamskou vlajkou je registrováno přes 3 000 lodí, jelikož jsou registrační poplatky malé a pracovní zákony velmi benevolentní. Pětina populace je zaměstnána v zemědělství, ale zemědělská půda tvoří přibližně na 2 % celkové rozlohy země.

[editovat] Administrativní členění

Hlavní článek: Provincie Panamy

Panama se skládá z 9 provincií a 5 „comarcas“ (území, kde podstatnou část obyvatelstva tvoří původní indiánské kmeny).

Seznam aktuálního počasí

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

• Panamská šíje
• Panamský průplav
• Průplavové pásmo

[editovat] Externí odkazy

• Panama Forum

Státy a území v Severní a Střední Americe

Antigua a Barbuda • Bahamy • Barbados • Belize • Dominika • Dominikánská republika • Grenada • Guatemala • Haiti • Honduras • Jamajka • Kanada • Kostarika • Kuba • Mexiko • Nikaragua • Panama • Salvador • Spojené státy americké • Svatý Kryštof a Nevis • Svatá Lucie • Svatý Vincenc a Grenadiny • Trinidad a Tobago

Teritoria, kolonie a zámořská území: Americké Panenské ostrovy (USA) • Anguilla (UK) • Aruba (NL) • Bermudy (UK) • Britské Panenské ostrovy (UK) • Grónsko (DK) • Guadeloupe (F) • Kajmanské ostrovy (UK) • Martinik (F) • Montserrat (UK) • Nizozemské Antily (NL) • Turks a Caicos (UK) • Portoriko (USA) • Saint-Pierre a Miquelon (F) • Saint-Martin (F) • Saint-Barthélemy (F)

---