Pantheon

Řez pantheonem z konce 19. stol.

Římský Pantheon

Pantheon (z řec.Πάνθεον; pan - vše a theoi - bohové) je chrám v Římě, zasvěcený všem bohům. Patří k nejvýznamnějším a nejzachovalejším antickým chrámům. Stojí na Piazza della Rotonda ve čtvrti Pigna.

[editovat] Historie

Chrám nechal postavit Marcus Vipsanius Agrippa (zeť a nejbližší spolupracovník císaře Augusta) v době svého třetího konzulátu roku 27 př. n. l. Dnešní podoba Pantheonu pochází z doby Hadriánovy, který jej dal po požáru v roce 123 přestavět. Centrem chrámu je ohromná aula o stejném průměru a výšce 43 m zakrytá polokulovitou klenbou, v jejímž středu je otvor (opaion) o průměru 9 m. Na stavbu kupole byl pravděpodobně vůbec poprvé použit beton^[1]. Autor přestavby není znám. Kupole a strop předsíně byly pokryty bronzovými pozlacenými střešními taškami s reliéfy, které nechal odstranit papež Urban VIII. Bernini je použil pro ohromný baldachýn v bazilice sv. Petra.

[editovat] Popis

Vstup do chrámu tvoří mohutný portikus s 16 žulovými sloupy s korintskými hlavicemi, který je jedinou dochovanou částí původní stavby z roku 27 př. n. l. (kromě tří sloupů vlevo, které jsou replikou ze 17. století). Sloupy jsou seřazeny do tří řad, přičemž v první je 8 sloupů, ve zbývajících dvou vždy po 4 sloupech. Na tympanonu je nápis zvěčňující zakladatele chrámu: M AGRIPPA L F COS TERTIVM FECIT/ M(arcus) Agrippa L(ucii)F(ilius) CO(n)S(ul) TERTIVM FECIT (česky: Postavil Marcus Agrippa, syn Lucia, potřetí zvolený konzulem).

Původní mramorová výzdoba se zachovala zhruba z padesáti procent. Zbylé mramory (včetně podlahy) jsou věrnou replikou.

[editovat] Význam a funkce

Rafaelova hrobka

Do doby, než byl Pantheon postaven, byla největší stavbou zaklenutou kupolí na světě Atreova pokladnice v Mykénách. Pantheon si pak toto prvenství podržel až do 15. století, kdy byla postavena kupole katedrály Santa Maria del Fiore ve Florencii.

Původně byl chrám zasvěcen všem bohům. Kolem roku 609^[2] byl papežem Bonifácem IV. zasvěcen kultu Panny Marie a všech svatých mučedníků (S. Maria dei Martiri), dnes je zde národní mauzoleum. Jsou zde pohřbeni mj. Rafael, italští králové Viktor Emanuel II. a Umbert I., architekti Baldassare Peruzzi a Jacopo Barozzi da Vignola.

K Patheonu příléhají zbytky Neptunovy baziliky (římsa a sloupy), která stála v sousedství.

V přeneseném významu znamená pantheon jakýsi soubor všech bohů uznávaných či uctívaných v určité společnosti. Postupně toto slovo získalo i význam místa odpočinku velkých osobností určitého národa – mauzolea (např. Panthéon de Paris).

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ Cinzia Valigi: Řím a Vatikán, Narni 1996, s. 81. ISBN 88-7280-120-6
2. ↑ MacDonald, W. str. 14

[editovat] Literatura

MACDONALD, William L.. The Pantheon: Design, Meaning, and Progeny. Cambridge : Harvard University Press, 2002. ISBN 0-674-01019-1.

[editovat] Externí odkazy

• Virtuální prohlídka (angličtina)
• Virtuální galerie (angličtina)
• Satelitní mapa
• Pantheon z webové kamery - myší lze kamerou pohybovat a nastavit ji na pohled, který požadujete

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Pantheon