Panton

Panton bylo specializované hudební vydavatelství Českého hudebního fondu (a zárověň i značka, tedy tzv. „LABEL“), jenž bylo založeno proto, aby bylo možno vydávat hudebniny (zde zejména notové partitury) soudobým moderním hudebním skladatelům, o což nemělo hlavní státní vydavatelství Supraphon v 60. letech 20. století žádný vážný zájem. Tato činnost byla pro hudební vydavatelství Panton prvořadá respektive primární. Panton se, mimo jiné, zaměřil na propagaci díla českého skladatele Bohuslava Martinů a dalších soudobých českých autorů vážné hudby (např. Petra Ebena, Jaroslava Ježka, Marka Kopelenta, Miloslava Kabeláče, Ilji Hurníka, Václava Trojana, Zdeňka Lukáše, Jiřího Srnky, Aloise Háby a mnohých jiných dalších). Redaktorem, uměleckým vedoucím a pozdějším dlouholetým ředitelem Pantonu byl významný český hudební skladatel pan Luboš Sluka.

Kromě toho se také jednalo o vydavatele českých gramofonových LP a SP desek, což byla činnost, kterou Panton prováděl zhruba do roku cca 1998 (kromě toho v té době vydával i klasická CD). Vydavatelství Panton vydávalo hudbu všech žánrových stylů (country, folk, trampské písně, jazz, jazz-rock atd. apod.), což byla záležitost, která také velice významně přispívala k rozvoji hudební kultury v bývalém Československu. Finanční výnosy respektive zisky z prodeje těchto děl převážně z oblasti populární hudby pomáhaly financovat jinak ekonomicky nevýhodné a ztrátové vydávání děl soudobých skladatelů vážné hudby. Panton vydával i desky s mluveným slovem, např. nahrávky vzpomínek Jana Wericha Táto povídej (rozhovor s dcerou Janou) či desky autorské dvojice Jiří Grossmann a Miloslav Šimek (Návštěvní dny Šimka a Grossmanna).

Na konci 90. let 20. století došlo za dosud ne zcela objasněných okolnosti k násilné privatizaci a ukončení činnosti Pantonu a odprodeji jeho značky (LABELu), kterou nyní vlastní vydavatelství Supraphon (což v té době byla de facto dceřinná společnost vydavatelského koncernu Bonton).

[editovat] Poznámky

• v někdejším Československu působila dlouhodbě od 60. let 20. století tři různá hudební vydavatelství - Supraphon s Pantonem v Česku a vydavatelství Opus na Slovensku
• v letech 1968 až 1969 se po zrušení cenzury objevilo několik menších vydavatelství, která ale brzy opět zanikla v průběhu normalizace po roce 1969 v důsledku obnovení cenzury, gramofonové desky těchto malých labelů jsou dnes cenným sběratelským artiklem
• Název Panton se občas objevil i přímo v názvech některých gramofonových desek (např. deska Panton na Portě - viz heslo Porta)

[editovat] Legendární nahrávky

• Bratříčku, zavírej vrátka (1969) - první album Karla Kryla, patrně nejznámější gramofonová deska pocházející z produkce Pantonu

[editovat] Použitý zdroj

• rozhlasové vzpomínky pana Luboše Sluky odvysílané v roce 2007 v Českém rozhlase, stanice ČRo3 Vltava