Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Papua-Nová Guinea Papua New Guinea Papua Niugini Papua–Matamata Guinea |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: O Arise, All You Sons | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Port Moresby | ||
| Rozloha: | 462 840 km² (55. na světě) z toho 2 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Mount Wilhelm (4509 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | + 10 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 5 545 268 (106. na světě, odhad 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 12 ob. / km² (207. na světě) | ||
| Jazyk: | angličtina, melanéský pidgin (tok pisin), hiri motu | ||
| Náboženství: | římští katolíci 22%, luteráni 16%, presbyteriáni/metodisté/London Missionary Society 8%, anglikáni 5%, Evangelical Alliance 4%, adventisté sedmého dne 1%, jiní protestanti 10%, domorodé náboženství beliefs 34% | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | konstituční monarchie | ||
| Vznik: | 16. září 1975 (nezávislost na mandátu OSN spravovaném Austrálií) | ||
| Královna: | Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Sirem Pauliusem Matanem | ||
| Předseda vlády: | Sir Michael Somare | ||
| Měna: | papujsko-guinejská kina (PGK) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 598 PNG PG | ||
| MPZ: | PNG | ||
| Telefonní předvolba: | 675 | ||
| Národní TLD: | .pg | ||
Papua-Nová Guinea je přímořský stát v Oceánii. Sousedí s Indonésií (pozemní hranice) a se Šalamounovými ostrovy (přes mořský průliv u Bouganvillova ostrova).
Obsah |
Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělili Velká Británie (jihovýchodní část) a Německo (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. V roce 1949 Austrálie spojila Papuu s bývalou německou kolonií v jeden celek, zvaný teritorium Papua-Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973 jí Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 1989 – 1995 probíhal boj mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.
Osmdesát procent rozlohy země leží na ostrově Nová Guinea. Zbylých 20 % zaujímá asi 600 dalších ostrovů (Bismarckovo souostroví, D’Entrecasteauxovy ostrovy, Louisiady, Bougainville).
Území je hornaté, na jihozápadě a zčásti na severu hlavního ostrova se rozkládájí nížiny. Jeho střední částí se táhne Centrální pohoří (Bismarckovo pohoří s nejvyšší horou Mount Wilhelm 4509 m n. m.) a na jihovýchodě pohoří Owen Stanley Range (4035 m n. m.). Toto pásmo je tvořeno několika částmi: Pobřežními horami, Sněžnými horami, Müllerovými horami, Bismarckovými horami a pohořím Owen Stanley.
Horské hřbety jsou odděleny hlubokými ostře zaříznutými údolími řek s četnými peřejemi. Největší řeky jsou na severu Sepik a na jihu Fly. Největším jezerem je sladkovodní Lake Murray.
Papua-Nová Guinea leží v oblasti vyznačující se teplým rovníkovým podnebím, část země se ovšem vyznačuje tropickým monzunovým podnebím. Průměrné teploty jsou v lednu 27,5 °C, v červenci 26 °C. Srážky dosahují průměrně okolo 3000 mm, na horách i 6000 mm. V hlavní městě Port Moresby je průměrná teplota vzduchu celoročně okolo 27 °C, roční úhrn srážek je 1040 mm.
Zdejší flora je velmi rozmanitá. V tropických deštných lesích roste spousta druhů palem, eukalyptů, stromových kapradin a rostlin z čeledi myrtovitých. Porost pobřežních oblastí tvoří mangrovy a bažiny. Ve vyšších nadmořských výškách roste hodně jehličnanů, např. cedry a araukárie.
Na Nové Guineji žije mnoho zajímavých živočichů. Domov zde má ježura, krokodýli, želvy, hadi, velké množství ptáků (rajky, kasuáři) a deset druhů stromových klokanů.
Papua-Nová Guinea je rozvojový zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin.
Země má rozsáhlá ložiska nerostného bohatství. Těží se ropa, zemní plyn, zlato, stříbro, platina, nejdůležitější jsou však ložiska mědi a zlata.
Nejdůležitější součástí průmyslu je hutnictví a zpracování barevných kovů. Velkého významu dosahuje i potravinářský průmysl, v jeho rámci se vyrábí cukr, palmový olej a zpracovává se kopra.
Navzdory rozsáhlému nerostnému bohatství se více než 80 % obyvatelstva živí zemědělstvím. Pěstují se banány, kakao, káva, kokosové ořechy, kopra, ovoce, zelenina, batáty (sladké brambory), maniok, taro, jamy, palmová jádra (na olej), cukrová třtina a ananasy. Chovají se prasata, skot a drůbež.
Pro značnou část obyvatel země představuje značnou část obživy kromě zemědělství také lov. Důležitý je také rybolov, loví se tuňáci, a těžba dřeva.
Obyvatelstvo Papuy-Nové Guineje tvoří Papuánci, Melanésané, Polynésané a Mikronésané. Negramotnost obyvatelstva přesahuje 35 %. Střední délka života mužů je 62,9 let, žen 67,2 let.
Na hlavním ostrově i na přilehlých ostrovech (například Birara nebo Bougainville) se tyčí vyhaslé i činné vulkány.
Téměř 1000 kmenů původních obyvatel hovoří více než 740 jazyky.
