Parašutismus

Parašutismus, v angličtině „Skydiving,“ je novodobý outdoorový adrenalinový sport z rodiny leteckých sportů. Sestává z volného pádu, následného letu na otevřeném padáku a přistání.

[editovat] Historie parašutismu

První pokusy o zbrzdění a přežití volného pádu jsou spojeny s vynálezem horkovzdušného balónu (André-Jacques Garnerin, 1797), prakticky se úspěšné pokusy (z hlediska přežití parašutisty) datují teprve z období na začátku 20. století. Požadavky praxe na prakticky využitelný padák zesílily v okamžiku rozšíření motorového létání ve dvacátých letech 20. století. V tomto období slovenský vynálezce Štefan Banič nechal patentovat svůj upravený model padáku - U.S. Patent číslo 1,108,484. Po druhé světové válce - ve které se parašutismus stal běžným nástrojem nejen při záchraně sestřelených letců, ale také prostředkem dopravy zásob a vojska do týlu nepřítele - se zásluhou vyřazených vojenských parašutistů, kteří si tuto činnost v armádě oblíbili, stává z parašutismu civilní sport.

V současné době je parašutismus provozován celosvětově. Profesionální využití parašutismu je zejména v armádách (výsadkáři), velký rozmach však zaznamenal parašutismus sportovní. Rozšířen je zejména v hospodářsky rozvinutých zemích, kde vyšší kupní síla obyvatelstva umožňuje překonat poměrně vysoké náklady na jeho provozování. V posledních letech se prudce zvyšuje obliba tandemových seskoků, které může absolvovat v podstatě kdokoli a jen s minimální přípravou. Seskok totiž probíhá tak, že "pasažér" je připoután speciálním postrojem ke zkušenému parašutistovi, "pilotovi," který celý seskok řídí. Cena těchto „seskoků na zakázku“ se pohybuje okolo 3.500 Kč. Zájemci o samostatný seskok musí absolvovat základní výcvik v rozsahu cca 10 hodin. Seskoky pak probíhají nejprve na padácích s automatickým otevřením (pomocí výtěžného lana, tzv. Static line metoda), nebo metodou AFF (anglicky Accelerated Free Fall), kdy již první seskoky probíhají z výšky 4000 metrů a se žákem skáčou dva zkušení instruktoři, kteří seskok sledují a žáka vedou. Při prvních seskocích jej dokonce celou dobu drží a rovněž mu otevírají padák.

[editovat] Popis seskoku

Při seskoku je parašutista vybaven padákovým kompletem, který sestává z hlavního a záložního padáku a postroje. Hlavní padák je zpravidla typu křídlo (umožňuje lépe manévrovat v průběhu letu), záložní padák bývá rovněž křídlo, u studentských kompletů může být i kulatý. Dále k vybavení parašutisty patří výškoměr, helma, nůž a pevná kotníková obuv. Výsadek může probíhat ve výškách od 700 do 4 000 metrů nad úrovní terénu. Seskoky z vyšších výšek zpravidla vyžadují speciální výstroj, např. kyslíkové masky.

Stabilizační poloha tzv. "vlaštovka"

[editovat] Výskok z letadla

Letadlo naletí do určeného prostoru, zpravidla v blízkosti letiště, a v určené výšce výsadku zpomalí na 250-120 km/h. aby bylo usnadněno opuštění letadla. Po výskoku nastává volný pád, který trvá až do otevření padáku. V prvních několika vteřinách po výskoku převažuje setrvačná dopředná rychlost, teprve poté převáží gravitace. Stabilizace těla ve vzduchu se dosáhne výrazným prohnutím vzad - viz obrázek. Pro stabilitu pádu je důležitá především symetrie těla, padat se dá v nejrůznějších polohách. Nejčastější a nejdůležitější pro každého parašutistu je tzv. "prsní poloha," tedy jakoby vleže na břiše, je základní polohou při výcviku a otevírat padák je nutné vždy v ní. Tato poloha je využita v disciplínách typu RW nebo ve velkých sestavách. V disciplíně "Free Fly" lze padat v sedě, hlavou dolů nebo po nohách. V disciplíně "Free Style" je pak možné úplně cokoli, například pád v "holubičce." V závislosti na výšce výsadku poloze a výšce otevření se výsledná pádová rychlost pohybuje v rozmezí cca 180 - 300 km/h a volný pád může trvat téměř minutu.

Hlavní padák se otevírá nejčastěji pomocí malého výtažného padáčku, který vytáhne z postroje kontejner s hlavním padákem. Otevírání padáku je pozvolné, aby došlo k plynulému zbrzdění pádové rychlosti. Sportovní padáky se otevírají několik vteřin, se ztrátou výšky kolem 150-300 metrů.

Padák je zpravidla otevírán ve výšce okolo 1000 metrů, což dává v případě závady na hlavním padáku dostatek času k posouzení a řešení vzniklé situace. V případě neodstranitelnosti závady se situace řeší odhozením hlavního padáku a následným otevření padáku záložního. Tímto se parašutismus liší od paraglidingu, kde se záložní padák otevírá vedle padáku hlavního. Odhození hlavního padáku je možné až do výšky cca 300-500 metrů nad zemí, potom už se rozhodně nedoporučuje.

Přistávání na padáku

[editovat] Přistání

Pro přistání si parašutista vybírá vhodný volný a přehledný terén. Je třeba se vyhýbat překážkám jako jsou budovy, stromy, silnice a podobně. Ty jsou nebezpečné nejen pro přistání samotné, ale i tvořením turbulencí - vzdušných vírů. Ty v jejich okolí vznikají díky rozdílnému ohřevu a tím proudění teplého vzduchu v jejich okolí. Několik metrů nad zemí dokáže taková turbulence přistání velmi znepříjemnit, a může být i nebezpečná. Zásadně se přistává proti větru, čímž se zbrzdí dopředná rychlost padáku vzhledem k zemi. Ve výšce cca. 5 metrů parašutista začíná pomalu a plynule brzdit (tzv. „podrovnávat“) padák stahováním řídících šňůr. Tím mění profil padáku a zvyšuje vztlak. Přistává na zabrzděném padáku.

[editovat] Bezpečnost

Současné padákové komplety již splňují náročné mezinárodní normy na bezpečnost a spolehlivost použitých materiálů a konstrukcí. Statistická pravděpodobnost závady na padáku se pohybuje v řádu promile ^[1]. Většina úrazů se stává chybou pilota, přeceněním vlastních sil či podceněním okolních vlivů (především větrných podmínek a počasí).

Drtivá většina dnešních padákových kompletů je navíc vybavena bezpečnostním zařízením AAD (Automatic Activation Device), toto zařízení sleduje aktuální výšku a rychlost klesání a v případě vyhodnocení kritické situace (podle navoleného režimu: student, expert, swoop apod.) automaticky otevírají záložní padák.

[editovat] Sportovní disciplíny

Parašutismus během své téměř padesátileté existence rozrostl do celé řady disciplin, z nichž některé ani nejsou provozovány výskokem z letadla.

[editovat] Parašutistické disciplíny

• přesnost přistání - hodnotí se nejpřesnější přistání
• RW - formace / spolupráce při volném pádu. Z anglického "Relative Work." Jedna z hlavních sportovních disciplín parašutismu.
• Free Fly - zkratka FF. Pro parašutisty, které omrzelo padat v prsní poloze. Ve Free Fly jsou nejčastější polohy "Sit" (slangově "sedák") - v sedě, "Head Down" - hlavou dolů nebo poloha vestoje (slangově "stoják"). Free Fly je náročný na dovednost i fyzickou přípravu parašutisty. Ve volném pádu jsou dosahovány i rychlosti přes 300 km/h.
• Free Style - speciální akrobacie, dá se říci gymnastika ve volném pádu. Doména především dívek a žen. Dobře provedený Free Style seskok je nádherná podívaná. Zahrnuje například polohy jako jsou holubička, provaz, provaz hlavou dolů, rotace v těchto polohách, a mnoho dalších.
• velké sestavy - anglicky „Big-Ways,“ koordinované seskoky početnějších skupin. Nejčastěji kolem 8-16 lidí. Český rekord tvoří 30 parašutistů, světový rekord z roku 2006 tvoří stěží uvěřitelné číslo 400. Hodnotí se počet parašutistů zapojených do předem určené formace.
• přistání na rychlých padácích - anglicky Swooping; moderní, velmi efektní, ale i riskantní disciplina. Používají se padáky o malých plochách, které tak parašutista výrazně více zatěžuje a dosahuje tím větší rychlosti. Před přistáním navíc provádí tzv. narychlení padáku, kdy agresivní otáčkou prudce ztratí výšku a získá tak ještě větší rychlost. Účelem je získání vysokého vztlaku, který umožní po srovnání padáku ve výšce v řádu metrů letět několik desítek metrů vodorovně se zemí. Výsledek je velmi efektní, ale bezpečnost přistání je řádově nižší než u běžného přistání. Nemálo "swoopů" již skončilo tvrdým kontaktem parašutisty se zemí, v těchto případech jde pak nezřídka o život.
• formace na otevřených padácích - anglicky Canopy Relative Work - CRW
• práce s kamerou Většina parašutistických disciplin probíhá za volného pádu, a tedy bez možnosti sledování ze země. Parašutista, který skáče s kamerou připevněnou na přilbě je proto důležitý pro pořízení záznamu, který slouží ke sledování a hodnocení daného seskoku.
• Skysurfing - „surfing“ během volného pádu. Seskok se speciálním surfovým prknem připevněným na nohy, Díky obtékání vzduchu kolem prkna je možné jak "surfování po vzduchu," tak nejrůznější vzdušná akrobacie.
• Birdman - „Ptačí muž“ parašutista ve speciální kombinéze, která využívá vlastností křídla a umožňuje téměř ploché klouzání po vzduchu. Volný pád se prodlužuje na několik minut a parašutista skutečně "létá." Přistává však na otevřeném padáku, byť neustále probíhá snaha o přistání birdmana bez něj. V posledních letech je každoročně avizován takový pokus, dosud se však neuskutečnil.

[editovat] Kategorie bez letadla

• BASE jumping - seskoky z výškových budov, vysílačů, mostů, skalisek - velmi riskantní
• Paragliding - sportovní odvětví vzdáleně příbuzné s parašutismem

[editovat] Zajímavosti

Existuje mezinárodní zákon, který parašutismus zakazuje v neděli neprovdaným ženám.^[2]

[editovat] Reference

1. ↑ Přesnější data se závadami na padácích
2. ↑ http://www.blisty.cz/art/37148.html

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Parašutismus

• Aeroklub České republiky
• server Skydivemania CZ
• http://www.4000.cz český server věnující se parašutismu
• Sportovni.net/para český web věnující se parašutismu