Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Parabola je druh kuželosečky, rovinné křivky druhého stupně. Parabola je množina těch bodů roviny, které jsou stejně vzdáleny od dané přímky (tzv. řídicí přímka nebo také direktrix) jako od daného bodu (tzv. ohnisko).
Obsah |
Parabolu lze také definovat jako kuželosečku s výstředností rovnou jedné. Z toho vyplývá, že všechny paraboly jsou si podobné. Parabolu lze také chápat jako limitu posloupnosti elips, ve které je jedno ohnisko pevné a druhé ohnisko se postupně vzdaluje do nekonečna.
Parabola je osově symetrická. Osa souměrnosti prochází ohniskem a je kolmá na řídicí přímku. Otáčením paraboly kolem její osy symetrie vznikne těleso označované jako (rotační) paraboloid.
Parabola je kruhovou inverzí kardiody.
O parabole říkáme, že je v normální poloze, je-li její osa rovnoběžná s osou x nebo y.
Implicitní vyjádření

Množina všech bodů X v rovině, které mají stejnou vzdálenost od ohniska F a od řídicí přímky d, která neprochází ohniskem F.
Standardní popis paraboly:
V[m, n] – vrchol paraboly o souřadnicích m, n
F – ohnisko paraboly
d – řídicí přímka
o – osa paraboly
|DF| = p – velikost parametru, 

X[x, y] – libovolný bod náležící parabole
Kanonický (normální) tvar rovnice paraboly v normální poloze (osa paraboly je rovnoběžná s osou x a vrchol V = [x0,y0]) v kartézských souřadnicích je

Pro p > 0 je parabola otevřená doprava a pro p < 0 je parabola otevřená doleva. Pro x0 = 0,y0 = 0 dostaneme parabolu s vrcholem v počátku souřadnic.
Ohnisko takto zadané paraboly má souřadnice
![\left[x_0+\frac{p}{2},y_0\right]](/math/8/8/3/8833944b964028a86636179a860196f9.png)
a řídicí přímka je určena rovnicí

Kanonický tvar rovnice paraboly s osou v ose y a vrcholem v počátku souřadnicového systému lze zapsat jako
Pro p > 0 je parabola otevřená nahoru a pro p < 0 je otevřená dolů.
Jestliže v rovnici kuželosečky položíme a11 = a12 = 0 a
, pak dostaneme parabolu v normální poloze (osa paraboly je rovnoběžná s osou x), která má řídicí přímku

ohnisko má souřadnice
![F = \left[\frac{a_{23}^2-a_{13}^2-a_{22}a_{33}}{2a_{22}a_{13}},\;-\frac{a_{23}}{a_{22}}\right]](/math/c/c/f/ccfe96ed5e6c2b212cd95ed469a3e420.png)
a souřadnice vrcholu jsou
![V = \left[\frac{a_{23}^2-a_{22}a_{33}}{2a_{22}a_{13}},\;-\frac{a_{23}}{a_{22}}\right]](/math/d/a/5/da5c43c0fe98bb75e460851a3571a8ce.png)
Parametr má velikost

Podobně v případě a12 = a22 = 0 a
dostaneme parabolu v normální poloze (osa paraboly je rovnoběžná s osou y). Pro řídicí přímku, ohnisko, vrchol a parametr pak dostaneme

![F = \left[-\frac{a_{13}}{a_{11}},\; \frac{a_{13}^2-a_{23}^2-a_{11}a_{33}}{2a_{11}a_{23}}\right]](/math/9/4/4/9440abee9da925a5c2efde901a07f394.png)
![V = \left[-\frac{a_{13}}{a_{11}},\; \frac{a_{13}^2-a_{11}a_{33}}{2a_{11}a_{23}}\right]](/math/d/3/1/d31e013df59d54de25392127f077b239.png)

Parabolu v obecné poloze lze do normální polohy převést otočením souřadnicové soustavy o úhel α určený vztahem







Osa paraboly o rovnoběžná s osou x mající maximum(bod V) na ose x.


















Uspořádáme členy v rovnici.

Z prvních dvou členů vytkneme dvojku (koeficient) a doplníme je na druhou mocninu dvojčlenu.
![2\left[(x + {3 \over 4})^2 - {9 \over 16}\right] = -5y - 8 \,\!](/math/e/2/4/e24dfb062edf9ac42ee6a3206bd04f4b.png)
Dále upravujeme rovnici tak, aby odpovídala vrcholovému tvaru.



Z výsledné rovnice snadno zjistíme vlastnosti paraboly.
Jedná se o parabolu, jejíž osa o je rovnoběžná se záporným směrem osy y.
,
,
,
, d: 
Řešíme soustavu rovnic paraboly a přímky. Jestliže vyjde lineární rovnice, která má řešení - přímka je sečnou paraboly s jedním průsečíkem. Pakliže lineární rovnice nemá žádné řešení - přímka není sečna (žádný společný bod). Pokud vyjde kvadratická rovnice a diskriminant D je:
Jestliže převedeme všechny členy rovnice paraboly na levou stranu (anulujeme rovnici) a dosadíme souřadnice bodu, pak bude platit:
Pro pararabolu s ohniskem v počátku souřadnicového systému a s vrcholem v záporné části hlavní osy x, platí rovnice:

kde l je polovina tzv. latus rectum, což je tětiva kuželosečky kolmá na hlavní osu v ohnisku F. U paraboly se tato hodnota rovná čtyřnásobku ohniskové vzdálenosti.
Jestliže v počátku souřadnicové soustavy leží vrchol paraboly a polární osa splývá s osou paraboly, pak má rovnice paraboly tvar

Trajektorií tělesa pohybujícího se v homogenním gravitačním poli (např. v blízkosti zemského povrchu) je právě parabola. Při započítání vlivu odporu vzduchu se tělesa pohybují po tzv. balistické křivce, viz volný pád.
Po parabole se také pohybuje těleso v centrálním gravitačním poli, pokud je jeho rychlost přesně rovna únikové rychlosti a směr se nerovná směru tohoto pole. Například dráhy, po nichž se pohybují některé komety, jsou velmi blízké parabolám.
Pokud se paprsek přicházející do paraboly (či paraboloidu) rovnoběžně s osou symetrie odrazí od paraboly/paraboloidu, bude procházet ohniskem (a naopak, paprsek vydávaný zdrojem umístěným v ohnisku vychází z paraboly/paraboloidu vždy rovnoběžně s osou symetrie). To je důvod, proč se vyrábějí parabolická zrcadla a antény (např. v reflektorech automobilů, dalekohledech, satelitních anténách apod.).
| Kuželosečky | |
|---|---|