Paradigma

Paradigma (z řeckého παράδειγμα parádeigma = vzor, příklad, model) určitý vzor vztahů či vzorec myšlení.

[editovat] Paradigma ve vědě

Podle široce přijímané koncepce T.S.Kuhna je paradigma souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců. Ke každému paradigmatu patří i metodická pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů. Proměna vědeckého paradigmatu se děje zvraty (tzv. vědeckými revolucemi).

Ke zvratům dochází po určité době tak, že se dosavadní paradigma vyčerpá. Nastává období, kdy již nevyhovuje při řešení některých otázek ve vědě - tyto nevyhovující odpovědi Kuhn označuje jako anomálie. Nahromadí-li se mnoho anomálií, dochází ke hledání nového paradigmatu a po dokončení tohoto procesu znovu nastává období tzv. normální vědy.

V Kuhnově teorii nové paradigma sice vítězí v konkurenci s několika dalšími, ale tato paradigmata jsou navzájem nesouměřitelná. Podávají totiž tak rozdílný pohled na svět, že není možné hodnotit jedno na základě druhého. Přijetí nového pradigmatu znamená revoluci ve vidění světa. To je dáno tím, že paradigma tvoří předpoklad samotného vnímání a je jakousi platformou na jejímž základě vnímáme svět jistým způsobem. Paradigma je obdobou Popperova termínu předběžné vědění nebo Foucaultova termínu epistémé.

[editovat] Další definice a významy

• U Platóna idea jako neměnný a dokonalý vzor, na němž se stvořené (smysly vnímatelné) věci podílejí (mají na něm účast).

• Mluvnický vzor, soubor flektivních tvarů slov určitého typu;

• abstraktivní systémová třída jazykových jednotek libovolné jazykové roviny (např. morfologické, syntaktické, sémantické) vymezená na základě paradigmatických vztahů (zvl. asociace), tj. jejich podobnosti a vzájemné nahraditelnosti. Paradigmatické vztahy jsou protějškem syntaktických vztahů (tj. vztahů mezi jazykovými jednotkami v textu).

• Programovací paradigma, výchozí imaginární schematizace úloh, soubor náhledů na obor informační/výpočetní problematiky; soubor přístupů k řešení specifických úloh daného oboru; soustava pravidel, standardů a požadavků na programovací jazyky; jednotlivá paradigmata mohou zřetelně ulehčit práci v rámci svého určení a komplikovat nebo úplně odsunout 'neohniskové' úlohy do zcela 'nekompatibilních' dimenzí (tak, že např. určité jazyky nelze použít k výpočtům nebo jiné k interakci s uživatelem).

[editovat] Odkazy

[editovat] Souvisejí články

• Skloňování
• Časování

[editovat] Literatura

• T. S. Kuhn, Struktura vědeckých revolucí. Praha 1992