Parní lokomotiva

Parní lokomotiva

Parní lokomotiva byla od poloviny 19. století do poloviny 20. století nejdůležitějším druhem lokomotivy na železnici.

[editovat] Historie

Vývoj parní lokomotivy byl umožněn vynálezem parního stroje a jeho zdokonalením Jamesem Wattem. Vynálezu parní lokomotivy předcházely pokusy s parními vozy. První vůz, pohybující se silou páry, sestrojil francouzský důstojník J. Cungot v roce 1769. První parní lokomotivu, pohybující se po kolejnicích, sestrojil Richard Trevithick v roce 1804. Nejvýznamnějším konstruktérem se ale stal George Stephenson. Konstrukcí parních lokomotiv se zabýval od roku 1814. Později sestrojil například stroj Locomotion, který dal lokomotivám jméno a především slavnou Rocket jež dosahovala rychlosti 32,5 km/h, s níž 8. září 1829 zvítězil v soutěži na trati Liverpool-Manchester (u Rainhillu). Na Rocket uplatnil principy, využívané pak po celou další dobu existence parních lokomotiv. Jednalo se zejména o konstrukci kotle s žárovými trubkami. Tento princip je zachován u kotlů parních lokomotiv dodnes.

V době svého největšího rozvoje, který nastal kolem poloviny 20. století, jezdilo ve světě téměř čtvrt miliónu parních lokomotiv, které zabezpečovaly zhruba 90 % veškeré železniční dopravy.Nejrychlejší parní lokomotiva na světě jezdila ve Velké Británii Byla to upravená lokomotiva Liner A4-Mallard jež při rychlostním rekordu dosáhla rychlosti 203,5 km/h.

Přes mnohá vylepšení nebyla parní lokomotiva schopna obstát ve druhé polovině 20. století v konkurenci ostatních druhů lokomotiv a to především pro:

• nízkou energetickou účinnost parního stroje
• pracnost obsluhy (velká náročnost na manuální práci lokomotivních čet)
• prašnost a hlučnost
• složitá příprava na provoz (roztápění kotlů ve výtopnách po mnoho hodin dopředu)
• nutnost manipulovat s velkými objemy pohonných hmot, vody a odpadu (uhlí,popel a voda) spojené s nutností vybudování specielních zařízení drážní infrastruktury určené pouze pro tyto účely (vodovody se systémem nádrží a vodních jeřábů v každé větší železniční stanici)
• omezením maximální rychlosti (to je dáno maximální rychlostí pohybu pístů a problémy s vyvažováním oscilujících hmot hnacího mechanismu)

Koncem 20. století zmizely parní lokomotivy prakticky ze všech tratí. Jedinou zemí s významnějším provozem parních lokomotiv je dnes Čína (6 500 aktivních lokomotiv v roce 1996 - většina světového provozu posledních let). Ve zbytku světa jsou využívány sporadicky v místech výskytu levného uhlí (například Jižní Afrika) a jinde už jen pro turistické účely.

[editovat] Konstrukce

Nejběžnější typ lokomotivy „Pacific“ s tendrem
1 - Budka strojvedoucího / Stanoviště lokomotivní čety 2 - Skříňový kotel 3 - Válcový kotel - uvnitř jsou kouřové a žárové trubky 4 - Dýmnice s dyšnou 5 - Šoupátková komora parního stroje 6 - Válec parního stroje 7 - Křižák 8 - Ojnice 9 - Spojnice 10 - ovládací páka rozvodu	11 - běžný podvozek 12 - hnací (s ojnicí) a spřažená dvojkolí 13 - zadní běhoun 14 - parní dóm (uvnitř obvykle vestavěn parní regulátor nebo čistič vody) 15 - pomocný parní dóm s pojistnými ventily 16 - Písečník s trubkami, přivádějícími písek ke kolům 17 - Lokomotivní tendr se zásobami uhlí a vody 18 - Zvon (na našich tratích nepoužíván) 19 - Parní píšťala

Převažujícím stavebním materiálem je ocel.

[editovat] Zajímavost

Jsou známy i zajímavé konstrukce parních lokomotiv. Například v někdejším Sovětském Svazu byla vyrobena lokomotiva s s hybridním pohonem s parním strojem s protiběžnými písty ve válcích. Tato se rozjížděla na páru, ale po dosažení určité rychlosti se přerušil přívod páry a zapnulo se vstřikovací čerpadlo nafty a dále stroj fungoval jako vznětový motor. Lokomotiva měla značnou hnmotnost a mohla jezdit jen po některých tratích, protože na tratích s menší únosností se pod lokomotivou lámaly výměny.

[editovat] Konstruktéři parních lokomotiv

• George Stephenson - tvůrce prvních lokomotiv
• Richard Trevithick - tvůrce prvních lokomotiv
• Karl Gölsdorf - významný rakouský konstruktér
• Vojtěch Kryšpín - český konstruktér a tvůrce značení lokomotiv ČSD
• Edmund Heusinger - německý vynálezce lokomotivního rozvodu
• Anatole Mallet - konstruktér lokomotiv pro horské trati
• André Chapelon - francouzský konstruktér, jeho konstrukce představují vrchol parní éry
• Joseph Anton von Maffei - německý konstruktér, průkopník železniční dopravy v Bavorsku

[editovat] Parní lokomotiva v kultuře

Parní lokomotivy byly důležitou či dokonce někdy i hlavní rekvizitou mnoha uměleckých děl. Připomeňme třeba film Bustera Keatona General (u nás uváděn pod názvem Frigo na mašině), český film Železný dědek či knihu Pohádky o mašinkách a mnohé jiné další.

Obrazy akademického malířee Viléma Kreibicha zobrazovaly z velké části lokomotivy. Autor též navrhl barevný design parních lokomotiv lokomotiv 498.0 a 498.1 Albatros.

Velkým obdivovatelem lokomotiv byl i Antonín Dvořák.

[editovat] Související články

• Parní stroj, Lokomotivní parní stroj, Pojezd parní lokomotivy
• Železniční dvojkolí

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Parní lokomotiva

Tento článek o železniční dopravě je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.