Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Pastýřská stěna

Pastýřská stěna
Pastýřská stěna

Vrchol 278 m n. m.
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Děčínská vrchovina / Děčínské stěny / Sněžnická hornatina / Děčínské kuesty[1]
Souřadnice
Pastýřská stěna
Pastýřská stěna
Hornina pískovec
Povodí Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pojmem Pastýřská stěna (něm. Schäferwand) jsou označovány tyto objekty:

  • kopec - skalnatý hřbet v Děčíně IV - Podmoklech
  • skalní stěna na východní straně tohoto hřbetu
  • vyhlídka s restaurací nad touto stěnou
  • neoficiální pojmenování vilové části Děčína IV - Podmokel na jižním úbočí tohoto kopce

Historie názvu[editovat | editovat zdroj]

Původní německé pojmenování bylo „Schiefe Wand“ čili „šikmá stěna“, z čehož se vyvinulo pojmenování „Schieferwand“, což ale znamenalo „břidlicová stěna“. Protože se zde žádná břidlice nenachází, bylo pojmenování změněno na „Schäferwand“, doslova „ovčácká stěna“. Z této doby patrně pochází pověst o ovčákovi, který na jižním svahu kopce pásl ovce. V češtině se pak vžil název „Pastýřská stěna“.

Geomorfologie a geologie[editovat | editovat zdroj]

Z geomorfologického hlediska se jedná o jednu z nejtypičtějších kuest v Čechách. Původně byla součástí tohoto útvaru také skála, na níž dnes stojí Děčínský zámek, a Labe tuto skálu obtékalo z východu. Labe však tuto skálu postupně prorazilo (ke konci poslední doby ledové ?) a obnažilo tak pískovcovou stěnu dosahující výšky 120 m nad hladinou Labe (124 - 242 m n. m). Kopec má na délku (západ - východ) cca 1,6 km a na šířku cca 0,7 km. Sklon kuesty na východní straně je přibližně 16°. Vlastní vrchol dosahující cca 278 m n. m není na mapách ani v terénu vyznačen a nachází se přibližně na 50°46'49.7"N, 14°11'28.3"E.

Celá Pastýřská stěna je tvořena železitým pískovcem sytě okrového zbarvení. Tento pískovec zde byl těžen zejména na dvou místech. Jednak velmi kvalitní kámen na jihovýchodním úpatí (v okolí jižního portálu tunelu). Dále pak byl těžen nepříliš kvalitní kámen s vyšším obsahem solí a písek na jihozápadním úpatí. Vzhledem k okolnímu těsnému osídlení podél větší části úbočí probíhalo odklízení nebezpečných balvanů prakticky na celém masivu. skalou podél Labe je proražen dvojkolejný tunel o délce 279 m na trati Děčín - Drážďany. Tento tunel byl zprovozněn roku 1849 a nese oficiální název "Tunel Ovčí stěna".

Význam a přístup[editovat | editovat zdroj]

Pastýřská stěna, restaurace, z Tyršova mostu

Pastýřská stěna vytváří jednu z neodmyslitelných dominant Děčína. Na jejím zalesněném návrší se nachází zoologická zahrada. Nad čelní východní stěnou byla v roce 1905 dostavěna vyhlídková restaurace v podobě malého hradu s dokonalým výhledem na Děčín (místními nazývaná „Zámeček“ nebo „Nebíčko“). Kromě tohoto nejvýznamnějšího vyhlídkového místa, se na Pastýřské stěně nachází několik dalších vyhlídek, z nichž byla v minulosti nejvýznamnější „Vyhlídka F. J. Jahna“ nad bývalým lomem na jihozápadě. Na úpatí Pastýřské stěny vznikla již ve středověku osada Weiher, která ji obklopovala prakticky ze dvou třetin. Tuto osadu pohltily rozrůstající se Podmokly v 19. století. Výstavba se nevyhnula ani jižní stráni Pastýřské stěny, kterou zaplnila vilová výstavba v první polovině 20. století.

Přístup na návrší Pastýřské stěny pro vozidla je možný pouze jedinou Žižkovou ulicí z ulice Teplické. Pro pěší je několik přístupů z více stran. Některé z těchto pěšin byly zbudovány v rámci vycházkových cest pro návštěvníky lázní Svatého Josefa v Horním Žlebu. Přes celý hřeben prochází červeně značená turistická cesta pokračující kolem Terezínského rybníka, přes Písečný vrch (337 m) na Děčínský Sněžník a dále přes Tisou do Krušných hor. V letech 1983 až 1994 byl v občasném provozu výtah vedoucí uvnitř skály se vstupem na Labském nábřeží.

Zajištěná cesta[editovat | editovat zdroj]

V dubnu roku 2014 zde byla dána do provozu „via ferrata“, t.j. tzv. zajištěná cesta, která umožňuje zdatnějším návštěvníkům výstup skalní stěnou pomocí fixních kovových prvků. Zájemcům je k dispozici celkem 14 různě obtížných výstupových cest.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. Via ferrata Pastýřská stěna - Děčín [online]. [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pastýřská_stěna&oldid=16489738
Stránka byla naposledy upravena 26. 9. 2018 v 00:10. Editovat celý článek Pastýřská stěna.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy