Pavel Kosatík
Pavel Kosatík (*13. června 1962 v Boskovicích), je český novinář a spisovatel.
Obsah |
[editovat] Vzdělání a zaměstnání
Vystudoval práva v Praze (JUDr. 1984). Po studiích začal pracovat u Dilie jako právník specializovaný na autorské právo, po dvou letech přešel do nakladatelství Československý spisovatel (1986–89). Pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích a v redakcích – Mladá fronta Dnes (1992–95), Reflex (1995), Hospodářské noviny. Od roku 1996 je na „volné noze“. Začal jako spisovatel sci-fi, dnes je znám jako spisovatel faktu, literární historik. Pravidelně publikuje v časopisech Týden a Respekt.
[editovat] Ceny
Za knihu Jan Masaryk: Pravdivý příběh získal Výroční cenu nakladatelství Mladá fronta za rok 1999.
Za knihu Ferdinand Peroutka: Pozdější život (1938–1978) obdržel Cenu Nadace Český literární fond za nejlepší českou knihu roku za rok 2000 a od Nadace Charty 77 Cenu Toma Stopparda za rok 2001. Tuto knihu také ocenili čtenáři ve vánoční anketě Lidových novin jako nejzajímavější knihu literatury faktu v roce 2000.
[editovat] Dílo
[editovat] Literatura
- Poslední sázka Abe Korkorána – Horák, Ústí nad Labem 1992 (psáno 1984) – [1]
[editovat] Literatura faktu
- Osm žen z Hradu – Mladá fronta, Praha 1993
Devět žen z Hradu – Mladá fronta, Praha 1999 - Bankéř první republiky – Motto a Restituční investiční fond, Praha 1996
Zmizení bankéře Preisse, ČT 2001, 60 min (scénář) - „Člověk má dělat to, nač má sílu“. Život Olgy Havlové – Mladá fronta, Praha 1997
- Jan Masaryk. pravdivý příběh spolu s M. Kolářem – Mladá fronta, Praha 1998
Jan Masaryk I a II – režie: scénář: Pavel Kosatík, Michal Kolář, ČT 1998, 2 x 60 min - Ferdinand Peroutka: Pozdější život (1938 – 1978) – Paseka, Praha 2000, ISBN 80-7185-294-5 – [2]
- Fenomén Kohout – Paseka, Praha 2001, ISBN 80-7185-372-0 – [3], [4], [5], [6]
Fenomén Kohout – režie: Viktor Polesný, scénář: Viktor Polesný a Pavel Kosatík, ČT2 1999, 60 min - Já jsem oves: Rozhovor s Madlou Vaculíkovou spolu s Madlou Vaculíkovou – Dokořán, Jaroslava Jiskrová - Máj, Praha 2002, ISBN 80-86569-35-7, 80-86643-034, EAN 9788086569352
- Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy – Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2002
- Ferdinand Peroutka: Život v novinách (1895-1938) – Paseka, Praha 2003, ISBN 80-7185-568-5, EAN 9788071855682
- Gottwaldovi muži - 1 spolu s historikem Karlem Kaplanem – Paseka, Praha 2004, ISBN 80-7185-616-9, EAN 9788071856160 – [7]
- Sulek maluje – Host, Brno 2005, ISBN 80-7294-161-5, EAN 9788072941612 – [8]
- Šestatřicátníci (“kolektivní biografie”: Václav Havel, Josef Topol, Věra Linhartová, Jiří Kuběna, Viola Fischerová, Pavel Švanda a další) – Host, Brno 2006 – [9]
[editovat] Články
- Proč mě nebaví číst SF – interkom, 1-2/1996
- Odstup nade všechno. Předběžný portrét Václava Klause, naprostého politického praktika – MF Dnes, 15.1.2005
- 3. září 1940 – Čeští umělci jedou za Goebbelsem do říše – Týden, 29.8.2005
Za Goebbelsem do Němec – ČRo 3 - Vltava 1999, 60 min
[editovat] Citáty
- „Z mnoha svých názorů, s nimiž po roce 1989 vstupoval do politiky, slevil, jedna potřeba však zbytněla: distance od všech a od všeho. Ze světa lidí se Klaus vzdálil do světa forem – a z tohoto hlediska pro něho bylo životní výhrou, když se stal prezidentem, protože taková role formální život v podstatě předepisuje, člověk už za něj ani „nemůže“. Čím dál víc v podstatě každého svého kritika obviňuje ze zlých úmyslů, aniž se pokouší analyzovat jeho motiv. Není snadné s ním debatovat, protože debata se nevede o názorech, nýbrž o charakterech těch, kteří je zastávají. Svět má dvě části: tu, kterou Klaus „zná“ a jejíž (pro něho příznivé) názory vítá, a tu, kterou znát odmítá, protože ji pokládá za nepřátelskou jednou provždy.“
(Odstup nade všechno. Předběžný portét Václava Klause, naprostého politického praktika, MF Dnes, 15.1.2005)
- „Pavel Kohout otevřel prakticky bez omezení svůj archív a] na začátku řekl: „Jsem nad věcí, dělejte si s tím co chcete.“ Prohlédl jsem si ten materiál a pochopil jsem, že takovou knížkou se dá otevřít otázka, proč se lidé za komunismu chovali tak, jak se chovali. A že má cenu otevřít tu otázku teď, a ne za třicet let.““
(v rozhovoru s Reflexem 51/2002 [10])
[editovat] Rodina
Je rozvedený, s Ludmilou (*1962, roz. Bartoškovou) má syna Lukáše (*1983).
