Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Pavel VI. | |
|---|---|
![]() |
|
| Rodné jméno | Giovanni Battista Montini |
| Začátek pontifikátu | 21. červen 1963 |
| Konec pontifikátu | 6. srpen 1978 |
| Předchůdce | Jan XXIII. |
| Nástupce | Jan Pavel I. |
| Datum narození | 26. září 1897 |
| Místo narození | Sarezzo, Itálie, |
| Datum úmrtí | 6. srpen, 1978 |
| Místo úmrtí | Castel Gandolfo |
Pavel VI. (26. září 1897 – 6. srpen 1978), původním jménem Giovanni Battista Enrico Antonio Maria Montini – papež v letech 1963–1978. Předsedal druhé části 2. vatikánského koncilu a dohlížel na provádění jím přijatých rozhodnutí. Mezi jeho zásadní díla patří encyklika Humanae vitae a apoštolská exhortace Evangelii nuntiandi. Během patnácti let v úřadu povýšil Pavel VI. na šesti konzistořích 143 arcibiskupů na kardinály. Pavel VI. zemřel v papežské rezidenci Castel Gandolfo na srdeční zástavu.
Obsah |
Giovanni Montini se narodil v italském městě Concesio v provincii Brescia v urozené rodině. Do kněžského semináře vstoupil v roce 1916 a po čtyřech letech ukončil studium vysvěcen na kněze. Poté studoval na Gregoriánské univerzitě a Univerzitě v Římě. Jeho organizační schopnosti mu zajistili místo v kurii. V roce 1937 se stal pomocníkem kardinála Pacelliho, sekretáře papeže Pia XI.. Když byl Pacelli zvolen do papežského úřadu jako Pius XII., Montini získal pozici pod novým sekretářem papeže. Sekretář však v roce 1944 zemřel a Montini pracoval přímo pro papeže Pia XII.
V roce 1953 se stal milánským arcibiskupem, tedy tradičním „předstupněm“ ke kardinálskému postu. K překvapení mnohých Montini nikdy nedostal kardinálský post před papežovým úmrtím v roce 1958. Novým papežem se stal kardinál Angelo Roncalli (zvolil si jméno Jan XXIII.) a po pouhých dvou měsících v úřadu povýšil Montiniho na kardinála.
Jako papeže si Pavla VI. svět bude nejspíše pamatovat díky encyklice Humanae vitae, kterou vydal v 25. července 1968. V tomto díle znovupotvrzuje pohled katolické církve na plánování a kontrolu porodnosti a potvrzuje nepřijatelnost antikoncepce. Veřejnost podrobila encykliku ostré kritice a došlo i k odklonu některých věřících, kteří se s tímto přístupem nedokázali ztotožnit. [zdroj?]
Papež byl reakcí veřejnosti na encykliku zdrcen. Jeho biografie na internetových stránkách Vatikánu vzpomíná, že to byla událost, která provázela papeže celým jeho pontifikátem, nicméně od svého náhledu podporovaného většinou katolických teologů neustoupil. Encyklika dodnes zůstává klíčovým dokumentem určujícím náhled katolické církve na cenu, důstojnost a ochranu lidského života - papež Jan Pavel II. potvrdil a rozvinul její učení ve své encyklice Evangelium vitae, v níž je zároveň označil za neomylné a neměnné.
Pavel VI. byl prvním papežem ve 20. století, který se setkal s vrcholnými představiteli východních ortodoxních náboženství. V roce 1964 v Jeruzalémě hovořil s patriarchou pravoslavné církve Athenagorasem I. Byl to krok k prolomení komunikační bariéry mezi katolickou církví a pravoslavím, ze kterého vzešla deklarace, čtená na druhém vatikánském koncilu v Římě a na speciální ceremonii v Istanbulu.
Pavel VI. byl také teprve druhým papežem, který se setkal s představitelem anglikánské církve arcibiskupem z Canterbury Michaelem Ramseyem. Papež Pavel VI. jako první v řadě svých předchůdcí během pontifikátů navštívil šest kontinentů.
| Papež | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jan XXIII. |
1963–1978 Pavel VI. |
Nástupce: Jan Pavel I. |