Pazdeří
Pazdeří je dřevitá dužina obsažená ve stoncích rostlin, ze kterých se získávají lýková textilní vlákna.
Pazdeří se odděluje od vláken v procesu rozvolňování lněných a konopných stonků při průmyslovém zpracování (máčením nebo rosením, lámáním, potěráním).
Obsah |
[editovat] Lněné pazdeří
Stonek setého lnu obsahuje 50-55 % pazdeří, což jsou tenkostěnné buňky lnoucí na lýkových technických vláknech. (Ve stonku je 20-25 svazků technických vláken o délce 20-140 cm a tlouštce 0,2-0,3 mm).[1]
Máčené nebo rosené lněné stonky se na začátku průmyslového zpracování lámou a potěrají. Při obou úkonech se oddělují úlomky pazdeří od technických vláken a shromaždují pod pracovními orgány stroje.
[editovat] Použití
Tímto způsobem se ve světě produkuje ročně kolem 2 milionů tun pazdeří. Dříve se tento materiál spotřeboval jako topivo nebo podestýlka pro dobytek. V Evropě se v poslední době z ročního výskytu asi 370.000 tun (2004) používá většina na izolační materiál volně ložený nebo ve formě desek. V ČR byla v roce 2007 sklizeň stonků asi 1900 tun, tomu odpovídá cca 1000 tun pazdeří. [2]
[editovat] Konopné pazdeří
V konopných stoncích se vyskytuje oproti lnu průměrně cca. o 5 % více pazdeří. Konopné pazdeří obsahuje 53% celulozy, 21% ligninu, 18% ostatních látek (protein, pektin) a pod 10 % vody. Pazdeří z konopí je lehčí než podobný materiál z jiných přírodních látek, může absorbovat tekutiny až ve čtyřnásobku vlastní váhy, je velmi poréznní a má vysokou izolační účinnost.
Konopné pazdeří se získává skoro stejným způsobem jako u lnu. Celosvětové množství se dá jen hrubě odhadovat na cca. 200.00 tun ročně, protože o tom neexistují žádné statistiky. V Evropské unii byl v roce 2004 zaznamenán výskyt 45.000 tun, na kterých se podílela ČR asi 1000 tunami.
[editovat] Použití
- Hrubé, tmavší úlomky se používají jako podestýlka do stájí (koně, velbloudi), (v Evropě: 77 % celk. množství)
- Jemnější, světlé o. podestýlka pro drobná zvířata a ptáky (9 %) [3]
- 12% na stavební hmoty (tepelněizolační desky: váha do 340kg/m³ je poloviční oproti dřevotřískám)
Průmyslové využití konopného pazdeří se rychle rozvíjí. Také v České republice vzniklo v posledních letech několik firem, které se zabývají jeho zpracováním. [4]
[editovat] Situace u ostaních lýkových rostlin
Juta , ramie a další lýkové rostliny jsou svým složením a způsobem zpracování na textilní vlákno velmi pobné lnu nebo konopí, výraz pazdeří zde však pro nezvláknitelné části stonku nepoužívá.
Ačkoliv například celkový výskyt jutové dužiny a odpadů z juty je někaolikanásobně vyšší než u všech ostaních lýkových rostlin dohromady, nenajdou se v technické literatuře údaje o jejich použití. Známé je jen, že juta obsahuje mnohem více ligninu než len nebo kopopí a má tedy i tužší dužinu a že se doporučuje její využití podobným způsobem jako u jmenovaných rostlin.[5]
[editovat] Literatura
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981
[editovat] Reference
- ↑ Fyzikální vlastnosti a složení lýkových vláken: http://www.ft.tul.cz/depart/ktm/files/20061005/6-rostlinna_vlakna.pdf
- ↑ Sklizeň lnu v ČR v roce 2007: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/engt/DF004CB70E/$File/21020802.pdf
- ↑ Podestýlka pro králíky z konopného pazdeří: http://minishop.kralici.cz/p423-pazderi-podestylka.aspx
- ↑ Zpracování konopného pazdeří v ČR: http://www.konopa.cz/soubory/o0000000472.pdf
- ↑ Využití jutové dužiny: http://www.fpl.fs.fed.us/documnts/pdf1998/rowel98e.pdf
[editovat] Související články
Lýková vlákna, Len, Konopné textilní vlákno
 |
Související články obsahuje Portál Biologie |