Pedosféra

Pedosféra je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry. Vzniká z půdotvorného substrátu (zvětralá a někdy i chemicky pozměněná matečná hornina) za spolupůsobení živých organismů, jejich odumřelých těl, klimatu, reliéfu a času. Na různých místech může být pedosféra různě silná (od několika centimetrů (leptosoly) po několik metrů (černozemě)). Pedosféru rozdělujeme na půdní typy a p. druhy. Mezi půdní typy patří např. černozemě(obsahuje velkou část humusu), hnědozemě (obsahuje menší část humusu), hnědé lesní půdy (obsahují malou část humusu), podzoly (obsahují velmi malou část humusu). Půdní druhy rozdělujeme na písčité (velké částice, propustný), hlinito-písčité, písčito hlinité, hlinité (menší částice, středně propustný), jílovito-hlinité, hlinito-jílovité, jílovité (malé částice, velmi málo propustný, až nepropustný).

[editovat] Pedosféra obecně

Pedosféra je půdní obal Země, který vznikl přeměnou svrchní části zemské kůry působením organismů, vzduch, vody a slunečního záření.

Půda je výřez pedosférou od svrchní části až po mateční horninu.

[editovat] Složky půdy

• pevná anorganická složka (nerosty, horniny)
• pevná organická složka (humus)
• kapalná složka (půdní voda)
• plynná složka (kyslík, dusík)
• živá složka (tzv. edafón = půdní organismy - krtek)

[editovat] Půdotvorní činitelé

1. Mateční hornina - určuje zásobu živin v půdě, dále ovlivňuje její zrnitost a barvu
2. Podnebí - srážky a teplota
3. Živé organismy - zejména mikroorganismy
4. Podzemní voda - umožňuje pohyb jednotlivých složek půdy

[editovat] Půdní typy

Určují se dle uspořádání půdních horizontů

1. Červenožluté půdy - v oblastech kolem rovníku, probíhá v nich rychlý rozklad organismů, půda rychle vyčerpatelná, nepříliš vhodná pro zemědělství
2. Červené půdy - oblasti savan, sloučeniny Fe a Al zbarvují v období sucha půdu do červena, relativně úrodné půdy - nepříliš využívané
3. Pouštní a polopouštní půdy - roční úhrn srážek je menší než 150 mm, nízký obsah humusu
4. Žlutozemě a červenozemě vlhkých subtropických lesů - například Florida, vysoký obsah a tvorba sloučenin železa
5. Černozemě - stepní a lesostepní oblasti MÍRNÉHO podnebného pásu, nejúrodnější půdy na Zemi, hluboký horizont humusu (60-100 cm), na těchto půdách se rozkládají obilnice světa (Kanada, USA, Kazachstán, Ukrajina)
6. Podzolové půdy - vznikají v oblasti tajgy (Rusko, Kanada), značně kyselé půdy, málo úrodné
7. Tundrové půdy - vznikají v subarktických podmínkách

[editovat] Půdní druhy

Určují se na základě zrnitosti půdy - poměrné zastoupení dvou zrnitostních kategorii (skelet = částice větší než 2 mm; jemnozem = částice menší než 3 mm)

1. Lehké (písčité) - dobře propustné a provzdušněné půdy - vyskytují se na vátých píscích a pískovcích
2. Středně těžké (hlinité) - hluboký horizont, zemědělsky nejvíce využívané, výskyt v nížinách
3. Těžké (jílovité) - málo propustné půdy, zemědělsky nevyužívané

[editovat] Související články

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova pedosféra.

• Pedologie
• Země (půda)

[editovat] Externí odkazy

• Pedosféra

Tento pedologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.